Židovský hřbitov v Holešově
Židovský hřbitov v Holešově | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Zlínský |
Okres | Kroměříž |
Obec | Holešov |
Zeměpisné souřadnice | 49°20′8,14″ s. š., 17°34′35,36″ v. d. |
Specifikace | |
Náboženství | judaismus |
Výstavba | 15. století |
Rozloha | 8190 m2 |
Odkazy | |
Kód památky | 30058/7-5952 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židovský hřbitov v Holešově byl založen v druhé polovině 15. století.[1] Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Je situován severně od holešovské židovské čtvrti, asi 300 m severozápadně od náměstí Dr. E. Beneše mezi ulicemi Hankeho a U Rusavy. Vstup je z Hankeho ulice, z bývalého předměstí Novosady.[3] Vedle vstupu na hřbitov je obřadní síň, postavená v roce 1903 v historizujícím stylu. Nad portálem je hebrejský nápis ze Starého zákona (Pán usmrcuje a obživuje, nechá sestoupit do Šeolu, i vystoupit).[1] Na stěnách jsou tři velké dřevěné desky s liturgickými modlitbami a pamětní desky se jmény holešovských Židů padlých a umučených ve válkách a osobností, které se zasloužily o výstavbu obřadní síně.
Na ploše 8190 m2 se dochovalo přes 1500 náhrobních kamenů (macev) s nejstarším čitelným z roku 1647,[3] mezi nimiž je řada cenných náhrobků barokního a klasicistního typu.[1] Mnoho nejstarších náhrobků bylo zničeno při povodni v roce 1686.[3]
V západní části židovského hřbitova se nachází takzvaný rabínský pahorek či rabínský okrsek[1] s hroby zdejších rabínů. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663) zvaného Šach, postavená v roce 1817 a několikrát obnovovaná,[3] kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V obřadní síni z roku 1903 je pamětní deska se jmény 250 obětí holokaustu ze zdejší oblasti.[3]
Na hřbitově jsou pochovány i dvě oběti holešovského pogromu, k němuž došlo ve zdejším židovském ghettu 3. a 4. prosince 1918.[4] Vojáci nově vznikající Československé armády a katolické holešovské obyvatelstvo tehdy vyplenili veškeré židovské domácnosti, a na dvou místech byly založeny i požáry. Vojáci v rámci rabování zabili Hermanna Grünbauma a Huga Grätzera (Grätzera zastřelili, Grünbauma probodli bajonetem), shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se také nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce.[5][6]
Holešovská židovská komunita přestala existovat v roce 1943.[7]
Galerie
Hrobka rabína Šabtaj ha-Kohena
Stará část židovského hřbitova v Holešově
Hrobka holešovského advokáta Arnolda Hayeka
Nová část židovského hřbitova v Holešově
Reference
- ↑ a b c d Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-28]. Identifikátor záznamu 141472 : Židovský hřbitov v Holešově. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e holocaust.cz [cit. 2012-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Víšek: Pogrom v Holešově v prosinci 1918 | Listy. www.listy.cz [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03.
- ↑ Holešovský pogrom v pořadu Stopy, fakta, tajemství
- ↑ FIEDLER, Jan. Vlastenci, křesťané i sousedé: Pogrom proti Židům v Holešově zorganizovali českoslovenští vojáci, o život přišli dva lidé – G.cz. G.cz. 2021-12-03. Dostupné online [cit. 2023-07-05].
- ↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
Související články
- Holešov
- Šachova synagoga
- Seznam židovských památek ve Zlínském kraji
- Seznam židovských hřbitovů v Česku
- Židovský způsob pohřbívání
- Přehled dokumentace náhrobků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Holešově na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Zikmunda Jelínka z Vizovic, zakladatele slavné likérky Jelínek.
Davidova hvězda, symbol židů, judaismu a státu Izrael, na jehož vlajce se vyskytuje.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Novější část holešovského židovského hřbitova
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: