Žermanická přehrada
| Žermanická přehrada | |
|---|---|
Pohled na Žermanickou přehradu ze Soběšovic | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Frýdek-Místek |
  Žermanická přehrada | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′56″ s. š., 18°26′45″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 248 ha |
| Délka | 5,5 km |
| Šířka | 2,2 km |
| Objem | 25,3 mil. m³ |
| Povodí | 45,5 km² |
| Max. hloubka | 28 m |
| Parametry – hráz | |
| Hráz | Betonová tížní |
| Délka | 502[1] m |
| Výška | 38 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehrada |
| Nadm. výška | 295 m n. m. |
| Přítok vody | Lučina |
| Odtok vody | Lučina |
| Sídla | Lučina, Dolní Domaslavice, Soběšovice, Žermanice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žermanická přehrada je údolní nádrž na řece Lučině u Žermanic. Byla vybudována v letech 1951 až 1958 pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou. Na hráz bylo spotřebováno 116 600 m³ betonu. Je dlouhá 314 m a vysoká 38 m. Vodní plocha zabírá 248 ha a celkový objem přehrady činí 25 300 000 m³ vody. Maximální hloubka je 28 m. V důsledku stavby přehrady byly zatopeny vesnice Horní a Dolní Soběšovice. Při stavbě přehrady vznikla přírodní památka Žermanický lom, ten byl v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou.
Vodní režim
Nedostatečná vodnost vlastní Lučiny si vyžádala vybudování přivaděče Morávka-Žermanice z řeky Morávky, který byl dokončen v roce 1959. Systém vodohospodářských děl v povodí Morávky a Lučiny doplnila později vybudovaná nádrž na Morávce.
Využití
Účelem vodního díla Žermanice je zásobení podniků v ostravském regionu provozní vodou, dále pak nalepšování průtoků v toku pod přehradou a výroba elektrické energie. Slavnostně zprovozněna byla 8. listopadu 1958 a zpočátku dodávala vodu ostravské Nové huti a papírně ve Vratimově.[2]. Vodní nádrž slouží také jako zásobárna pro Biocel Paskov, je vhodná a hodně využívána k rekreaci, ke koupání, k vodním sportům a rybaření. V nádrži žije spousta druhů ryb, je zde možno ulovit tradičního kapra nebo cejna, ale i velké štiky a candáty, líny, úhoře, okouny, tlouště, ostroretky, amury, boleny, v horní části nádrže i pstruhy.
Přehrada je bohatým rekreačním zázemím ostravské aglomerace. V okolí jsou postaveny četné soukromé chaty a hotely, tábořiště, autokempink a několik restauračních zařízení. V blízkém okolí se nachází na rozloze 1,95 ha opuštěný a částečně zatopený těšinitový lom se vzácnou flórou a faunou.[3]. Hranici přehrady tvoří obce Lučina, Dolní Domaslavice, Soběšovice a Žermanice.
Panorama
Reference
- ↑ Vysvětlivka: Délka hráze v koruně
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 380.
- ↑ Vodní nádrž Žermanice u Frýdku-Místku na Beskydy.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žermanická přehrada na Wikimedia Commons - Zatopené osudy – Žermanická přehrada, dokument ČT, možnost online přehrání
- Povodí Odry – Žermanická přehrada
- VD Žermanice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Odry
- Krátké video – podoba přehrady na podzim 2022 [1]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Soběšovice, Žermanická přehrada, v pozadí Lysohorská rozsocha
Autor: Haeklike, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Žermanickou přehradu od hráze směrem na Beskydy.