Želju Želev
Želju Želev | |
---|---|
![]() | |
1. prezident Bulharska | |
Ve funkci: 15. listopadu 1990 – 22. ledna 1997 | |
Předseda vlády | Filip Dimitrov Ljuben Berov Žan Videnov Reneta Indžovová (prozatímní) |
Viceprezidentka | Blaga Dimitrova |
Nástupce | Petar Stojanov |
Stranická příslušnost | |
Členství | Bulharská komunistická strana (1960–1965) Svaz demokratických sil (1989–1990) |
Rodné jméno | Желю Митев Желев |
Narození | 3. března 1935 Veselinovo |
Úmrtí | 30. ledna 2015 (ve věku 79 let) Sofie |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
Choť | Maria Zheleva |
Alma mater | Sofijská univerzita |
Profese | politik, filozof a spisovatel literatury faktu |
Náboženství | pravoslaví |
Ocenění | Řád Stara planina řetěz Řádu svobody velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky Řád 8. září |
Podpis | ![]() |
Commons | Zhelyu Zhelev |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев, 3. březen 1935 – 30. leden 2015) byl bulharský politik a disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 1990 až 1997.
Život
Želju Želev pocházel, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal se aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat do Sofie.
Rok před revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.
Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromáždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.
Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.
Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašismus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.
Po revoluci se na knihu zapomnělo.
Vyznamenání
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 12. července 1994 – udělil prezident Lech Wałęsa za vynikající služby při rozvoji spolupráce mezi Polskem a Bulharskem[1]
velkokříž s řetězem Řádu svobody – Portugalsko, 13. září 1994[2]
Řád 8. září – Severní Makedonie, 15. ledna 2010 – udělil prezident Ďorge Ivanov za přínos k uznání nezávislosti Severní Makedonie na bývalé Jugoslávii[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 lipca 1994 r. o nadaniu orderu.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Macedonia President: Bulgaria Leader in Recognizing Our Independence - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želju Želev na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross (1st class) of the Order of Merit of the Republic of Poland
This flag does not exist in the Bulgarian legislation. Its relevance is questionable. See Discussion for details.
Autor: Gonçalo Veiga, Licence: CC BY-SA 4.0
Order of Liberty - Grand Collar
Ribbon bar: Order 8th September – Republic of Macedonia / Republic of North Macedonia.
This flag does not exist in the Bulgarian legislation. Its relevance is questionable. See Discussion for details.
Портрет бывшего Президента Республики Болгария Желю Желева.