Židovská obec v Kolíně

Židovské město v Kolíně

Židovská obec (Kehillah) v Kolíně (německy dříve Kolin, také Köln an der Elbe), město v okrese Kolín, existovala již od 14. století. Dlouho patřila k největším a nejvýznamnějším židovským obcím v Čechách a od roku 1918 v Československu.

Historie Židů a židovské obce v Kolíně

Počátky židovské komunity v Kolíně, která je považována za jednu z nejstarších a nejdůležitějších židovských komunit v dějinách Čech, sahají do 14. století. Prameny se však poněkud liší s přesnějším datováním. Historik Josef Vávra zmiňuje, že po roce 1376 je v městských knihách uváděno několik Židů;[1] kolínský rabín Richard Feder, který Vávrovu práci recipoval, tuto informaci nezpochybňuje.[2] Zuzana Věchetová uvádí však ve své práci autory, poukazující na možné počátky židovského osídlení v Kolíně již v 1. polovině 14. století. Zmiňuje dále také zápisy do českých zemských desek (libri contractuum), podle kterých je v roce 1377 zapsáno vlastnictví některých židovských obyvatel (LC II).[3] Dále je zaznamenán Codex epistolaris Johannis regis Bohemiae, v němž se nachází dopis z let 1339–1341 (resp. 1346), adresovaný mj. správě Kolína, týkající se daňových záležitostí kolínských Židů (tento pramen se na začátku 20. století ztratil).[4]

Kromě podnikatelských aktivit v oblasti peněžních půjček a obchodování lze vcelku brzy pozorovat i počátky řemeslnictví. Zpočátku jen pro vlastní potřebu, ale stále častěji i jako konkurenci s nežidovskými řemeslníky. V Kolíně lze doložit zbrojíře Abrahama a další řemeslníky.[5]

V roce 1541 se král Ferdinand I. Habsburský rozhodl „osvobodit“ česká města od Židů; Židé z Kolína poté prý v roce 1542 emigrovali do Polska pod vedením rabína Mojžíše Malostranského.[4] Poté, co Ferdinandův nástupce Maxmilián II. Habsburský v roce 1564 umožnil opětovné osídlení Čech židovským obyvatelstvem, rostl jejich počet: 1574 žilo ve městě 33 židovských rodin a kolem roku 1620 byla kolínská komunita druhou největší v Čechách a v následujícím období patřila k nejdůležitějším v zemi. Od roku 1917 zde působil jako rabín Richard Feder, který tuto funkci zastával až do roku 1953 (s výjimkou let 1942–1945).[6][7]

Šoa

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo židovské obyvatelstvo Kolína deportováno do koncentračních táborů ve třech hlavních transportech. Hlavní transporty vedly přes koncentrační tábor Terezín do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka). K prvnímu deportačnímu transportu do Terezína došlo 13. června 1942 (transport AAb se 744 osobami), k dalšímu 9. června 1942 (transport AAc se 724 osobami), k poslednímu 13. června 1942 (ransport AAd se 734 osobami), vcelku s 2232 osobami.[7][8][pozn. 1] Většina z nich byla zavražděna v táboře Osvětim-Březinka. Do tohoto počtu patří deportovaní Židé ze všech oblastí kolínského tzv. oberlandrátu, kde hrál Kolín ústřední roli pri realizaci pokynů protektorátních úřadů. Z těchto deportovaných přežilo pouze 140 osob.[9][10] Ze samotného Kolína bylo deportováno 500 lidí, z nichž jen několik přežilo. Na novém židovském hřbitově v Kolíně byl v roce 1950 z iniciativy rabína Federa odhalen památník s osmi pamětními deskami, na kterých jsou vyryty jména 487 kolínských obětí holocaustu[11] (jiný pramen uvádí 480 obětí a zveřejňuje jejich seznam[12]). Rabín Richard Feder se v roce 1939 snažil zorganizovat masovou emigraci asi 500 kolínských Židů, jeho úsilí ale selhalo mimo jiné v důsledku neochoty zahraničních autorit.[13][14] Celkově se odhaduje, že asi 96 procent Židů deportovaných z Kolína a okolí během deportace zemřelo.[9]

