Židé v Bělorusku

Židé v Bělorusku
Běloruská vlajka
Běloruská vlajka
Bývalá synagoga v Minsku (foto z roku 1942)
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-233 / CC-BY-SA 3.0
Bývalá synagoga v Minsku (foto z roku 1942)
Židé (aškenázští Židé) (původ)
Jazyk(y)
Běloruština, jidiš, hebrejština
Náboženství
judaismus

Židé v Bělorusku jsou jednou z národností, které tradičně žily na území dnešního Běloruska. Před druhou světovou válkou tvořila židovská komunita třetí největší etnickou skupinu v zemi.

Charakter židovské populace

Slonimská synagoga ze 17. století

Zatímco samotní Bělorusové žili povětšinou ve vesnických oblastech, tvořili Židé a Poláci více než 40 % městského obyvatelstva. Města jako Minsk, Pinsk, Mohylev, Bobrujsk, Vitebsk a Homel měla dokonce přes 50 % obyvatelstva židovského. V roce 1897 bylo v Bělorusku celkem 724 548 Židů, což bylo 13,6 % celkové populace. V době Sovětského svazu bylo židům v BSSR umožněno přihlásit se k „židovské národnosti“. Během holokaustu bylo vyvražděno 800 tisíc Židů - přibližně 90 % běloruské židovské populace. V roce 2002 v Bělorusku žilo 24 300 Židů.[1]

Počty židovského obyvatelstva v Bělorusku

Mezi známé Židy běloruského původu patří například malíř Marc Chagall, politik Chajim Weizmann, Aba Achime'ir nebo Menachem Begin.

Židovské osídlení v Litevském velkoknížectví

Šíření jidiš v Evropě v 19. století. Území Běloruska je zcela pokryto.

První dokument svědčící o židovském osídlení, a tedy existenci judaismu na území dnešního Běloruska, pochází z doby vlády litevského velkoknížete Gediminase.

V roce 1324 Gediminas ve svém dopise arcibiskupovi v Rize stěžoval na porušení míru křižáky a útok na hrad Mjadzel. Na cestě z Polocku křižáci zabili 6 synogtonů, tj. židů.

24. června 1388 vydal litevský kníže Vytautas v Lucku[2] privilegium pro Židy z Brestu, aby podpořil jejich další přesídlení. Výsada je obdobou Kališského zákona vydaného polským knížetem Boleslavem V. v roce 1264. Vytautova privilej stanovila zásady pobytu Židů v Litevském velkoknížectví. Za zavraždění Žida byl uložen stejný trest jako za vraždu šlechtice. Židům bylo dovoleno svobodně vykonávat své rituály a zapojovat se do majetkových a hypotečních transakcí. Na kauci bylo dovoleno brát jakékoli věci, kromě křesťanského náboženského náčiní a „krvavých“ předmětů, tj. převzatých po zavražděných. Kromě toho bylo dle papežských dekretů zakázáno obvinit Židy z používání křesťanské krve. Byly také položeny základy autonomie židovské komunity.[3] 18. června 1389 udělil Vytautas privilegium Židům z Grodna. Tento dokument stanovil hranice osídlení židovské komunity, osvobodil synagógu a hřbitov od daní a upravil také obchodní vztahy ve městě. [3] Okamžitému vystoupení Židů v litevském velkoknížectví předcházely židovské pogromy během moru, který v letech 1348-1351 postihl evropská města (Basilej, Štrasburk, Tulon, Špýr, Erfurt).

V roce 1495 vydal litevský kníže Alexandr Jagellonský dekret o vyhnání Židů, ale v roce 1503 jej opět zrušil. V roce 1514 byl ustanoven post vrchního rabína Litevského velkoknížectví (stal se jím Michel Juzefovič). V roce 1566 nařídil zákon Židům nosit žluté čapky.

V roce 1572 se rabín Mordechaj Jaffe přestěhoval z Prahy do Grodna. V letech 1575-1580 byla postavena Velká synagoga v Grodně, Bychovská synagoga vznikla ve 20. letech 17. století a Slonimská synagoga byla postavena v roce 1642. Roku 1623 byl založen litevský Va'ad - orgán židovské samosprávy na území Litevského velkoknížectví (jako součást Va'adu čtyř zemí) s centrem v Brestu. Vedle Brestu zahrnoval litevský Vaad zpočátku ještě komunity v Hrodně a Pinsku, které měly status „hlavní“. Až do 19. století se území Běloruska v hebrejském jazyce nazývalo Litva (v jidiš‎ lite), ale pro běloruské Židy zůstal název Litváci (v jidiš ליטוואַק‎‎).

Na jaře roku 1649 trpělo židovské obyvatelstvo v Homelu nájezdem kozáků Martina Nebaby [4] a v roce 1654 vtrhlo na území Běloruska 25 000 vojáků ukrajinského hejtmana Ivana Zolotarenka [5] a provedli pogromy na tamní židovské obyvatelstvo. Postižena bylo hlavně města Homel, Žlobin, Rogačev a Bobrujsk. [6]

V roce 1652 získala komunita ve Vilně status „hlavní“ komunity litevské židovské rady - Va'adu. V roce 1658 v Minsku vznikla první ješiva. V roce 1720 se na území Běloruska narodil rabi Ga'on Vilensky, který položil základ hnutí Mitnagdim.

V 18. století se v Bělorusku začal šířit chasidismus Menachema Mendela z Vitebsku. V Ljozně se roku 1767 magidem stal žák Menchema Mendela, Alter Rebbe, který v roce 1772 založil hnutí Chabad. Ve městech v Bělorusku se v té době formoval charakteristický způsob života včetně zvláštního dialektu jidiš.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků History of the Jews in Belarus na anglické Wikipedii a Евреи в Белоруссии na ruské Wikipedii.

  1. Jewish Population Tables, 2002. www.jafi.org.il [online]. [cit. 2008-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-13. 
  2. Шуман А. Ашкеназскія габрэі як адзін з карэнных народаў Беларусі Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine. // Arche, 2009.
  3. a b Лазутка С. Привилегия-судебник 1388 года евреям великого князя Литовского Витаутаса // История евреев в России. Проблемы источниковедения и историографии: сборник научных трудов. — Серия «История и этнография». — Вып.1. — СПб., 1993.
  4. Акулич М. Гомель и евреи.2017. ISBN 978-5-4485-6435-2
  5. ИВАН ЗОЛОТАРЕНКО, ПОЛКОВНИК НЕЖИНСКИЙ, НАКАЗНОЙ ГЕТМАН ОСВОБОДИТЕЛЬНОЙ АРМИИ
  6. Бобруйск

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Yidish-dialects-ru.png
Autor: Koryakov Yuri, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of traditional dialects of Yiddish (in Russian)
Bundesarchiv Bild 146-2004-233, Minsk, Theater.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-233 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Minsk, 1. Dez. 1942

Jüdisches Staatstheater in Minsk (bis 1924 Hauptsynagoge)
Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg für die besetzten Gebiete - Hauptarbeitsgruppe Ostland

Film: 49/12
Synagogue, Slonim.jpg
(c) I, Unomano, CC BY 2.5
Synagogue in Slonim
Europe map.png
Political map of Europe