Židovský hřbitov v Blevicích
| Židovský hřbitov v Blevicích | |
|---|---|
 Židovský hřbitov v Blevicích | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Kladno |
| Obec | Blevice |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′25,56″ s. š., 14°14′15,36″ v. d. |
| Odkazy | |
| Kód památky | 41089/2-455 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský hřbitov v Blevicích se nachází na jižním okraji středočeské obce Blevice, okres Kladno, u kraje lesa při silnici vedoucí od obecního úřadu na jih k Mozolínu. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Hřbitov byl založen asi v první polovině 17. století. Dochovalo se zde cca 300 náhrobků i hřbitovní dům snad z roku 1884, který hrobník využíval k bydlení. Na jeho fasádě je patrný hebrejský nápis "מעפר לעפר" (Z prachu zpět do prachu) parafrázující biblické „Prach jsi a v prach se obrátíš“, nad brankou areálu stojí letopočet 1885. Malá část plochy hřbitova byla prodána a slouží jako zahrada.[2]
Nejstarší dochovaný a spolehlivě čitelný náhrobek paní Ester dcery lékaře Wolfa pochází z roku 1719. V samotných Blevicích samostatná židovská obec neexistovala, podle dosavadního zpracování epitafů zde dokonce neleží nikdo z Blevic. Náboženská obec byla usídlena nejprve v Ješíně, později ve Velvarech.
Podle Huga Golda sloužil hřbitov židům ze zhruba padesáti okolních obcí. Tolik lokalit epitafy sice nepotvrzují nicméně spolehlivě tu najdeme mrtvé z Ješína, Velvar, Bučiny, Žižic, Kovárů a Neuměřic, dále se objevují i Zlonice, Hostouň (ačkoli ta má svůj vlastní židovský hřbitov), Černuc, Buštěhrad, Podlešín, Přítočno a Zlonice.
Z místních rodin jsou nejčastěji zastoupeni Hellerovi, Duschenesovi, Kosinerovi, Taussikovi a rodiny Beck a Schallheim.
Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1945.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-12]. Identifikátor záznamu 153184 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Blevice - Židovské památky [online]. kehilaprag.cz [cit. 2012-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-28.
- ↑ Blevice [online]. zidovskehrbitovy.wz.cz [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Blevicích na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Davidova hvězda, symbol židů, judaismu a státu Izrael, na jehož vlajce se vyskytuje.