Žižkovo náměstí (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Východní část náměstí zaujímá Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 3 | ||
Část obce | Žižkov | ||
Poloha | 50°4′50,35″ s. š., 14°27′20,53″ v. d. | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1904 | ||
Pojmenováno po | Jan Žižka | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 480398 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žižkovo náměstí v Praze je náměstí na Žižkově v Praze 3, nad Ondříčkovou ulicí a nedaleko Žižkovského vysílače, které nese jméno po husitském vojevůdci Janu Žižkovi z Trocnova.
Historie a popis
Žižkovo náměstí vzniklo v roce 1904, ale až do roku 1947 se jmenovalo Kollárovo náměstí (podle slovenského básníka a stoupence slovanské vzájemnosti Jána Kollára, autora Slávy dcery). Pak bylo přejmenováno na Chelčického náměstí (podle jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace, teologa a spisovatele Petra Chelčického), a název "Žižkovo" získalo až v roce 1958. Předtím (už od roku 1875) se takto říkalo starému žižkovskému náměstí, ležícímu asi o 800 m severněji pod Vítkovem, na kterém stávala obecní váha a které se od roku 1958 jmenuje Tachovské náměstí.[1]
Náměstí je poměrně rozsáhlé, má tvar čtverce zhruba 100 × 100 m, který se od své vyšší jižní strany mírně svažuje k severu. Na této straně je náměstí ještě zvětšeno o plochu vymezenou poněkud šikmo pod ním vedoucí Ondříčkovou ulicí. Zatímco jižní strana náměstí je vlastně pokračováním Křišťanovy ulice, východní strana je pokračováním Radhošťské. Západní stranu tvoří Bořivojova ulice.
Celou východní stranu náměstí zabírá objekt čp. 1300, ve kterém se nachází Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola. Tato budova postavená v letech 1924–1927 ve stylu moderního klasicismu podle projektu architekta Františka Vahaly původně sloužila jako Státní odborná škola pro zpracování dřeva.
Vnitřní prostor náměstí je parkově upravený, s lavičkami. V horní části jsou hřiště, dvě dětská v rozích, mezi nimi oplocené pro míčové hry.
Spodní blok obytných domů za Ondříčkovou ulicí, na který navazuje ve směru k Táboritské ulici supermarket označovaný jako "Bezovka" (podle bývalého hostince, který ale stával asi o 200 m severněji), byl postaven v sedmdesátých létech 20. století v rámci tzv. asanace Žižkova.[2]
Asi 200 m západně od náměstí se tyčí nepřehlédnutelná věž žižkovského vysílače s lezoucími „Miminky“.
V dubnu roku 2023 byla dokončena revitalizace horní části Žižkova náměstí: původní zámková dlažba byla nahrazena mlatovou plochou, bylo instalováno veřejné osvětlení, které je možné ve večerních hodinách ztlumit, byly vysazeny nové stromy a keře a byly obnoveny lavičky.[3]
Reference
- ↑ Žižkovská náměstí. www.kauza3.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online.
- ↑ BEREŇ, Michael. Likvidace špatného bydlení z buržoazní republiky. Pavlače na Žižkově šly k zemi. prazsky.denik.cz. 2018-05-17. Dostupné online [cit. 2020-01-10].
- ↑ NOVOTNÁ, Eliška. Praha 3 opravila Žižkovo náměstí. V horní části bude galerie i občerstvení. Pražský deník. 2023-04-08. Dostupné online [cit. 2024-04-12].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovo náměstí na Wikimedia Commons
- Virtuální Praha: Žižkovo náměstí
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“