Žižkovská sokolovna
Žižkovská sokolovna | |
---|---|
sokolovna, nová i stará budova | |
Základní informace | |
Sloh | neorenesance, funkcionalismus |
Architekt | František Hodek |
Výstavba | 1898 |
Přestavba | 1933 |
Stavitel | T.J. Sokol Žižkov |
Poloha | |
Adresa | Hartigova 929/17 a 19, Praha 3 - Žižkov, Česko |
Ulice | Hartigova |
Souřadnice | 50°5′15,79″ s. š., 14°27′20,18″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 100737 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | https://www.sokolzizkov1.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žižkovská sokolovna v Praze na Žižkově stojí pod jižním svahem Vítkova v ulici Hartigova u bývalé tržnice. Od 22. prosince 2003 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Tělovýchovná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na ustavující valné hromadě v hostinci U bílého beránka. Protože sokolové neměli vlastní prostor, cvičili po hospodách nebo školních tělocvičnách.[2]
V roce 1889 přijal Sokol Žižkov návrh požádat městskou radu o peněžitou podporu a o darování pozemku pro stavbu sokolovny, původně na Komenského náměstí. Městská rada nakonec věnovala žižkovské jednotě pozemek na rozcestí ulic Chelčického, Karlovy a Táboritské. Roku 1895 Sokol tento pozemek prodal a za utržené peníze koupil pozemek nový, na kterém dal vystavět budovu sokolovny v novorenesančním stylu podle plánů pražského stavitele Františka Hodka.[2][1]
13. září 1897 započaly práce a již 24. července 1898 byla sokolovna slavnostně dokončena; závěrečný kámen byl uložen a zapečetěná cínová schránka s pamětními předměty vezděna do otvoru v průčelí zdi vestibulu.[2]
Na Valné hromadě 19. května 1913 se Sokol rozhodl realizovat přístavbu ke stávající sokolovně. V průběhu 1. světové války nabídl tělocvičnu Červenému kříži jako lazaret pro raněné vojáky a sokolové pro cvičení využívali opět pronajaté prostory. Po skončení války se první cvičení v sokolovně uskutečnilo 25. listopadu 1918.[2]
V červenci 1919 zakoupil Sokol další pozemek na Vítkově pro potřeby letního cvičiště a počátkem 30. let 20. století začal s přístavbou nových prostor ke stávající budově; ty byly předány k užívání 7. října 1933.[2] Dostavba byla původně navržena firmou Krč-Novotný-Tomka, realizována pak podle přepracování ateliérem Hrůza-Rosenberg.[1]
Během 2. světové války byla sokolovna zabrána německou armádou a při Pražském povstání v květnu 1945 zde ošetřovali raněné. Po roce 1948 byl Sokol zrušen, ale prostory se dále využívaly ke sportu. K obnovení Sokola Žižkov I došlo až v roce 1998.[2]
Popis
Sokolovna je složena ze dvou propojených budov, z nichž novější uzavírá uliční frontu a svou úzkou boční fasádou ústí do proluky na západní straně. Hlavní fasády obou budov směřují do ulice a jsou spojeny jednoosým krčkem.[1]
- Starší budova
Starší jednopatrová obdélná budova má pětiosé průčelí se středním trojosým rizalitem. Její fasáda je v režném cihelném zdivu se štukovými architektonickými prvky. Nároží budovy a rizalitu v celé výšce fasády zdůrazňuje bosovaná lizéna. Štít s volutovými křídly, třikrát odstupněný, má ve svém středu drobné okénko; je ukončený půlkruhovým štítkem.[1] Hlavní vstup do budovy je v levé boční ose. Rámuje jej profilovaná šambrána a ukončuje přímá římsa a slepá půlkruhová archivolta s klenákem v nadpraží. V bočních osách v úrovni prvního patra jsou umístěny kruhové medailony s portréty zakladatelů Sokola Tyrše a Fügnera, v rizalitu znak Žižkova.[1]
- Nová budova
Nová budova je dvoupatrová se vstup situovaným v uliční i boční fasádě. Její šestiosé uliční průčelí je obložené keramickým obkladem. Nad okny v rizalitu jsou umístěny čtyři reliéfy se sokolskými náměty, na šesté ose při nároží vlajková žerď a nad parterem osazen rozměrný figurální reliéf s námětem „Zdraví -síla - krása.“[1]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sokolovna na Žižkově na Wikimedia Commons
- Žižkovská sokolovna na Kauza3
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Reliéf z boční strany sokolovny Koněvova č. p. 929, č. o. 17.
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Kmínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: