Žihobce (zámek)

Žihobce
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	počátek 17. století
Přestavba	před rokem 1688
Další majitelé	Kocové z Dobrše
Poloha
Adresa	Žihobce, Česko Česko
Souřadnice	49°12′54,18″ s. š., 13°37′54,8″ v. d.
Žihobce
Další informace
Rejstříkové číslo památky	26552/4-3525 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žihobce jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Nejstarším panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která zanikla během husitských válek. Byla sice obnovena, ale za vlády Jiřího z Poděbrad ji královské vojsko znovu dobylo a pobořilo. Panské sídlo obnovili až Kocové z Dobrše. Po nich na zámku sídlili císařští důstojníci, z nichž Ferdinand Iselin z Lanau nechal postavit dochovaný barokní zámek. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka^[1] a od roku 2013 také jako evropsky významná lokalita, protože na zámecké půdě žije kolonie vrápenců malých.

Historie

Ves Žihobce patřila od jedenáctého století k majetku břevnovského kláštera. Ve čtrnáctém století ji získal vladycký rod ze Žihobic. Prvním známým majitelem byl v letech 1350–1383 Racek ze Žihobic.^[2] Nejspíše už v té době ve vsi stála tvrz.^[3] Po Rackovi na ní sídlil Jakůbek ze Žihobic připomínaný v letech 1383–1404, Vintíř ze Žihobic (1406)^[2] a Racek ze Žihobic (1412).^[3] Během husitských válek tvrz se dvorem zpustla.^[2] Podle pověsti uvedené v žihobecké farní knize z roku 1799 ji dobyl a pobořil Jan Žižka při obléhání hradu Rabí. Roku 1461 zůstávaly tvrz i dvůr stále pusté. Patřily manželům Joštovi a Jitce, kteří téhož roku zemřeli a jejichž majetek připadl jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. O rok později ji král věnoval Janovi řečenému House z Žihobic, který tvrz opravil. Přidal se však ke královým odpůrcům na stranu jednoty zelenohorské, a kníže Jindřich I. starší z Minsterberka proto tvrz roku 1467 dobyl a pobořil.^[3]

V první polovině šestnáctého století vesnice s pustou tvrzí patřila Zvěstovi z Malkova, který ji prodal Břetislavovi z Rýzmberka. Od něj ji roku 1548 koupil spolu s Dražovicemi Jan Šťastný z Říčan. Jan si posléze ponechal jen Dražovice a pustou tvrz Žihobce s poplužním dvorem a polovinou vsi prodal roku 1556 Kryštofu Kocovi z Dobrše za 850 kop českých grošů. Kryštof ji připojil k dobršskému panství a zároveň žihobecký statek věnoval manželce Kateřině, rozené z Běšin, k doživotnímu užívání. Tvrz poté patřila k Dobrši až do roku 1609, kdy se dělil majetek mezi dědice Václava Koce z Dobrše, který byl Kryštofovým vnukem.^[3] K nově vytvořenému panství patřila Václavem obnovená tvrz a vesnice Věšíno, Rozsedly, Kačice, Šimanov, Ostružno, Ždánov, Nezdice, Strašín a Maleč. Panství získal Jan Václav Koc z Dobrše z bystřické větve rodu.^[2] Jeho synové Jan Bedřich, Diviš, Jindřich, Přibík, Humprecht, Vilém, Adam Havel a Heřman Kocové z Dobrše panství roku 1613 prodali své matce Lidmile, vdově po Janu Václavu Kocovi, rozená Černínové z Chudenic a znovu provdané Lokšanové. Kromě řady vesnic ke statku patřil také pivovar, kašna, ovčín, cihelna, vápenická pec, vápencový lom a lomecký mlýn.^[3] Lidmila po třech^[2] nebo čtyřech letech panství prodala Jaroslavu Bukovanskému z Bukovan. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byla roku 1623 zkonfiskována polovina majetku, ke které patřily Žihobce. Zabavený statek v roce 1627 koupil Martin de Hoeff-Huerta.^[3]

Po Huertvě smrti Žihobce patřily dalším císařským plukovníkům.^[2] Nejprve panství koupil Antonio Lopez de Gradin, který je odkázal své manželce Barboře. Roku 1635 potom panství zdědil jejich schovanec Mikuláš de Nogrell, který padl roku 1641 v bitvě se Švédy, a statek zůstal vdově Anně Desfoursové. Ta se podruhé provdala za svobodného pána Františka Klaudia Iselina z Lanou. Jeho syn Ferdinand Iselin z Lanau nechal starou tvrz přestavět na barokní zámek. Dokončení přestavby dokládá letopočet 1688 ve druhém poschodí zámku.^[3] Ferdinand zemřel roku 1700 a zadlužené panství koupila Anna Iselinová z Lanou. Od ní je roku 1709 nebo 1710^[3] koupil pasovský biskup Johann Philipp von Lamberg a jeho příbuzným patřilo až do roku 1945.^[2] Jako první z Lambergů se na zámku trvale usadil až počátkem devatenáctého století kníže Karel Evžen z Lambergu.^[4]

Ve druhé polovině dvacátého století zámek sloužil jako škola,^[5] která se od roku 2012 o budovu dělí s Muzeem Lamberská stezka a obecním infocentrem.^[6][7] Na zámecké půdě hnízdí kolonie vrápenců malých,^[6] a proto byl zámek vyhlášen jako evropsky významná lokalita.^[8]

Stavební podoba

Poloha středověké tvrze není známá, ale předpokládá se, že stávala na místě dochovaného zámku s věžemi na obou koncích.^[2] Budova má raně barokní průčelí členěné vysokými pilastry a okna zdobená supraportami. V omítce se dochovaly pozůstatky renesančních sgrafit.^[5] Do zámku se vstupuje portálem v levé věži,^[2] za kterým se nachází průjezd zaklenutý valenou klenbou. Stejný typ klenby byl použit v ostatních přízemních a suterénních prostorách s výjimkou dvou místností s hřebínkovými klenbami.^[5] K památkově chráněnému areálu patří kromě hlavní zámecké budovy také empírová jízdárna (čp. 93) z doby okolo roku 1800,^[5] skleník (čp. 114) a park.^[9]

V zámeckém parku roste památný strom lípa srdčitá s obvodem kmene 448 centimetrů a výškou 29 metrů.^[10]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žihobce na Wikimedia Commons