Po roce 1945

Po válce byla v Kolíně znovu založena zprvu malá židovská komunita. K tomu velmi přispěl rabín Richard Feder, který jako jediný z jeho rodiny přežil holocaust. Vrátil se do Kolína, aby oživil bývalou židovskou obec. Poté, co byl v roce 1953 odvolán z Kolína do Brna, se židovská obec v 50. letech 20. století rozpustila.[15]

Po roce 2008 bylo v Kolíně položeno několik kamenů zmizelých (zvaných také stolpersteine), v některých případech se jednalo o školní iniciativu.[16]

Kolínští rabínové

Jako prvním rabínem v Kolíně bývá označován rabín Majer (v pramenech také pod jménem Meir); jeho rabinát měl trvat od roku 1500 do 1513.[2] Jeho nástupcem byl Samuel a v 1541 Mojžíš Malostranský.[17] V Kolíně působili jako rabíni známí autoři a teologové jako Eleazar Kalir (1782–1802) nebo Benjamin Volf ha-Levi Boskovic (1802–1810). Od 17. století byl kolínský rabín také rabínem v Kouřimi.[6][18]

Posledním rabínem v Kolíně byl Richard Feder, který zastával úřad v letech 1917 až 1953 (s přestávkou v letech 1942 až 1945, kdy byl vězněn v koncentračním táboře Terezín). Po osvobození se vrátil do Kolína a pokusil se oživit tehdy velmi malou židovskou komunitu, která se skládala z několika mála přeživších navrátilců.[15]

Vývoj židovské populace

Židovské obyvatelstvo v Kolíně se vyvíjelo takto:[19]

rok
počet
poznámka
kolem 1390asi 15 rodin
1504300 osob [20]
um 1575asi 35 rodin
1718138 rodin
1793215 rodinalternativní údaj: 251 rodin s 1169 osobami[6][pozn. 2]
1854asi 1700 osobasi 23 procent obyvatelstva
1872247 rodin
18811148 osob
18901075 osobasi 7 procent obyvatelstva
1900806 osob
1910634 osob
1921482 osob
1930430 osobasi 2 procenta obyvatelstva

V roce 1938 uprchlo do Kolína mnoho židovských rodin ze Sudet.[7]


Osobnosti

Židovská obec v Kolíně zahrnovala mimo jiné následující osobnosti:[6]

  • Bernard Illovy (1812–1871), později ortodoxní rabín v USA
  • Jacob Illowy (do r. 1781), rabín v Kolíně od roku 1746 do roku 1781
  • Bernhard Schlesinger (1773–1836), básník, spisovatel a učitel
  • Josef Popper-Lynkeus (1838–1921), sociální filozof, vynálezce a spisovatel
  • Max Winder (1845–1920), básník
  • Camill Hoffmann (1878–1944), spisovatel a diplomat
  • Robert Saudek (1880–1935), spisovatel a grafolog
  • Rudolf Saudek (1880–1965), sochař a grafik
  • Otokar Fischer (1883–1938), překladatel, literární vědec a dramaturg

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jiný pramen uvádí datum 22. března 1944 jako poslední transport a celkový počet deportovaných celkem 2254 - srov. Kolin, so still: Ausrottung einer böhmischen Gemeinde, dostupné na hagalil.com / ... Další prameny jako např. kehillatisrael.net uvádějí jiný počet deportovaných osob (2202) a také jiný počet deportací.
  2. ↑ U jednoho z obou pramenů se jedná očividně o překlep.

Reference

  1. ↑ Josef Vávra: Dějiny královského města Kolína nad Labem, J. L. Bayer, Kolín 1888, 265 stran, dostupné na: ia802700.us.archive.org/..., s. 38
  2. ↑ a b Richard Feder: Dějiny Židů v Kolíně, in: Hugo Gold (Hrsg.), Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn-Prag 1934, s. 277, dostupné na: digi.landesbibliothek.at/...
  3. ↑ Zlatuše Kukánová, Lenka Matušíková: Matriky židovských náboženských obcí, in: Paginae historiae 1992, s. 103–127; Moritz Popper: Zur Geschichte der Juden in Kolin (Bohmen) im 14. Jahrhundert, in: Monatschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums, 1893/94, s. 220; obojí citováno podle: Zuzana Věchetová: Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.-18. století, Karlova Universita, Prag, 2006, s. 18, pozn. 80 resp. pozn. 81, dostupné na: is.cuni.cz/...
  4. ↑ a b Stanislav Petr: Nejstarší židovská kniha města Kolína z let 1598-1729 a správa židovské obce v tomto období, in: Zuzana Miškovská (vyd.): Sborník z historie Židů na Kolínsku, Kolín 1992, strana 8; Stanislav Petr: Kolínská židovská komunita po prvním exodu židů ze zemí Koruny České v roce 1541 (in: Práce muzea v Kolíně – řada společenskovědní IX: Židé v Kolíně a okolí, Kolín 2005, s. 15); obojí citováno podle: Václav Nedbal: Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti, Univerzita Karlova, 2018, dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 21, pozn. 72 resp. s. 23, pozn. 88
  5. ↑ Mark Wischnitzer: Origins of the Jewish Artisan Class in Bohemia and Moravia, 1500–1648, in: Jewish Social Studies, svazek 16, č. 4 (říjen 1954), s. 335–350, zde 337, dostupné na: JSTOR 4465275
  6. ↑ a b c d Jiří Fiedler: Kolín, materiál o židovské obci, portál holocaust.cz, dostupné na: holocaust.cz/...
  7. ↑ a b c Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, zde heslo Kolin (Böhmen), in: Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
  8. ↑ Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), databáze institutu Theresienstädter Initiative, dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/...
  9. ↑ a b A Brief History of the Jews of Kolin during the Occupation 1939–45, zpráva portálu Kehilat Israel, dostupné na: kehillatisrael.net/... Archivováno 15. 1. 2019 na Wayback Machine.
  10. ↑ Dějiny města, zpráva portálu Městské informační centrum Kolín, dostupné na: infocentrum-kolin.cz/ Archivováno 1. 9. 2019 na Wayback Machine.
  11. ↑ Kolínská židovská obec bývala po Praze druhou nejvýznamnější, dokládají to četné památky, in: Novinky.cz, dostupné na: novinky.cz/
  12. ↑ Bez titulku, [Names highlighted in blue have already been memorialized], přehled portálu Manetto Hill Jewish Center o deportovaných a zavražděných Židech z Kolína, dostupné na: manettohilljc.org/... Archivováno 15. 1. 2019 na Wayback Machine.
  13. ↑ Dopis rabína Richarda Federa Ministerstvu sociální a zdravotní správy ve věci vystěhování kolínských Židů, 26. dubna 1939, dostupné na: holocaust.cz/.../zidu
  14. ↑ Richard Feder: Židovská tragédie: dějství poslední (The Jewish Tragedy: The Final Act), zde citováno podle úryvku Mezi okupací a deportací, dostupné na: holocaust.cz/...deportaci
  15. ↑ a b PhDr. Richard Feder, životopis in: Internetová encyklopedie dějin města Brna, dostupné na: encyklopedie.brna.cz/...
  16. ↑ Stolpersteine Kolín, zpráva o kamenech zmizelých v Kolíně, server škol Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Kolín, iniciátoři projektu pokládání kamenů zmizelých v Kolíně, dostupné na: stolpersteine.ss-stavebnikolin.cz/...
  17. ↑ Židovská čtvrť - ul. Na Hradbách - synagoga, soukromý web, dostupné na: prochazkakolinem.wz.cz/... Archivováno 2. 3. 2019 na Wayback Machine.
  18. ↑ Zuzana Miškovská, Stanislav Petr (et al.), Sborník z historie židů na Kolínsku, Kolín 1992, citováno podle: Zuzana Věchetová: Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.–18. století, Karlova Universita, Praha, 2006 dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 28, Anm. 137
  19. ↑ : Rudolf M. Wlaschek: Juden in Böhmen - Beiträge zur Geschichte des europäischen Judentums im 19. und 20.Jahrhundert, in: publikace Collegium Carolinum, svazek 66, R. Oldenbourg-Verlag, München 1997, citováno podle: Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, zde heslo Kolin (Böhmen), in: Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
  20. ↑ Jaroslav Pejša, Ladislav Jouza, Miroslava Jouzová: Moje město Kolín: Židé v Kolíně, Úmyslovice 2014, strana 7 a 9, citováno podle: Václav Nedbal: Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti, Univerzita Karlova, 2018, dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 20, pozn. 70, a s. 22, pozn. 84

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kolin Jewish Ghetto 2.jpg
Autor: -jkb-, Licence: CC BY-SA 3.0
Jüdisches Viertel in Kolín (Tschechische Republik) heute, Ecke Na Hradbách / Karoliny Světlé