Žigulovské hory

Žigulovské hory
Žiguli nejsou vysoké hory, ale vyznačují se dramatickým reliéfem
Nejvyšší bod	381 m n. m. (Bezymjannaja)
Délka	60 km
Světadíl	Evropa
Stát	Rusko Rusko
Povodí	Volha
Souřadnice	53°25′ s. š., 49°30′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žigulovské hory (Жигулёвские го́ры) nebo Žiguli^[1] (Жигули^[2]) je geomorfologický celek v Rusku, nedaleko města Samara. Leží na pravém břehu Volhy, kterou nutí opsat velký, tzv. Samarský oblouk. Vzniklý poloostrov se nazývá Samarská louka.^[3] Vyvýšenina je dlouhá šedesát kilometrů a široká třicet kilometrů. Nejvyšší bod, vrch Bezymjannaja, dosahuje nadmořské výšky 381 metrů – je tak nejvyšším vrchem evropské části Ruska (s výjimkou Uralu, Kavkazu a poloostrova Kola).^[zdroj⁠?!]

Název pohoří se podle legendy odvozuje od slova „ožog“ – spálenina. Skrývali se zde loupežníci, kteří od projíždějících lodí vybírali výpalné.

Pohoří vzniklo vyzdvižením kry tvořené převážně karbonskými a permskými vápenci, na nichž se vytvořil krasový reliéf.^[3] Porost tvoří borová a javorová lesostep. V horách roste množství hub, zvláště holubinek. Vyskytují se zde typicky stepní druhy (vlha pestrá, kudlanka nábožná, endemický druh mateřídoušky), ale také los evropský. Velká část pohoří je vyhlášena rezervací. Centrem oblasti je město Žiguljovsk.

Zdejší scenérie vyhledávali mnozí umělci, např. Ivan Ajvazovskij. Podle hor je pojmenován automobil i pivo. Žiguli jsou vyhledávány milovníky záhad, neboť zde bývají hlášeny četné paranormální jevy. Podle pověstí se v horách skrývá vchod do podsvětí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žigulovské hory na Wikimedia Commons
• Dílo Жигулевские или Жегулевские горы ve Wikizdrojích (rusky)
• Průvodce Archivováno 19. 10. 2011 na Wayback Machine.