Židovský hřbitov v Přešticích
| Židovský hřbitov v Přešticích | |
|---|---|
 Bývalá márnice v nároží hřbitova | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Přeštice |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′30,36″ s. š., 13°21′1,08″ v. d. |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1907 |
| Užívání | pietně udržováno péčí a nákladem města Přeštice |
| Počet hrobů | 47 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 106093 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský hřbitov v Přešticích se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Leží v části zvané Zámostí asi 1 km východně od centra města Přeštice u silnice č. 183 vedoucí do Vodokrt. Má rozlohu 3 387 m². Zachovalo se zde 47 náhrobků a bývalý hrobnický domek.[1][2][3][4]
Hřbitov byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 20. září 2017, rejstříkové číslo v ÚSKP 106093.[4]
Historie židovské obce
O počátcích židovského osídlení v Přešticích i okolních obcích se mnoho písemných pramenů nezachovalo, pravděpodobně tak však bylo již na počátku 17. století. Osídlení bylo ukončeno s německou nacistickou okupací, kdy 26. listopadu 1942[5] bylo deportováno do vyhlazovacích táborů 40 židovských občanů. Hrůzy těchto táborů přežili a osvobození se tak dočkali pouze tři lidé. Zahynuly celé rodiny Adlerova, Hanákova, Hartmannova, Kleinova, Kurandova, Orsteinova, Pickova, Roubíčkova, Šancerova a Weiglova, celkem 37 osob.[1]
Hřbitov
Historie
Před založením hřbitova v Přešticích byl pro pohřby využíván nedaleký židovský hřbitov v Dolní Lukavici.[1]
Hřbitov v Přešticích byl založen v roce 1907.[5] Je nejmladším z osmi dochovaných židovských hřbitovů v okrese Plzeň-jih. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1956. Od šedesátých let 20. století byla plocha hřbitova využívána k různým účelům, dokonce i pro voliérový chov bažantů. Po roce 2000 bylo pohřebiště upraveno a je pietně udržováno péčí a nákladem města Přeštice.[1]
Po demolici přeštické novorománské synagogy v roce 1974 zůstal židovský hřbitov jedinou připomínkou na život a působení přeštické židovské komunity.[6]
Popis
Hřbitov byl založen podle plánů stavitele Jana Velíška. Leží asi 1 km východně od centra města při silnici na Vodokrty na okraji rekreační zástavby a zahrad. Jde o pozemkovou parcelu č. 884 lichoběžníkového půdorysu o rozloze 3 387 m² na mírně svažitém terénu, porostlou travou a vzrostlými stromy. Je v majetku Federace židovských obcí ČR.[1][4][6]
Hřbitov je po obvodu částečně obehnán cihlovou omítnutou zdí, ze strany od silnice s branou a brankou. V jihozápadním nároží zůstala zachovalá bývalá márnice. Na ploše je 47 náhrobků; lze identifikovat náhrobky významných osob přeštické židovské náboženské obce, např. dlouholetého rabína Leopolda Singera.[1][4][6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f FRÝDA, Pavel. Přeštice-synagoga (Pschestitz-Synagoge) – Židé a synagoga v Přešticích [online]. Zanikleobce.cz, 2009-04-27 [cit. 2019-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ Fiedler, Jiří Židovské památky v Čechách a na Moravě
- ↑ a b c d Židovský hřbitov [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2019-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b VLČKOVÁ, Alena. Židovská historie obcí Mikroregionu Přešticko. Přeštice: Mikroregion Přešticko, 2017. 56 s.
- ↑ a b c Židovský hřbitov, areál [online]. Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje [cit. 2019-09-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Přešticích na Wikimedia Commons - Přeštice – synagoga – článek na webové stránce Zaniklé obce a objekty, autor Pavel Frýda 2009-04-27 [cit. 2019-09-23]
- Židovský hřbitov – informace na webové stránce Národního památkového ústavu, Památkový katalog [cit. 2019-09-23]
- Památky a občanská vybavenost Plzeňského kraje – Židovský hřbitov, areál[nedostupný zdroj] – informace na webové stránce Plzeňský kraj nejlepší místo pro život [cit. 2019-09-23]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Přeštice okres Plzeň-jih, židovský hřbitov