Žemaitština

Žemaitština či žmudština (žemaitsky žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnika Žemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.

Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou

Úřední litevština → žemaitština

• i → krátké ė, někdy e;
• u → krátké o (v některých případech u);
• ė → ie (např. tėvas → tieus);
• o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
• ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
• uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
• ai → ā;
• ei, iai → ē;
• ui → oi;
• oi (oj) → uo;
• an → on (v severní an);
• un → on (v severní un);
• ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
• ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
• ū → ū a v některých případech un, um;
• ų → v přízvučných koncovkách un, um;
• nepřízvučné ų → o;
• y → ī, někdy in;
• i pochází z původního ī → ī;
• u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
• i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
• č → t a č (po vlivem litevštiny);
• dž → d a dž (po vlivem litevštiny);
• ia → ė (někde i a e);
• io → ė (někde i a e);
• nepřízvučné ią → ė (někde i a e);

Žemaitské dialekty

Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.):

• Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
• Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
• Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).

Žemaitská abeceda

Pády v žemaitštině

Žemaitština má 7 pádů: Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:

1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!).

Tvary lokativu

Rozlišují se ještě tři tvary lokativu:
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
6.b) iliativ (směřování dovnitř)
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)

Skloňování podstatných jmen

(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)

Skloňování prvního typu

Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs. (ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška). JEDNOTNÉ ČÍSLO (noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)

DVOJNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování druhého typu

Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a.
vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev.
JEDNOTNÉ ČÍSLO

DVOJNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování třetího typu

Zakončení na -ės.

pėlės - hrad; dontės - zub

• JEDNOTNÉ ČÍSLO
• DVOJNÉ ČÍSLO
• MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování čtvrtého typu

Zakončení na -os

sūnos - syn

• JEDNOTNÉ ČÍSLO
• DVOJNÉ ČÍSLO
• MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování pátého typu

Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou - pes, doktie - dcera)

• JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

DVOJNÉ ČÍSLO

Zájmena. Skloňování zájmen

Rozlišujeme zájmena osobní(aš, to, ons, ana)(já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė)(jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).

Skloňování zájmen osobních

DVOJNÉ ČÍSLO

(I - zde; II - tam/vedle; III - onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování zvratných zájmen

(se/sebe)

Příklady

Číslovky

Užitečné fráze

Pangram

• Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.

Externí odkazy

• Slovníkové heslo žemaitština ve Wikislovníku
• O žemaitských nářečích, lexice, základech pravopisu(v litevštině) Archivováno 21. 11. 2019 na Wayback Machine. Obsahuje animovanou mapku podnářečí
• Ukázky literatury Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine.
• Další ukázky v žemaitštině
• Přísloví, hádanky apod. folklór Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine.