Želnavská hornatina
| Želnavská hornatina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1 236 m n. m. (Knížecí stolec) |
| Rozloha | 179 km² |
| Nadřazená jednotka | Šumava |
| Sousední jednotky | Vltavická brázda, Prachatická hornatina, Českokrumlovská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Knížecí hornatina, Křišťanovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | granulit, žula |
| Povodí | Vltava |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IB-1E |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želnavská hornatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 179 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 921 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na severu s Prachatickou hornatinou a na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je plochá. Jedná se o homogenní vrásno-zlomový horský masív, se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholových partiích a s příkrými okrajovými svahy (na východě zlomový svah). Vyskytují se zde četné skalní útvary periglaciálního zvětrávání a odnosu žul.
Geologická stavba
Želnavská hornatina je v severní části tvořena granulity moldanubika. V jižní části se nacházejí porfyrovité žuly moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 28 tisícovek[2].
|
|
|
V různých mapách bývají k vrcholům uvedeny pouze geodetické body, ty však nemusí být na skutečně nejvyšším místě vrcholu. Např. tak může být Lysá považována mylně za vyšší než Knížecí stolec.
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
- Knížecí hornatina
- Křišťanovská vrchovina
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:
| Geomorfologické členění Šumavy | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina | ||
| ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ | Kochánovské pláně | |
| Kvildské pláně | Prášilské pláně (Poledník, 1315 m) Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m) | |
| Javornická hornatina | nečlení se (Javorník, 1067 m) | |
| Svojšská hornatina | nečlení se (Huťská hora, 1188 m) | |
| Knížecí pláně | Lipecké pláně (Výška, 1118 m) Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m) | |
| ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA | Debrnická hornatina | nečlení se (Plesná, 1338 m) |
| Královský hvozd | nečlení se (Jezerní hora, 1344 m) | |
| Pancířský hřbet | Můstecký hřbet (Můstek 1235 m) Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m) | |
| TROJMEZENSKÁ HORNATINA | Stožecká hornatina | Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m) Stráženská kotlina (850 m) Stožecká kotlina (850 m) |
| Plešská hornatina | ||
| Novopecká kotlina | nečlení se (Šešovec, 899 m) | |
| Vítkovokamenská hornatina | Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m) Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m) | |
| Lučská hornatina | Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m) Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m) | |
| BOUBÍNSKÁ HORNATINA | Boubínský hřbet | nečlení se (Boubín, 1362 m) |
| Včelenská hornatina | nečlení se (Kupa, 1044 m) | |
| ŽELNAVSKÁ HORNATINA | Knížecí hornatina | |
| Křišťanovská vrchovina | Skalinská hornatina (1040 m) Arnoštovká pahorkatina (920 m) | |
| VLTAVICKÁ BRÁZDA | Hornovltavická brázda | nečlení se (846 m) |
| Dolnovltavická brázda | nečlení se (790 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vodstvo
V Želnavské hornatině pramení Blanice a Olšina. Celé území tak patří do povodí Vltavy.
Související články
- Vojenský újezd Boletice
- CHKO Šumava
- Geomorfologické členění Šumavy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želnavská hornatina na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 3.0
NPP Prameniště Blanice z Horní Sněžné