Žirovnice (přítok Nežárky)
Žirovnice | |
---|---|
Žirovnice u Kamenného Malíkova | |
Základní informace | |
Délka toku | 29,3 km |
Plocha povodí | 128,5 km² |
Průměrný průtok | 1,03 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-07-03-0180 |
Pramen | |
u osady Pelec na Českomoravské vrchovině 49°19′45,93″ s. š., 15°8′54,73″ v. d. okolo 650 m n. m. | |
Ústí | |
do Nežárky 49°11′14,56″ s. š., 15°3′54,09″ v. d. 471 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (kraj Vysočina - Častrov, Žirovnice, Jihočeský kraj - Jarošov nad Nežárkou) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Lužnice, Nežárka | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žirovnice (Žirovnička) je řeka v Jihočeském kraji, jedna ze zdrojnic Nežárky. Délka toku činí 29,3 km.[1] Plocha povodí měří 128,5 km².[2]
Průběh toku
Pramení na Českomoravské vrchovině, v Peleckém polesí, 1 km severovýchodně od vesnice Pelec, v nadmořské výšce 661 m. Její tok směřuje k jihozápadu, protéká Častrovem, Žirovnicí, Vlčetínem, Bednárečkem, Kamenným Malíkovem, Bednárcem. U Jarošova nad Nežárkou se stéká s Kamenicí a vytváří tak Nežárku. Na Žirovnici je celá řada rybníků: Pstruhovec, Mlýnský rybník, Votrubů rybník, Hájkovský rybník, Ježkovský rybník, Valcha a další.
Větší přítoky
- levé – Barborský potok, Ctibořský potok, Počátecký potok
- pravé – Brodek
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 1,03 m³/s.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Základní charakteristiky toku Nežárka a jeho povodí [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 33) [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 315.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žirovnice na Wikimedia Commons
- Žirovnice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 1. 9. 2018 na Wayback Machine.
- infoglobe
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Havlík, Licence: CC BY-SA 3.0
Žirovnický potok, řeka Žirovnice u Kamenného Malíkova.