Židovský hřbitov v Jihlavě

Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresJihlava
ObecJihlava
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba1867 nebo 1869
Světitelrabín dr. Unger
Datum posvěcení8. prosince 1904
Odkazy
Oficiální webhttps://cemeteries.zob.cz/jihlava
Kód památky11298/7-8687 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Jihlavě se nalézá 1,5 km západně od centra, v ulici U cvičiště 11, v sousedství areálu nové nemocnice a komunálního hřbitova při Žižkově ulici. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Založen byl v letech 1868-9 [2], přičemž je stále užíván. 1903-4 byla při vstupu vystavěna obřadní síň v novorománském slohu podle návrhu architekta Wilhelma Stiassného (vypálena nacisty v roce 1939). V letech 1968-9 hřbitov zkrácen a vystavěna malá obřadní síň. V roce 1993 přibyla kovaná vstupní brána, 1997 odhalen památník obětem holokaustu.[3]

Historie a popis

K založení židovského hřbitova na západním předměstí Jihlavy v ulici U Cvičiště došlo buď v roce 1867,[4] nebo v roce 1869.[5] Náklady na pořízení pozemku činily 7000 zlatých.[4] Náhrobní kameny novodobého typu byly zhotoveny pod vlivem křesťanského ritu, jen se střídmou výzdobou a symbolikou.[zdroj?] Náhrobky jsou osazeny v pravidelných řadách kolmo k této ose a nápisem ke vstupu, pohřbívání se realizovalo v principu odzadu dopředu.[5] V roce 1903 byla prostá budova márnice u vstupu přestavěna na velkou obřadní síň v novorománském slohu podle projektu stavebního rady Wilhelma Stiassného. V roce 1904 byla stavba dokončena včetně dvou křídel hřbitovní zdi, která uzavírala celý hřbitov z východní strany. 8. prosince 1904 síň vysvětil jihlavský rabín dr. Unger.[6]
V roce 1939 byl hřbitov před požárem jihlavské synagogy zničen – výtržníci povalili většinu náhrobků a vypálili obřadní síň.[7]
V letech 19681969 došlo k úpravě a zkrácení hřbitova a ke stavbě malé obřadní síně. V letech 1992 a 1993 byl vstup osazen kovovou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Do průčelí byla zasazena kovová pamětní deska. V dalších letech došlo k postavení a očištění pomníků. V roce 1997 tu byl odhalen pomník obětem holokaustu.[3] Pochovány jsou zde významné místní osobnosti, mimo jiné i rodiče a sourozenci hudebního skladatele Gustava Mahlera. [8]

21. století

Na začátku 21. století má hřbitov o rozloze 8879 m2 zhruba obdélný tvar, středem rovinaté plochy vede stromová alej. Na ploše se nalézá 1171 náhrobků a 1379 pohřbených.[5] Hřbitov je v majetku Federace židovských obcí v ČR, přičemž ho udržuje vlastní firma Matana a.s.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 120365 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  3. a b JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
  4. a b JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  5. a b c Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  6. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
  7. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
  8. holocaust.cz [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zidovsky hrbitov jihlava1.JPG
Autor: Schuminka janička, Licence: CC BY 3.0
Židovský hřbitov v Jihlavě, vchod
Židovský hřbitov v Jihlavě 30.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Židovský hřbitov v Jihlavě 07.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Židovský hřbitov v Jihlavě 25.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Židovský hřbitov v Jihlavě 21.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: