Želmíra Kálalová

Želmíra Richtová
Rodné jméno	Kálalová
Narození	27. srpna 1925 (99 let) Ostrava[p. 1]
Bydliště	Podskalská 366/27 Praha 2[1]
Vzdělání	doktorka filozofie
Alma mater	Karlova univerzita v Praze
Povolání	historička
Titul	PhDr.
Choť	Radovan Richta
Příbuzní	sestra: Nataša Kálalová (* 14. 7. 1921)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želmíra Kálalová (27. srpna 1925 Ostrava – ????^?)^{[p. 1]}, provdaná Richtová, byla za Protektorátu Čechy a Morava společně se svojí starší sestrou Natašou Kálalovou (* 14. července 1921)^[5] členkou odbojové organizace Předvoj. Po skončení druhé světové války se stala historičkou.

Předvoj byla protifašistická odbojová organizace převážně složená z komunisticky orientované mládeže, která působila v letech 1943–1945 v Protektorátu Čechy a Morava. Myšlenka založení odbojové skupiny vznikla mezi mladými, kteří se v protektorátní době scházeli v evangelickém sboru v Praze na Smíchově. Postupně se organizace rozrůstala, plánovitě navazovala spolupráci s malými roztříštěnými odbojovými skupinami na celém území Protektorátu Čechy a Morava.

Jádrem skupiny byli tři přátelé Karel Hiršl, Václav Dobiáš a Jiří Staněk. K nim se později připojil i Hiršlův přítel z táborů YMKY Jan Mojžíš, který se přestěhoval z Brna do Prahy. Kroužek se rozrůstal a na podzim 1942 přibyl mladý učitel Jaromír Mrkos. K prvním pěti se přidaly ještě dvě dívky – sestry Želmíra a Nataša Kálalovy, dále Karel Kosík a čtveřice čerstvých maturantů Radovan Richta, Antonín Růžek, Karel Šmirous a Jiří Vrba, o něco později ještě přesvědčení komunisté Jevgenij Šesták a Kamil Zoufalý.

Jednou z hlavních aktivit Předvoje bylo od začátku roku 1944 i pravidelné vydávání stejnojmenného ilegálního měsíčníku Předvoj, který sloužil jako instrukční tisk pro členy organizace. V létě 1944 již Předvoj navázal spojení s odbojovými skupinami v Praze a jejím okolí, na Kladně v Plzni, Rokycanech, Říčanech, Pečkách, Bohdanči, Brně a okolí, Olomouci, Zlíně, Frenštátě pod Radhoštěm, Přerově, Písku a na dalších místech. Významné bylo především spojení na příbramskou organizaci Prokop Holý, která se zaměřovala na sabotáže na železnici. Předvoj poměrně rychle sjednotil odbojové protifašistické skupiny z celého tehdejšího protektorátu a stal se ve své době největší komunistickou odbojovou organizací na území protektorátu. Předvoj v roce 1944 významně posílil zdecimované odbojové struktury ilegální Komunistické strany Československa.

Rozsáhlá odbojová činnost Předvoje nezůstala utajena gestapu, které mělo v té době řadu agentů i mezi odbojovým hnutím. (Někteří se dokonce vydávali i za parašutisty nebo zmocněnce partyzánských velitelů.) Prvním významným členem, který byl zatčen gestapem již v červnu 1943, byl Václav Dobiáš. Jeho výslechy neposkytly vyšetřovatelům žádné relevantní informace a Václav Dobiáš byl nakonec popraven 10. dubna 1945 ve Zwickau. Velké tažení proti Předvoji gestapo zahájilo v létě 1944 a jeho cílem bylo odhalit, kdo organizaci vede. Při této zatýkací vlně byli zatčeni student Jiří Staněk a Karel Šmirous. Činnost Předvoje to narušilo, ale nezničilo.

Dne 22. října 1944 byla Želmíra Kálalová zatčena gestapem. Společně s ní byli zatčeni před rohovým činžovním domem na adrese Podskalská 366/27 Praha 2, kde obě sestry Kálalovy bydlely,^[1] i její sestra Nataša Kálalová a další odbojáři: Antonín Růžek (* 28. prosince 1924 – 2. července 1945),^[6][7] Radovan Richta a Karel Hiršl.^[8][9] Všichni zatčení byli odvlečeni do Petschkova paláce, kde byli vyslýcháni a konfrontováni se zbitým a po zostřených výsleších zkrvaveným studentem Jiřím Staňkem (* 11. března 1921 Praha – 2. května 1945 Malá pevnost Terezín).^[1]

Želmíra Kálalová byla vězněna v pražské Pankrácké věznici a od 23. ledna 1945 ve věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.^[2]

Druhou světovou válku obě sestry Kálalovy přežily (ze Sudetských kasáren v Terezíně byly propuštěny 6. května 1945).^{[2][5][p. 2]} V roce 1950 se Želmíra vdala za svého bývalého kolegu z odboje Radovana Richtu a přijala jeho příjmení Richtová. Želmíra Richtová vystudovala filozofii na Karlově univerzitě v Praze (získala titul PhDr.) a byla historičkou.^[3] V 50. letech a na počátku 60. let 20. století publikovala několik knih s tematikou historie KSČ.^[3]

• RICHTOVÁ, Želmíra. Boj komunistické strany Československa na obranu Sovětského Svazu v období hospodářské krise. Praha: [s.n.], 1952; 148 stran
• RICHTOVÁ, Želmíra. Boj Komunistické strany Československa na obranu Sovětského svazu v období hospodářské krize. Praha: Želmíra Richtová, 1952; 148 stran (disertační práce, Karlova univerzita v Praze)
• RICHTOVÁ, Želmíra. Bolševické zocelení Komunistické strany Československa v boji za zájmy pracujícího lidu v době hospodářské krise. 1. vydání Praha: Rudé právo, 1953; 21 stran; Večerní vyšší škola marxismu-leninismu při městském výboru KSČ v Praze.
• ŠOLLE, Zdeněk, MENCL, Vojtěch a RICHTOVÁ, Želmíra. Praha hrdinská: (1844-1960). 1. vydání Praha: Orbis, 1961; 236 stran; Pragensia.

• 
  Rohový činžovní dům na adrese: Podskalská 366/27, 128 00 Praha 2 – Nové Město, před kterým byla Želmíra Kálalová zatčena
• 
  Karel Hiršl – kolega v odboji (Předvoj)
• 
  Radovan Richta – kolega v odboji (Předvoj) a od roku 1950 manžel Želmíry Kálalové

• Karel Hiršl
• Radovan Richta
• Předvoj (odbojová organizace)

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Želmíra Richtová
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Želmíra Kálalová na Wikimedia Commons