Židovský vojenský svaz

Židovský vojenský svaz
Vlajka Židovského vojenského svazu
Země	Polsko
Vznik	listopad 1939
Typ	Nepravidelné ozbrojené síly, odbojová organizace
Funkce	Záškodnické akce, obrana ghetta
Velikost	500–1500 bojovníků
Velitelé	Mieczysław Apfelbaum Paweł Frenkel
Nadřazené jednotky	Západní Spojenci, Svazek ozbrojeného boje
Účast
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Bitva na Muranovském náměstí

(c) I, David95, CC BY-SA 3.0

Židovský vojenský svaz, (polsky Żydowski Związek Wojskowy, zkratka ŻZW) byla ozbrojená formace polských Židů, vytvořená v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.^[1][2]

Místem prvního setkání Židů, kteří se v listopadu roku 1939 rozhodli vytvořit tajný svazek, byla nemocnice svatého Stanislava (polsky szpital zakaźny św. Stanisława) na ulici Wolska 37.^[3] Mezi zakladatele patřili: Józef Celmajster, Kałmen Mendelson, Mieczysław Ettinger, Paweł Frenkel, Leon Rodal i Dawid Wdowiński. Organizaci podle některých zdrojů vedl Dawid Wdowiński, ale jiné zdroje považují za vůdce ŻZW Mieczysława Apfelbauma a Pawła Frenkela. Organizace reprezentovala pravicový (tzv. revizionistický) proud sionistického hnutí, mimo jiné organizaci Bejtar. Svědectví Henryka Iwańského uvádí, že "Židovský vojenský svaz (…) byl vytvořen z iniciativy důstojníků a poddůstojníků Polské Armády židovské národnosti ".^[4]

Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala Svazku ozbrojeného boje (polsky Związek Walki Zbrojnej). V první fázi svojí existence měla své buňky v Lublinu, ve Lvově, Stanislavově a Varšavě, zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve Francii a Anglii. Na krátký čas před povstáním ve varšavském ghettu došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a Židovskou bojovou organizací, které ŻZW pravděpodobně dalo 50 pistolí, dohodnuté bylo taktéž rozdělení ghetta na dvě obranné zóny náležící těmto organizacím v případě vypuknutí povstání. O ŻZW psal ve svých pamětech známý historik a tvůrce archivu varšavského ghetta, Emanuel Ringelblum, který byl podle svých slov ohromen množstvím arzenálu nashromážděného v jejím ústředí na ulicy Muranowska 17.^[5]

Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor (polsky Korpus Bezpieczeństwa, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. bitvě na Muranovském náměstí, která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22. dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté, kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v Londýně Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti majora Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński.

• Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 doplněny o dobrovolníky. Podle některých zdrojů i svědectví vojáků těsně před povstáním náleželo do ŻZW až 1500 bojovníků. Po válce ŻOB propagovala verzi, že většina účastníků byla zatčena těsně před povstáním.
• ŻZW už v 1939 roku obdržel 39 pistolí Vis, a později i další dodávky zbraní od Bezpečtnostního sboru (Zemskou armádou bezprostředně dozbrojovaný nebyl).
• První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června roku 1942 do začátku dubnového povstání roku 1943 více než 100 kusů střelných zbraní a okolo 750 granátů. Na začátku povstání bylo do ghetta dopraveno i dalších 50 kusů palných zbraní a 300 granátů. V první polovině roku 1942 byly vyzbrojovány i jiné skupiny Zemské armády.

ŻZW byl rozdělen na oddělení:

• Informací – Leon Rodal
• Organizační – Paweł Frenkel
• Ubytovací – Leon Wajnsztok
• Financí
• Komunikací
• Medicínské – Józef Celmajster
• Právní (vydávající rozsudky na židovské kolaboranty) – Dawid Szulman
• Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson
• Techniky – Hanoch Federbusz
• Transportu a zásobování
• Vojenské – Dawid Moryc Apfelbaum a Paweł Frenkel

Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a zveličováním jeho významu ve prospěch jak socialistů, tak i sionistů Židovské bojové organizace, do které krajně pravicový a s Bejtarem těsně svázaný ŻZW nepřistoupil. Jedním z mála polských historiků vzpomínajících na účast ŻZW v povstání v době Lidového Polska, byl Bernard Ber Mark v monografii – Walka i zagłada warszawskiego getta vydané Ministerstvem národní obrany ve Varšavě 1959. Bezprostředně poté byly přerušeny vztahy ŻZW s armádou a omezeny pravicové politické trendy, které svaz zastupoval tak, že sám de facto upadl v zapomnění.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Żydowski Związek Wojskowy na polské Wikipedii.

• Dawid Wdowiński, And we are not saved
• Chaim Lazar-Litai, Masada w Warszawie
• Chaim Lazar-Litai, Muranowska 7
• "Prawda o powstaniu w getcie warszawskim" Aleksander Swiszczew, na stránkách Shalom New York
• "Zmienne oblicze pamięci. Kto obronił Getto Warszawskie?" Moshe Arensa, na stránkách The Jerusalem Post

• Židovská bojová organizace
• Stroopova zpráva

• (polsky) Tadeusz Bednarczyk, Boj a pomoc. OW-KB a organizace hnutí odporu ve Varšavském ghettu (Varšava, 1968 rok)
• (polsky) Slovník termínů a pojmů na oficiální stránce Reginy Smoter-Grzeszkiewicz
• (polsky) Článkek Macieja Kledzika "Żydowski Związek Wojskowy-Wspólny rodowód z AK" v deníku Rzeczpospolita, 12. června 2004, dostupný na straně Kanadské nadace polsko-židovského dědictví v Montrealu