Židenický hřbitov
Židenický hřbitov | |
---|---|
Židenický hřbitov | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Židenice |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′17,31″ s. š., 16°38′50,95″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židenický hřbitov je hřbitov v brněnské čtvrti Židenice, ležící mezi ulicemi Balbínova, Šaumannova a Údolíček. Po Ústředním hřbitově je druhým největším v Brně. Je zde pohřbeno množství regionálních osobností.
Historie a popis
Židenický hřbitov byl na dnešním místě založen roku 1886; předtím měly Židenice hřbitov nejprve u farního kostela sv. Kunhuty v Zábrdovicích, poté na místě dnešního Tyršova sadu na Gajdošově ulici.[1] V současné době má rozlohu 8,2 ha, na níž se nachází 7 500 hrobů a bezmála 28 000 pohřbených.[2] V 80. letech, kdy už jeho kapacita přestávala dostačovat, byl rozšířen o urnové pohřebiště. S jeho rozšiřováním se dále počítá i do budoucna, a to až na dvojnásobek jeho současné rozlohy.[3]
Nedaleko vchodu se nalézá památník 37 obětí prvního náletu na Brno z 25. srpna 1944, který zasáhl i obytné domy v Židenicích. Jsou zde i tři čestné hroby, a to hrob odbojáře a mistra světa v gymnastice Jana Gajdoše, lékaře Nikolaje Muzyčuka a obětí druhé světové války.[2]
V roce 1984 byla na hřbitově postavena obřadní smuteční síň podle návrhu architekta Ivana Rullera.[1] Jeho osobité architektonické zadání, které počítalo např. i s vodním prvkem symbolizujícím mytologickou řeku mrtvých Styx v interiéru, však nebylo zcela naplněno a vlivem nedodržení technologických postupů, nevhodných materiálů a nekázně při výstavbě během tzv. „Akce Z“ začala stavba brzy vykazoval značné vady.[4] Od roku 2007 je síň pro havarijní stav zcela uzavřena;[2] v roce 2015 se však začalo jednat o její rekonstrukci a možném znovuotevření.[5]
Pohřbené osobnosti
Některé osobnosti pohřbené na Židenickém hřbitově:[2]
- Jan Gajdoš, gymnasta, odbojář
- Jindřich Kumpošt, architekt
- Bohuslav Ečer, právník
- Simona Monyová, spisovatelka
- Josef Podpěra, botanik
- Františka Skaunicová, spisovatelka
- Cyril Metoděj Lacina, mlynář
- Eduard Farda, hokejový trenér
- Miloslav Bednařík, sportovní střelec
- Josef Podsedník, politik
- Emanuel Ondráček, vysokoškolský pedagog
- Alena Ambrová, herečka
Odkazy
Reference
- ↑ a b RYŠAVÝ, Šimon. Kulturní průvodce po MČ Brno-Židenice. Brno: Nakladatelství Šimon Ryšavý, 2011. S. 31.
- ↑ a b c d Internetová encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Smuteční síň | Brno-Židenice. www.zidenice.eu [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Devastace smuteční síně v Židenicích (časopis Stavebnictví) [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-02.
- ↑ REDAKCE. Žideničtí se dočkají. Obřadní síň na hřbitově opraví studenti. Brněnský deník. 2015-11-22. Dostupné online [cit. 2022-02-10].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židenický hřbitov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Hroby Nikolaje Muzyčuka a Jana Gajdoše a pomník obětem druhé světové války, Židenický hřbitov, Židenice, Brno
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Židenický hřbitov, Židenice, Brno
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník obětem prvního náletu na Brno, Židenický hřbitov, Židenice, Brno