Živoj

Zhivoy1902-1920a.jpg
Základní údajeRusko
Typ:torpédoborec
Třída:Bojkij
Uživatelé:Ruské carské námořnictvo
Kaiserliche Marine
Bělogvardějci
Zahájení stavby:1902
Spuštěna na vodu:1904
Uvedena do služby:1905
Osud:ztroskotal v bouři 16. listopadu 1920
Takticko-technická data
Výtlak:350 t
Délka:63,96 m
Šířka:6,39 m
Ponor:2,59 m
Pohon:4 kotle, 2 parní stroje, 2 lodní šrouby
5700 hp
Rychlost:26 uzlů
Výzbroj:2× 75mm kanón (2×1)
2× 457mm torpédomet (2×1)
18 min

Živoj byl ruský torpédoborec třídy Bojkij. V řadách Černomořského loďstva se účastnil první světové války. Za ruské občanské války se po různých peripetiích stal součástí bělogvardějské námořní eskadry. V listopadu 1920 se potopil v bouři.


Stavba

Torpédoborec postavila v letech 1902–1905 loděnice v Nikolajevu.

Konstrukce

Po dokončení výzbroj představoval jeden 75mm kanón, pět 47mm kanónů a tři 381mm torpédomety s celkovou zásobou šesti torpéd. Před první světovou válkou byla výzbroj upravena na dva 75mm kanóny a dva 381mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dva parní stroje o výkonu 5700 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů.[1]

Služba

Do služby u Černomořského loďstva byl zařazen v roce 1905.[2] Za první světové války se účastnil bojových akcí proti Turecku. Po vypuknutí války sloužil na základně Batumi, odkud podporoval operace ruských vojsk na Kavkaze.[3] V roce 1917, operujíc ze základny Sulina, podnikal spolu s torpédoborcem Žarkij výpady proti tureckému pobřeží. Úspěšná byla až jejich třetí akce ze dne 4. dubna, kdy potopili dva větší turecké škunery.[4] V červnu 1918 padl do německých rukou a byl zařazen do služby pod názvem R 12. Po německé kapitulaci zůstal Živoj spolu s dalšími zbylými ruskými loděmi v Sevastopolu, který ovládly britské a francouzské expediční sbory. V září 1919 byl předán nově zformovanému bělogvardějskému loďstvu.[5] Za evakuace Sevastopolu v listopadu 1920 se v silné bouři 16. listopadu převrátil i s 350 lidmi na palubě.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 131. 
  2. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 171. 
  3. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. 258 s. ISBN 80-85983-84-2. S. 138. 
  4. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 155. 
  5. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 342 s. ISBN 80-7277-102-7. S. 200. 
  6. ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. 342 s. ISBN 80-7277-102-7. S. 204. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval ensign of Russia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zhivoy1902-1920a.jpg
Russian destroyer Zhivoi.