Židovský hřbitov v Mariánských Lázních

Židovský hřbitov v Mariánských Lázních
Náhrobky z 18. století
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Náhrobky z 18. století
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresCheb
ObecMariánské Lázně
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Datum posvěcení1875
Užívánídosud
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Mariánských Lázních leží severně od Chebské ulice na okraji města, asi 2 km jihozápadně od jeho centra, nedaleko obce Velká Hleďsebe, u železniční trati do Chebu.[1]

Historie

Přítomnost židů v Mariánských Lázních je poprvé doložena kolem roku 1820, ovšem v té době zde pravděpodobně nemohli trvale bydlet.[2] O trvalém židovském osídlení ve městě lze hovořit přibližně od čtyřicátých let 19. století[3] a roku 1875 zde byla úředně schválena židovská náboženská obec.[2]

Židovský hřbitov byl založen téhož roku u cesty k dnes již neexistujícímu mlýnu Kieselmühle.[4] Do té doby byli zdejší židé pohřbíváni v nedalekých městech a obcích Kynžvart, Úbočí, Tachov a Drmoul. Ve třicátých letech 20. století byl významně rozšířen.[5]

Mezi zde pohřbenými osobnostmi jsou zakladatel místního Výzkumného ústavu balneologického Enoch Heinrich Kisch [6] (roku 1918) či předseda Svazu německých židovských obcí Salomon Kalischer (roku 1925).[1] Roku 1933 zde byl pohřben filosof a novinář židovského původu Theodor Lessing,[7] který podlehl střelnému zranění utrpěnému ve vile Edelweis v Třebízského ulici v Mariánských Lázních při atentátu zorganizovaném německými nacisty.[8] Během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla ve městě vypálena místní synagoga a na hřbitově byly poničeny náhrobky, včetně hrobu Theodora Lessinga.[8] Za války devastace pokračovala, přičemž byla zbořena obřadní síň a odvezena většina náhrobků.[3]

Po válce byl hřbitov znovu upraven a později do něj byly přeneseny také náhrobky z jiných, během války zrušených, židovských hřbitovů v regionu,[8] mezi nimi dva náhrobky z Lázní Kynžvart (jeden z nich z roku 1713) převezené po roce 1976.[3] Od konce války až do roku 1972[3] zde byli pohřbíváni obyvatelé židovského starobince v domě Krym[8] (dnes již zbořeného[9]). Roku 1988 sem bylo přeneseno také několik desítek[6] nejcennějších náhrobků z likvidované části židovského hřbitova v Tachově, která musela ustoupit nové zástavbě, z nichž některé pocházely až ze 17. století.[10]

Popis současného stavu

Hřbitov je obklopen cihlovou zdí. Vstup bránou je na západní straně. Před hřbitovem stojí bývalý hrobnický domek, který je přestavěn a slouží k obytným účelům. Kromě převezených náhrobků z jiných hřbitovů se zde dochovalo asi 80 poválečných náhrobků na hrobech obyvatel výše zmíněného židovského penzionu.[3]

Na hřbitově se stále pohřbívá.[pozn. 1] Veřejnosti je přístupný v denních hodinách mimo soboty a židovské svátky.[6]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Dle údaje z roku 2015.[8]

Reference

  1. a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-1-8. Kapitola Mariánské Lázně, s. 102–103. 
  2. a b PETRA, Večeřová. Navštivte židovské památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-142-4. Kapitola Mariánské Lázně: židovský hřbitov, s. 115. 
  3. a b c d e ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 242. 
  4. Mariánskolázeňské anály 1193 – 1990 [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  5. Židovský hřbitov v Mariánských Lázních [online]. Turistika.cy [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  6. a b c Židovský hřbitov [online]. Mariánské Lázně [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. FRANK, Jana, a kol. Židovské hřbitovy a památky Karlovarského kraje. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87701-15-7. S. 40. 
  8. a b c d e K Medvědímu prameni [online]. Hamelika, rev. 2015-09-02 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  9. Ohrada na pět let. Hamelika. 1979-9-10, roč. VII, čís. 12. Dostupné online [cit. 2016-05-29]. 
  10. Židovské památky Čech, Moravy a Slezska: Tachov - starý hřbitov [online]. Židovská obec v Praze [cit. 2016-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-26. 

Literatura

  • HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + obrazová příloha s. S. 18. 
  • FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. Kapitola Mariánské Lázně, s. 102–103. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lessing1.jpg
Autor: Mathesar, Licence: CC0
Grabmal von Prof. Dr. Theodor Lessing auf dem jüdischen Friedhof von Marienbad (Mariánské Lázně)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jewish cemetery Marienbad (2655).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Židovský hřbitov v Mariánských lázních.
Jewish cemetery Marienbad (2691).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Židovský hřbitov v Mariánských lázních. Detail náhrobku
Jewish cemetery Marienbad (2695).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Židovský hřbitov v Mariánských lázních.
Jewish cemetery Marienbad (2698).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Židovský hřbitov v Mariánských lázních. Bývalý domek hrobníka.
Jewish cemetery Marienbad (2661).jpg
(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0
Židovský hřbitov v Mariánských lázních.