Židovský hřbitov v Hustopečích
Židovský hřbitov v Hustopečích | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Břeclav |
Obec | Hustopeče |
Zeměpisné souřadnice | 48°56′8,88″ s. š., 16°43′45,84″ v. d. |
Specifikace | |
Náboženství | judaismus |
Výstavba | 1886 |
Užívání | hřbitov asanován |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židovský hřbitov v Hustopečích se rozkládá na jihozápadě města Hustopeče, v dnešní ulici Svatopluka Čecha, asi 800 m směrem na jihozápad od hlavního náměstí (Dukelské). V roce 1886 jej (včetně obřadní síně) založila zdejší židovský náboženský spolek. Tehdy měl rozlohu 1298 m2.[1]
Po záboru Sudet bylo na základě nařízení pro sudetoněmecké oblasti z 22. října 1938 vlastnictví hřbitova zapsáno na Aufbaufonds-Vermögensverwaltungsgesellschaft Wien, o rok později na městskou obec Hustopeče. Poslední pohřeb se zde konal v dubnu 1946.[2] V dubnu 1949 bylo vlastnické právo zapsáno na Židovskou náboženskou obec Brno.[3] Poté hřbitov celá desetiletí chátral a stával se také častým cílem vandalů, kteří zde mimo jiné převraceli a pohazovali náhrobky po celém areálu.[4]
Místní národní výbor spolu s okresním národním výborem se proto rozhodly hřbitov asanovat, k čemuž došlo na přelomu 70. a 80. let 20. století.
Roku 2013 se zničený hřbitov dočkal rekonstrukce a alespoň částečného obnovení. Slavnostní otevření proběhlo 8. října téhož roku.[5] Došlo k rekonstrukci dochovaného úseku obvodové zdi a vstupní brány, byl zbudován památník věnovaný židovským obyvatelům Hustopečí a instalována pamětní deska věnovaná odkazu zdejšího rabína Isidora Böcka, kterou společně odkryla jeho vnoučata Judith Leiferová a Šmu'el Loeb.[4]
Osud židovské obce
Hustopečská židovská komunita přestala fakticky existovat v roce 1940.[1] Zrušení zdejší židovské obce nacisty a následná smrt jejího jediného rabína v terezínském koncentračním táboře znamenal i její definitivní zánik. Většina zdejších Židů se během okupace stala obětí holokaustu, a tak nebyla zdejší židovská obec po válce obnovena.[2]
Reference
- ↑ a b Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
- ↑ a b Informační tabule na pietním místě
- ↑ NEZHODOVÁ, Soňa. Benetovo potomstvo: Emma a Bernard – poslední hustopečští Benediktové [online]. Regionální muzeum v Mikulově, 2013-11-04 [cit. 2014-09-02]. S. 109. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26.
- ↑ a b Hustopeče vzpomínají na své židovské spoluobčany [online]. Židovská obec Brno, 2013-11-04 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Soňa Nezhodová Židovský hřbitov v Hustopečích povstane ze zapomnění
Související články
- Hustopeče
- Synagoga v Hustopečích
- Seznam židovských hřbitovů v Česku
- Seznam židovských památek v Jihomoravském kraji
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Hustopečích na Wikimedia Commons
- Hustopeče na www.holocaust.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Kennedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník věnovaný hustopečskému židovskému obyvatelstvu