Žižkovský tunel (pěší)

Žižkovský tunel
Pohled tunelem od Žižkova ke Karlínu, zde s fotografickou výstavou Jiřího Turka
Základní informace
Pojmenováno po	Žižkov
Poloha
Adresa	Žižkov, Česko Česko
Souřadnice	50°5′19,93″ s. š., 14°27′12,45″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žižkovský tunel, zvaný též Karlínský tunel, je pěší a cyklistický tunel pod kopcem Vítkovem v Praze spojující Karlín (Thámovu ulici) s Žižkovem (ústí do Tachovského náměstí) v severojižním směru. Celý tunel se stejně jako kopec nachází v katastrálním území Žižkov, karlínský portál je právě na hranici katastrálních území. Byl slavnostně otevřen 21. dubna 1951 a dokončen 19.^[1] nebo 21. prosince^[2] 1953^[3] (téhož roku jako architektonicky příbuzný Letenský tunel pro automobily). Původně byl Žižkovský tunel určen i jako protiletecký kryt.

Délka tunelu činí 303 m, šířka 4,4 až 4,8 m, maximální výška 3,40 m, převýšení 28,89 m s průměrným stoupáním 8,1 %. Železniční tunely Nového spojení od něj dělí jen 6 metrů horniny.

Tunel měl být doplněn ještě větví pro silniční vozidla (měla v Karlíně ústit do Šaldovy ulice), ale ta nebyla nikdy realizována. Existuje domněnka, že její stavba byla započata, ale žádné takové náznaky nebyly později nalezeny.

Tunelem prochází cyklotrasa A421.

V prosinci 2014 byl tunel oficiálně pojmenován, a to na Žižkovský tunel. Návrh podala radě hlavního města Technická správa komunikací, která jej připravila ve spolupráci s místopisnou komisí a městskou částí Praha 3.^[4]

Atletický klub SK Jeseniova pořádá od roku 2008 každoročně v neděli ve druhé polovině dubna, kolem data výročí otevření, Běh tunelem. Prvního ročníku se zúčastnilo 7 závodníků, druhého ročníku 46 závodníků za účasti regionální televize Žižkov TV.^[5]

Za dvojicí těžkých plechových dveří se nachází plně funkční protiatomový kryt s kapacitou 1200 osob určený pro případ jaderné války.^[3] Kryt byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako protiatomový bunkr Parukářka v Praze 3), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály.^[3] Kryt obsahuje 1053 metrů chodeb.^[3] Kryt je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu (filtroventilace) je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze (v nouzovém případě) pohánět ručně.^[3] V případě jaderné katastrofy lze celý Žižkovský tunel hermeticky uzavřít po celé jeho délce kulatými vraty.^[3] Vrata byla tvořena cca 150 cm tlustými betonovými bloky, které by v případě potřeby byly přetaženy z komor vedle tunelu skrz tunel, nikdy se však nevyřešilo těsnění. ^[6]

Za dalšími kovovými dveřmi se nachází prostora, která měla původně sloužit jako skladiště (odkladiště) mrtvol.^[3] V těchto prostorách byla vybudována laboratoř – pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.^[3] Zde je instalováno zařízení (urychlovač částic), laicky řečeno zmenšená verze urychlovače obdobného jaký je umístěn ve švýcarském CERNu.^[3] Urychlovač je využíván k přesnému měření obsahu částic (a prvků) ve vzorcích hmoty.^[3]

• Podzemní kryt Vítkov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovský tunel pro pěší na Wikimedia Commons
• Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 195–197.
• Žižkovský tunel – 50 let Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
• Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, 12. díl, Karlín Archivováno 23. 6. 2007 na Wayback Machine. (DP kontakt, 4/2002, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.)