Židovský hřbitov v Mohelnici
Židovský hřbitov v Mohelnici | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Šumperk |
Obec | Mohelnice |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′21,77″ s. š., 16°56′12,44″ v. d. |
Odkazy | |
Oficiální web | https://cemeteries.zob.cz/mohelnice |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židovský hřbitov v Mohelnici se nachází na východním okraji města Mohelnice v Družstevní ulici.
Popis
Mohelnický židovský hřbitov je součástí hřbitova komunálního. Ve východní části hřbitova se ve dvou řadách nachází šestnáct náhrobků s hebrejskými nápisy z první poloviny 20. století.[1] Židovská část není oddělena od hlavní části hřbitova – mezi řadami macev jsou umístěny náhrobky křesťanské.
Židé v Mohelnici
Židé jsou v Mohelnici poprvé zmiňováni již roku 1322,[2] ačkoli běžně se jim povolení pobytu ve městě neudělovalo. K rozvoji židovské komunity došlo až ve druhé polovině 19. století,[3] kdy byl ve městě založen Židovský modlitební spolek (oficiálně existoval od roku 1870). Roku 1850 je zmiňováno pouze 13 obyvatel židovské víry, koncem století tvořilo téměř 200 mohelnických Židů přibližně 7 % všech obyvatel vnitřního města. Tento počet se však snižoval a na začátku 20. století již klesl na necelou stovku.[2]
Ve městě nikdy nestála synagoga, ale před rokem 1870 byla na dnešním náměstí Svobody v domě čp. 9 zřízena už druhá židovská modlitebna. O první se ví, že fungovala v domě na Třebovské ulici čp. 30 (tzv. Edelhof). Synagogu a mikve mohli mohelničtí využívat v Úsově nebo Lošticích, pod jejichž náboženskou obec mohelnická komunita patřila.[3]
I Mohelnici postihl nacistický pogrom Křišťálové noci, který postihl modlitebnu a domy těch Židů, kteří se neodstěhovali do bezpečí. Během 2. světové války se mnozí významně zapojili do protinacistického odboje, v Nádražní ulici dva z nich, bratry Kurta a Ottu Wolfovy, připomíná pamětní deska – Kurt padl jako voják 9. března 1943 u Sokolova, jeho bratr Otto byl 3 týdny před koncem války při pátrání Gestapa po partyzánech odveden, mučen a spolu s dalšími 18 obviněnými upálen v lesní chatce na samotě Kyjanice.[4]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Hřebečsko.eStránky.cz - Na výlet - Židovské památky na Hřebečsku a v blízkém okolí [online]. hrebecsko.estranky.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b DÁVNO ZAPOMENUTÁ HISTORIE - Židé na Moravě - REJ.cz - zpravodajství pro Šumperk, Zábřeh, Hanušovice, Jeseníky a okolí [online]. sumpersky.rej.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-24.
- ↑ a b Historie židovské komunity - Respekt a tolerance - historie židovské kultury [online]. respectandtolerance.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Tři roky vzdorovala statečná rodina nacistickým vrahům. V epickém příběhu pomáhali lidé z vesnice. Olomoucký REJ [online]. 2022-05-07 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Mohelnici na Wikimedia Commons
- Židovský hřbitov v Mohelnici v dokumentaci náhrobků na webu Židovské obce Brno
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrobky na židovském hřbitově v Mohelnici, okres Šumperk, Olomoucký kraj.