Žitná (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1, Praha 2 | ||
| Čtvrť | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′38,38″ s. š., 14°25′33,82″ v. d. | ||
| Začíná na | Karlovo náměstí | ||
| Končí na | Legerova | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | žito | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 650 m | ||
| Kód ulice | 480304 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Žitná je ulice v Praze na Novém Městě, jejíž severní strana patří do obvodu Prahy 1 a jižní strana do obvodu Prahy 2. Je dlouhá přibližně 650 metrů. Ulice je jednosměrná a spojuje Legerovu ulici s Karlovým náměstím; opačným směrem vede souběžná ulice Ječná.
Historie
Ulice nese své jméno podle trhu se žitem.[1] Od 15. do 18. století se takto nazývala pouze v úseku od Karlova náměstí ke Štěpánské ulici, dál pokračovala k Mezibranské jako ulice Na Rybníčku.[1] V 18. století vznikla spojením těchto dvou ulic ulice Žitnobranská. Roku 1869 byl její název změněn na současný název Žitná.[1]
Poloha a dopravní funkce
Ulice začíná (podle číslování domů) na Karlově náměstí, odkud vede východním směrem.
- světelná křižovatka na Karlově náměstí
- odbočení do ulice Příčná
- napojení ulice Školská
- světelná křižovatka s ulicí Štěpánská
- napojení ulice V Tůních
- odbočení do ulice Ve Smečkách
- napojení ulice Krakovská
- světelná křižovatka:
- napojení ulice Mezibranská
- odbočení do ulice Sokolská
- světelná křižovatka s ulicí Legerova
Dál pokračuje přímým směrem ulice Anglická.
Významné body v ulici
- Měšťanský dům – čp. 562/10; kulturní památka
- Palác YWCA – čp. 563/12; kulturní památka
- bývalé Nakladatelství Komenského slovníku naučného – čp. 657/13
- Dům U Bílého lva – čp. 564/14; kulturní památka
- bývalý pivovar U Bachorů – čp. 565/16 (1670–1927)
- Jiráskovo gymnázium – čp. 566/18; původní školní budova Jiráskova gymnázia v Resslově ulici
- Fara u kostela svatého Štěpána – čp. 568/22; kulturní památka
- Foniatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice Praha se ZŠ – čp. 569/24
- Matematický ústav Akademie věd České republiky – čp. 609/25
- Výroba fotostrojů Václav Koula – čp. 608a/27
- Budeč (škola) – čp. 525/28; nároží ulic Žitná a V tůních
- Palác Edison – čp. 606/29; jeden z prvních elektrifikovaných obytných domů v Praze (1932)
- Novoměstská sokolovna – čp. 1438/42; severní část budov
- zaniklá Žitná brána
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Dagmar Broncová, Ing. Milan Polák. Žitná. Encyklopedie Prahy 2. Ulice. 13.7.2018. [cit. 2024-12-28]. Dostupné online
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl III. Purkyňova ulice - Žofín. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Kapitola Žitná. S. 1164-1166 Dostupné online.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Vydání první. Praha: Odeon, 1985. 573 stran. Architektura; sv. 4. S. 544. Dostupné online (po registraci).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žitná na Wikimedia Commons - Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 16. Vydáno 11/1909. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“