Ženetka skvrnitá

Jak číst taxoboxŽenetka skvrnitá
alternativní popis obrázku chybí
Ženetka skvrnitá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďcibetkovití (Viverridae)
Podčeleďcibetky (Viverrinae)
Rodženetka (Genetta)
Binomické jméno
Genetta tigrina
(Schreber, 1776)
Rozšíření ženetky skvrnité (hnědě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženetka skvrnitá (Genetta tigrina) je šelma připomínající kočku z čeledi cibetkovití (Viverridae) a rodu ženetka (Genetta). Druh popsal Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1776 a jsou známy dva poddruhy: G. t. methi a G. t. tigrina. Vyskytuje se na travnatých rovinách a savanách v jižní Africe.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o málo dotčený druh, nebezpečí představuje především zabíjení lidmi.

Výskyt

Ženetka skvrnitá je zvíře afrotropické oblasti, obývá východ jižní Afriky až ke Kapskému Městu, je endemickým druhem Jihoafrické republiky a Lesotha.[3] K životu dávají cibetky přednost porostlým stanovištím, nevadí jim lidská přítomnost. Mají raději vlhčí podnebí, žijí pouze tam, kde roční úhrn srážek přesahuje 450 mm, nejlépe v blízkosti vodních toků.[4]

Popis

Ženetka skvrnitá měří průměrně 92,7 cm, bez ocasu 50–60 cm a váží 1 až 3 kg.[2] Samci a samice mají podobnou velikost, u tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Vzhledem se podobá kočce, má krátké nohy s velkými, zahnutými drápy a dlouhé štíhlé tělo. Oči jsou velké, uši protáhlé. Lebka je mohutnější než u ostatních ženetek a celkový zubní vzorec činí 3/3 1/1 4/4 2/2.[4][5] Srst může být různě zbarvená, tělo má obvykle bílé až šedobílé zbarvení a je posázeno rezavými skvrnami a pruhy.[5]

Chování

Šplhající ženetka skvrnitá

Ženetka skvrnitá je samotářský druh, vícero ženetek lze potkat především v období rozmnožování nebo výchovy mláďat. Teritoriální jsou především samice, velikost teritoria není známa. Ženetky se mezi sebou dorozumívají zvuky, které jsou podobné kočičím (mňoukáním, předením), v případě napadení vydávají štěkavé zvuky. Ke komunikaci rovněž slouží rozstřikování páchnoucí tekutiny z análních váčků.[4] Vrchol aktivity nastává v noci, během dne se ženetky ukrývají do tmavých míst. Jsou přizpůsobeny životu na stromech a dokáží překonat až čtyřmetrovou[4] vzdálenost mezi větvemi, byli zaznamenáni i plavající jedinci. Loví převážně na zemi. Jejich mrštnost z nich dělá dobré lovce. Ženetka skvrnitá je všežravý druh a mimo hlodavců a bezobratlých, kteří tvoří hlavní část její potravy, konzumují rovněž ovoce.[5]

Rozmnožování probíhá od září do března. Krytí trvá obvykle méně než 5 minut. Samice rodí obvykle v hnízdě, které si staví na chráněném místě (dutina stromu).[2] Po 70 až 77 dnech březosti se jí narodí 1–5 mláďat, nejčastěji 2 až 3, vážících 61 až 82 g. Po narození jsou slepá a oči se jim otevřou po 5–18 dnech (průměrně po 8 dnech[5]). Špičáky jim začínají růst ve 4 týdnech života. Odstavena od mateřského mléka jsou zhruba po 9 týdnech, pevnou potravu konzumují od 42 až 91 dní života. Lovit začínají ve 22. až 28. týdnu života. Průměrný věk v přírodě je 9,5 let, ze zajetí je znám exemplář, jenž žil 34 let.[4][6]

Ohrožení a vztah s lidmi

Ženetky skvrnité jsou někdy zabíjeny zemědělci kvůli tomu, že loví drůbež, někteří jedinci jsou též zadáveni domácími psy, jiní se stávají oběťmi kolizí s auty nebo otrav, nejedná se však o vážné hrozby. Druh se vyskytuje v řadě chráněných oblastí a protože je ve svém areálu výskytu běžný, Mezinárodní svaz ochrany přírody tuto cibetku řadí mezi málo dotčené druhy.[5]

V Africe se kůže ženetek používá v magii, případně k výrobě čepic. Některé části těla prý léčí onemocnění očí. V neposlední řadě se mohou tyto cibetky lovit i pro maso.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. ↑ a b c VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 222. 
  3. ↑ Genetta tigrina [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e MAKENBACH, Sarah. Genetta tigrina Cape large-spotted genet (Also: Cape genet; South African large-spotted genet; blotched genet) [online]. Animal Diversity Web, 2012 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f Genetta tigrina (Large-spotted genet) [online]. Biodiversity explorer [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-04. (anglicky) 
  6. ↑ a b Genetta tigrina-Large-spotted genet [online]. kznwildlife.com [cit. 2016-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31. (anglicky) 

Literatura

  • VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 222. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Large-spotted Genet (Genetta tigrina) (14003997023).jpg
Autor: Bernard DUPONT from FRANCE, Licence: CC BY-SA 2.0
Tamboti Tented Camp, Kruger NP, SOUTH AFRICA
Large-spotted Genet (Genetta tigrina) (17342473946).jpg
Autor: Bernard DUPONT from FRANCE, Licence: CC BY-SA 2.0
Tamboti Camp, Kruger NP, SOUTH AFRICA
Cape Genet area.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Cape Genet (Genetta tigrina) range in South Africa. Range in the rest of Africa not shown.