Žižkovo náměstí 18 (Tábor)

Měšťanský dům
nárožní pohled z náměstí
nárožní pohled z náměstí
Základní informace
Slohpozdní gotika, klasicismus
Výstavba14.-15.st.
Přestavba1798 (do dnešní podoby)
Poloha
AdresaŽižkovo náměstí 18/18, Tábor, Tábor, ČeskoČesko Česko
UliceŽižkovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39950/3-4541 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšťanský dům s adresou Žižkovo nám. 18 stojí v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2),[1] která se nalézá v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.[2]

Popis

Historie

Dům čp.18, stojící na úzkém nepravidelném pozemku p.č.186 o výměře 463 m²,[3] s hlavní (severní) štíhlou klasicistní fasádou, ústící na jižní stranu Žižkova náměstí, a boční fasádou, obrácenou směrem do ulice Vodní, je skvostnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury, a je cennou památkou především pro svůj stavebně historický vývoj.[4][5]

Původně pozdně gotický jednopatrový nárožní dům byl z velké části pravděpodobně přestavěný po požáru v roce 1532. Ohni podlehla v té době velká část domů v centrální části města, protože až do 16. století bylo základní stavební surovinou dřevo. Paradoxně tak ničivé požáry z let 15251559 pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, a často i k uplatnění nových architektonických prvků.[6]

Další přestavbou (do dnešní podoby) prošel dům na přelomu 18. a 19. století, v roce 1798, a to i včetně nové úpravy průčelí. Pozoruhodné, vrcholně klasicistní průčelí je dvouosé. Boční fasáda byla v té době přerušena prampouchem, přes uličku, směrem k čp. 17.[7]

Nově byla v 70. letech 20. st. opravena fasáda, částečně zrekonstruováno přízemí. Poslední rekonstrukce domu, včetně přilehlého dvorku a garáže, byla dokončena v roce 1996. Dům má malý dvorek (do r. 1798 zde byla zahrada), přístupný jak z domu, tak i z ulice Vodní, a garáž s bočním vjezdem.[8]

Architektura

Parter domu je členěn pásovou bosáží, první poschodí je ohraničeno pilastry s volutovými hlavicemi[9] Přízemní okna lemují šambrány s lištami a lichoběžnými závěrovými klenáčky, v půlkruhových nadokenních římsách najdeme i reliéfní busty v medailonech. Obloučkově členěný štít na vysoké atice je po stranách vymezen podstavci s vázami. Na horní římse, s rozeklaným segmentem, je podstavec s plastikou lva. V duchu vrcholně klasicistním je řešeno i boční průčelí.

Pozoruhodný je také interiér. Vstupní síň v přízemí má zaklenutou valenou klenbu, navazující chodba se zalamuje směrem ke dvoru. V rozšiřujícím se prostoru chodby je ve střední zdi zazděný kamenný portál se skosením. Na chodbu navazující místnost je také valeně zaklenutá, zčásti je klenba zakryta vloženým stropem. Přední prostory, v přízemí přístupné přímo z náměstí, včetně některých místností v patře, mají ploché stropy, s vpadlým klasicistním zrcadlem.[10]

V domě s adresou Žižkovo nám.18 je trojice sklepních prostor, navzájem propojených. V průchodu mezi středním a nejjižnějším sklepem je osazen lomený gotický kamenný portál. Na sklepní prostor schodištěm navazuje prostor s valenou klenbou a s půlkruhovým, okoseným sedlovým gotickým portálem.[11]

Kulturní památka

Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 39950/3-4541 - měšťanský dům.[12] Vlastníkem je město Tábor. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[13] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[6]

Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Okolí domu, tj. centrální část města, je protkáno hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu dalších měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[14]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jakými je např. dům Žižkova 18/18. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[15]

Táborská síť sklepení

V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. stol.(tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku.[6] Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, dnes dlouhý cca 800 metrů, poprvé zpřístupněný veřejnosti v roce 1937 (tehdy šlo o prohlídku několika samostatných sklepů). Stávající prohlídková trasa Husitského muzea vznikala až po 2. světové válce, končila v domě U Lichviců (do cca devadesátých let, pak byla trasa zkrácena a vychází se už pod sousedním domem – Ctiborův dům). Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[16]

Odkazy

Reference

  1. Katalog památek.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  2. tabor.cz.eu. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  3. Katastr nemovitostí.cz. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie Lysá hora.cz. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  5. Památky a zajímavosti.cz. www.visittabor.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  6. a b c VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  7. Národní památkový ústav.cz. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  8. visittabor.eu. www.visittabor.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  9. Památkový katalog.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  10. Historická sídla.cz. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  11. Místopisy.cz. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  12. Encyklopedie Viditelný Macek.cz. viditelny-macek.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  13. Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  14. Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  15. Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  16. Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
  • ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
  • ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
  • MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
  • BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
  • THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tábor, Žižkovo náměstí 18.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: