Židovský hřbitov v Českých Budějovicích

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích
Vstupní branka hřbitova
Vstupní branka hřbitova
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba1866
Užíváníhřbitov pouze udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Kód památky22979/3-846 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích v lokalitě zvané U křížku se nachází na dnešní Pekárenské ulici ve východní části města České Budějovice asi 1,5 km od centra města. Hřbitov je ve správě Židovské obce Praha a  jeho celý areál je památkově chráněn.[1] Hřbitov byl minimálně v roce 2023 jedinou dochovanou kulturní památkou na území městské části České Budějovice 4.

Historie hřbitova

Hřbitov nese název U křížku, protože nebyl prvním na území města. Nejstarší středověký židovský hřbitov ve městě se nacházel na křižovatce dnešní Kněžské a Hradební ulice. V místech dnešní ulice Dr. Stejskala (dříve Divadelní) byl na levém břehu řeky Malše později zřízen hřbitov další, ale oba zanikly a zmizely po pogromech a vysídlení židovské komunity v letech 1505–1506.[2][3] Od roku 1848 opět mohli Židé ve městě působit, tedy byla v roce 1859 zřízena budějovická židovská náboženská obec[4] a v dnešní Pekárenské ulici byl v roce 1866 založen nový hřbitov. [5] U příjezdové cesty[6] byla v roce 1896 vystavěna novorománská[7]obřadní síň[6] a o rok později byl areál severním směrem o dvě třetiny plochy rozšířen na konečnou rozlohu 6489 m².[5][6] První pohřby zde proběhly v roce 1867 – podle Seznamu hrobů z roku 1936 byl prvním zde pohřbeným David Waldstein. Stejný pramen spolu s vedeným indexem poskytují informaci, že do roku 1960 zde bylo pohřbeno 1334 židovských občanů.[8]

Pohřby zde probíhaly až do roku 1942[6] a uloženy zde byly i urny, které nacisté někdy zasílali pozůstalým ještě před hromadnými transporty.[zdroj?] Za války byl hřbitov pustošen, kvalitní náhrobky si po dohodě s nacisty odvážely některé kamenické firmy.[6] Po válce však byl částečně opraven těmi, jimž se koncentrační a vyhlazovací tábory podařilo přežít. Těm rodinám, jež to štěstí neměly, byly zhotoveny smaltované tabulky se jmény, daty a místy úmrtí a byly připevněny na hroby. Na památku obětem nacismu zde byla v roce 1950 zbudována pískovcová tumba.[9] Během komunistického režimu byl hřbitov devastován ještě více – náhrobky byly káceny a odváženy, obvodové zdi pobořeny a místo bylo zaváženo odpadky a sutí.[8] V roce 1975[9][10] 20. století byla se souhlasem městského výboru zbourána obřadní síň a v jihovýchodním rohu hřbitova zbyl zachován pouze domek hrobníka.[4] Na místě se pásly ovce a připravovala se likvidace hřbitova, o níž se lze dočíst v dokumentech v dnešním památníku.

Po roce 1990 byl hřbitov postupně opravován, z původních více než 1300 pomníků se však zachovalo pouhých 350, jež musely být identifikovány a umístěny zpět na původní místa. Obnova probíhala především díky soukromým iniciativám MVDr. Jaroslava Šeredy a Otto Kalenského,[6] dlouhodobě péči o hřbitov zajišťuje Židovská obec v Praze[9] také s využitím dotací a grantů, většinou z veřejných zdrojů. Jen na běžnou údržbu je ročně potřeba kolem 15–20 tisíc korun. Ve hřbitovním domku byla v roce 1998 otevřena malá expozice o dějinách Židů v Českých Budějovicích a pamětní síň zaniklé židovské obce v Českých Budějovicích.[8]

Náhrobní kameny

Tři z největších náhrobků na hřbitově

Většina náhrobních kamenů je natočena východním směrem. Hroby jsou organizovány do řad v pěti odděleních a jména pohřbených a pozice jejich rovů lze zjistit z okopírovaného ručně psaného seznamu, jenž je k dispozici v památníku. Očíslovány nejsou pouze dětské hroby severně od hřbitovního domku.[zdroj?] Nejstarší náhrobek, patřící Leopoldu Fürthovi,[3] pochází z roku 1868;[1] jako poslední zde byl roku 1962 pohřben terezínské věznění přeživší Hugo Hirsch.[zdroj?]

Náhrobní nápisy jsou většinou v hebrejštině a němčině, některé novější náhrobky pak mají nápisy v hebrejštině a češtině.

