Židovská radnice v Kroměříži

Židovská radnice v Kroměříži
Židovská radnice
Účel stavby
Židovská radnice, obecní dům, škola, rituální lázeň
Základní informace
Sloh	barokní
Architekt	Giovanni Pietro Tencalla
Výstavba	1687-1688
Stavebník	Karel Lichtenštejn
Poloha
Adresa	Moravcova 259, Kroměříž, Česko Česko
Ulice	Moravcova
Souřadnice	49°17′54,05″ s. š., 17°23′48,8″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Židovská radnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	33532/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova bývalé Židovské radnice (hebrejsky bejt ha-am) v Kroměříži se nachází v Moravcově ulici č.p. 259 v blízkosti centra města. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 33532/7-6009.^[1]

Historie domu

Barokní budova byla postavená Židům za věrné služby v období po třicetileté válce (tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války barvitě líčí Kroměřížská selicha^[2]) biskupem Karlem Lichtenštejnem v letech 1687-88, snad podle plánů italského stavitele Giovanniho Pietra Tencally. Má architektonicky významné průčelí členěné pilastry. Přízemí je zaklenuto valenou klenbou. Nad vchod, opatřeným portálem, byl v prvních desetiletích 18. století zasazen pískovcový znak kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbach. Bývalo zde středisko židovské obce od dávných dob. Král Jan Lucemburský povolil již v roce 1322 biskupu Konrádovi, aby usadil na svém zboží jednoho žida lichevního. Tím bylo v českých zemích poprvé překročeno tzv. židovské právo, dle kterého mohli Židy (servi camerae regiae) ve svých městech držet pouze králové. Když v roce 1606 dal kardinál František z Ditrichštejna kroměřížským židům výsadní listinu, bylo tu už 21 židovských domů i se špitálem, později 35 domů a v každém několik rodin. V ghettu byla i synagoga a židovský hřbitov. Moravcova ulice původně Velká Židovna (pojmenovaná podle Františka Moravce (1734–1814) historika a profesora kroměřížského piaristického gymnázia) tvořila spolu s dnešní Tylovou ulicí původně Malou Židovnou, později ulicí Svatomichalskou a částí ulice Farní židovské ghetto oddělené od křesťanské části města separační zdí (její část stále stojí na Riegrově náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie). Když bylo v roce 1849 zrušeno výjimečné postaveni Židů, začaly se rodiny stěhovat i do vnitřního města, na náměstí, do přilehlých hlavních ulic. Téměř sto let (až do roku 1880) byla v budově i židovská škola (v roce 1947 při generální visitaci visitoval kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh také židovskou školu a židé mu vystavěli slavnostní bránu)^[3][4] a rituální lázeň. V letech 1974–1980 byla budova rekonstruována a sídlil zde Školský úřad, poté Okresní kulturní středisko. V současné době je budova v soukromém vlastnictví.

Dějiny židovské obce v Kroměříži vylíčil rabín dr. Adolf Frankel-Grün (1847 Uherský Brod-1916 Kroměříž) v knize Geschichte der Juden in Kremsier (Dějiny Židů v Kroměříži), která vyšla ve Vratislavi v roce 1896.^[5] Život v kroměřížském ghettu věrně popisuje ve svých povídkách i zdejší rodák, německy píšící židovský publicista Max Grünfeld (1856-1933), pravidelně přispívající do časopisu Zeitschrift für die Geschichte der Juden in der Tschechoslowakei (česky Časopis pro dějiny Židů v Československu). Knihy jeho povídek vyšly v 90. letech 19. století pod názvy Mährische Dorfjuden (česky Příběhy z kroměřížského ghetta, Olomouc, Votobia 1997), Die Leute des Ghetto (česky Lidé ghetta, Olomouc, Votobia 2000) a Leben und Lieben im Ghetto (česky Život a láska v ghettu, Brno, Tribun EU 2009).

V roce 2017 byla budova rekonstruována a 6. listopadu 2017 byly před vchodem do budovy instalovány čtyři kameny zmizelých připomínající rodinu posledního židovského rabína Joachima Astela (1. 11. 1901 Přemyšl – 24. 6. 1942 Osvětim^[6]).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu židovská radnice v Kroměříži na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Kroměříže. Kroměříž: Pálková-Verlag, 1996. 56 s. ISBN 80-238-0219-4. 
• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
• SVÁTEK, Josef. Bývalá židovská radnice v Kroměříži. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska ’82. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1982. S. 15–22.

Související články

• Seznam židovských památek ve Zlínském kraji
• Židé na Moravě ve středověku
• Kameny zmizelých v České republice
• Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji