Židé v Jihlavě

Židé v Jihlavě jsou poprvé zmiňováni roku 1249, kdy český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl Otakar vydali pro Jihlavu listinu městských a horních práv, jež se samozřejmostí předpokládala přítomnost židovského obyvatelstva v tomto městě. Předně bylo obchodníkům, kupcům, krčmářům a Židům zapovězeno přijímat do zástavy nebo do úschovy církevní předměty. Další ustanovení zakazovalo o Velkém pátku jakýkoli styk mezi židy a křesťany, nejspíš aby se předešlo protižidovským násilnostem, vedených touhou křesťanů pomstít se židům podle principu kolektivní viny za Ježíšovu smrt. Trest pohřbení zaživa měl nakonec stihnout žida a vdanou křesťanku usvědčené ze smilstva anebo křesťana a židovku usvědčené z pohlavního styku.^[1]

Roku 1345 moravský markrabě Karel kvůli zvýšení příjmů královské komory osvobodil Židy, kteří se přestěhují do Jihlavy, od jejich původních povinností.^[2] Toto opatření přispělo ke zvýšení počtu Židů v tomto městě. Postupně se začali usazovat v okolí dnešní ulice Matky Boží, v místech později pojmenovaných jako Přední a Zadní Židovská ulice (nyní Židovská). Součástí středověké židovské čtvrti byla také synagoga v severovýchodním rohu dnešního křížení ulic Židovská a Mrštíkova. Židé měli svou samosprávu v čele s rychtářem i vlastního učitele. Roku 1426 jihlavští měšťané, z nichž mnozí měli od Židů vypůjčené peníze, využili obvinění Židů z údajné dohody s husity a s podporou Albrechta Habsburského je vyhnali.^[3]

Menší osídlení zde vzniklo v polovině 15. století, ale Vladislav II. Jagellonský Židy roku 1506 znovu vypověděl.^[4] Židé se do Jihlavy vrátili kolem roku 1837. Tehdy se prameny zmiňují o pouhých 17 židovských obyvatelích Jihlavy. Ve 2. polovině 19. století došlo k nárůstu jejich počtu a také zde od roku 1858 vznikla židovská obec. V roce 1929 měla 1400 finančně přispívajících členů. Zároveň ve městě vznikla řada spolků sdružujících židovské ženy, chrámové pěvce, akademiky či židovskou mládež. V roce 1918 vznikl Spolek českých pokrokových Židů. Konec nejen rozmachu Židů, ale vůbec přítomnosti Židů v Jihlavě učinila německá okupace. Po druhé světové válce roku 1945 se sice do Jihlavy navrátilo 32 Židů a židovská obec byla obnovena, ta však byla později změněna v synagogální sbor, který zanikl v 70. letech 20. století.

Židovské památky

• Židovský hřbitov – poblíž Domu zdraví, severně od ústředního hřbitova
• Jihlavská synagoga – v Benešově ulici, vypálená převážně německým obyvatelstvem v roce 1939 v noci z 29. na 30. března
• Park Gustava Mahlera na místě bývalé jihlavské synagogy

Významní jihlavští židé

• bankéř Karel von Morawitz (1846–1914)
• rakouský rabín dr. Joachim Jakob Unger zde působil v letech 1860–1912
• hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler zde prožil své dětství a mládí v letech 1860–1875
• zubař a sekretář Theodora Herzla Siegmund Werner (1867–1928)
• anatom a politik dr. Julius Tandler (1869–1939)
• režisér Karel Meinhard (1875–1949)
• spisovatel Ernst Sommer (1888–1955)
• zpěvák Jára Pospíšil (1905–1979)
• básník a politik Louis Fürnberg (1909–1957)
• fotograf Rudi Weissenstein (1910–1992)

Odkazy

Reference

Související články

• Židé v Česku
• Židé na Moravě ve středověku
• Synagoga v Jihlavě
• Židovský hřbitov v Jihlavě
• Seznam židovských památek v Kraji Vysočina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Židé v Jihlavě na Wikimedia Commons
• ŽIDÉ A JIHLAVSKO: zpracovává jihlavský archivář Ladislav Vilímek
• zidovskehrbitovy.cz O hřbitovu, synagogách a rabínech Archivováno 23. 1. 2015 na Wayback Machine.