Významné osobnosti

Mezi zde pohřbené významné osobnosti patří:[3]

  • rodiče MUDr. Karla Fleischmanna (1897–1944) – básník, spisovatel, malíř a grafik, jenž zahynul v Osvětimi. Na jeho památku byl z městských fondů postaven nedaleko vstupní brány hřbitova pomníček.
  • Lev Herz (1893–1976) – středoškolský profesor; umístěna je zde urna s jeho popelem
  • Rudolf Kende (1910–1958) – hudební skladatel
  • Karel Thieberger (1869–1938) – rabín
  • Adam Wunder (1817–1905) – krajský rabín
  • Klára Friedová (zem. 1935) – matka spisovatele Norberta Frýda

Památník

Interiér pamětní síně

Pamětní síň zbudovaná ve dvou místnostech bývalého domku hrobníka obsahuje kromě údajů o  historii vlastního hřbitova rovněž expozici o zaniklé židovské obci v Českých Budějovicích[3] včetně dokumentace o významné českobudějovické synagoze zbourané v roce 1942.[11] Jak ukazují v místě pořízené fotografie, k nahlédnutí jsou zde na panelech a stolech vystaveny písemné a fotografické dokumenty, jarmulky a také příklady děl významných členů místní židovské obce.

Poblíž domku se nachází pískovcová tumba jako pomník obětem nacismu, jež byla zhotovena v roce 1950[7][3] díky Židovské obci a spolku Chevra Kadiša. Její návrh vypracovala arch. inž. M. Schwarzová a je dílem kamenosochaře V. Křivánka. Slavnostně otevřen byl 15. října 1950 jako památka na umučené oběti z řad Židů v letech 1939–1945 a k uctění památky bojovníků za svobodu.[3]

Přístup

Ke hřbitovu se lze dostat autobusem do zastávky Pekárenská – U Křížku, přímo naproti areálu lze také odstavit auto na parkovišti.[12] Hřbitov je celoročně zamčený, nicméně klíče od branky i od památníku je možné si vypůjčit na vrátnici ČSAD Jihotrans sousedící se hřbitovem.[11]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b židovský hřbitov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 
  2. Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání 1967 v časopise ,,Památková péče". 104 s.
  3. a b c d e f židovské hřbitovy | Encyklopedie Českých Budějovic. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. c-budejovice.cz [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  4. a b Jüdische Gemeinde - Budweis (Böhmen). www.xn--jdische-gemeinden-22b.de [online]. www.jüdische-gemeinden.de [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b ROZKOŠNÁ, Blanka. Židovské památky Čech : historie a památky židovského osídlení Čech = Jewish monuments in Bohemia : history and monuments of the Jewish settlement in Bohemia. 1. vyd. vyd. Brno: ERA 480 pages s. Dostupné online. ISBN 80-86517-64-0, ISBN 978-80-86517-64-3. OCLC 57005183 
  6. a b c d e f KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s., složená obrazová příloha (21 x 28 cm).
  7. a b České Budějovice | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  8. a b c Materiály vystavené v pamětní síni
  9. a b c České Budějovice | Židovské památky. pamatky.kehilaprag.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-24. 
  10. Zidovske hrbitovy v Cechach a na Morave. zidovskehrbitovy.wz.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  11. a b Život Židů v Čechách | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  12. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s., složená obrazová příloha (21 x 28 cm).
  • Rozkošná Blanka, Jakubec Pavel: Židovské památky Čech, nakl. Era, 2004, ISBN 80-86517-64-0
  • Materiály vystavené v pamětní síni


Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Židovský hřbitov (ČB) - interiér.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Interiér pamětní síně na židovském hřbitově v Českých Budějovicích
Židovský hřbitov (ČB) - 3 velké náhrobky.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
3 z největších náhrobků na židovském hřbitově v Českých Budějovicích
Židovský hřbitov (ČB) - domek hrobníka 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní síň židovského hřbitova v Českých Budějovicích, bývalý domek hrobníka
Židovský hřbitov (ČB) - branka.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Branka židovského hřbitova v Českých Budějovicích
Židovský hřbitov (ČB) - Rudolf Kende 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrobek hudebního skladatele Rudolfa Kendeho na židovském hřbitově v Českých Budějovicích
Židovský hřbitov (ČB) - smalt.tabulka.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Jedna ze smaltovaných tabulek na židovském hřbitově v Českých Budějovicích, umístěných na uctění památky rodin, jež se nevrátily z koncentračníh táborů 2. sv. války
Židovský hřbitov (ČB) - náhrobky 04.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrobky na židovském hřbitově v Českých Budějovicích
Židovský hřbitov (ČB) - tumba 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Tumba před bývalým domkem hrobníka je památník obětem holokaustu a "na počest našich bojovníků za svobodu" na židovském hřbitově v Českých Budějovicích