Židovský hřbitov v Jičíně
| Židovský hřbitov v Jičíně | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Jičín |
| Obec | Sedličky |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′32,33″ s. š., 15°22′56,17″ v. d. |
| Specifikace | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1651, 1888 |
| Počet hrobů | 360 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 10425/6-5626 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský hřbitov se nachází v Sedličkách části města Jičín v okrese Jičín. Vlastníkem je Židovská obec v Praze. V roce 1993 byl židovský hřbitov Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
První židé se v Jičíně začali usazovat ve 14. století. V roce 1651 majitel panství Rudolf z Tienfenbachu vydal židům ochranný list, který jim dovoloval usídlit se v Jičíně, provozovat obchod a koupit si pozemek na hřbitov. Z pozemku museli odvádět roční úrok. V roce 1888 byl hřbitov rozšířen o sousední pozemek, byl postaven pohřební domek (tahara) a v rohu hřbitova byla vyhloubena studna. Hřbitov byl provozován do začátku druhé světové války. V lednu 1943 byli židé z Jičína deportováni do Terezína a následně většina do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinka. Po skončení války nebyla v Jičíně obnovena židovská obec.[2]
Poslední pohřeb se konal v roce 1949. Pohřbena byla Dr. Ida Šindelková Yong.[3] Na hřbitově se nachází asi 360 barokních a klasicistních náhrobků s nápisy v hebrejském, německém a českém jazyce a pamětní deska obětí nacizmu. Nejstarší náhrobek je z roku 1734.[4] Vlastníkem je Židovská obec v Praze, správce hřbitova je Matana a.s. a o.p.s Baševi pečuje o hřbitov.[4][5]
Popis
Hřbitov nepravidelného tvaru je obehnán kamennou zdí vysokou 2,5 m. Zeď je vyztužena opěrnými pilíři a krytá pískovcovými deskami. Pohřební domek je umístěn západní zdi. Jeho půdorys je obdélníkový a má sedlovou střechu. Ve štítových průčelích jsou vchody s půlkruhovým záklenkem, v okapových průčelích je prolomeno okno s půlkruhovým zaklenutím. Další objekt (sklad) s pultovou střechou a dveřmi zdobenými Davidovou hvězdou je umístěn ve zlomu východní zdi. Kamenná studna, pro potřebu očisty, byla vyhloubena v jihovýchodním rohu hřbitova.[1][3]
Nejstarší náhrobky jsou v severovýchodní části, mezi než patří maceva z roku 1734, patřící Pinchasu Lipchwicovi, synu Lejba Lipchwice z Jičína, a jeho ženě Sáře, která zemřela o čtyři roky později. Náhrobek je ve tvaru Desatera. V 19. století se zaplnila severozápadní část, kde jsou náhrobky s nápisy nejen hebrejskými. Po rozšíření hřbitova se začalo pohřbívat v jižní části, kde se objevují náhrobky i s českými nápisy. Zajímavou části je skupina náhrobků pro uprchlíky z Haliče a Bukoviny, kteří uprchli před první světovou válkou a občanskou válkou v Rusku. Náhrobky mají pouze nápisy v hebrejštině, ale s mnoha chybami.[3] U vybraných hebrejských náhrobků je umístěn překlad do češtiny.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-03]. Identifikátor záznamu 122442 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ALICKE, Klaus-Dieter. Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-579-08077-2. (německy)
- ↑ a b c DUBINOVÁ, Terezie. Jičín-Sedličky: židovský hřbitov, kulturní památka. [s.l.]: NPÚ–ÚOP Josefov, 2017. Dostupné online. ISBN 978-80-88226-03-1. Skládačka.
- ↑ a b c Židovské památky. basevijc.webnode.cz [online]. BAŠEVI, o. p. s. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Židovský hřbitov v Jičíně - Církevní stavby - Český ráj - Jičín. Český ráj [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu židovský hřbitov v Jičíně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: