Živorodka živorodá

Jak číst taxoboxŽivorodka živorodá
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádhalančíkovci (Cyprinodontiformes)
Čeleďživorodkovití (Poeciliidae)
Rodživorodka (Poecilia)
Binomické jméno
Poecilia vivipara
Bloch a Schneider, 1801
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Živorodka živorodá, česká synonyma živorodka zlatoskvrnná (latinsky: Poecilia vivipara, slovensky: molinézia živorodá, anglicky: Spotsided livebearer).[1][2][3][4] Ryba se vyskytuje ve sladkých vodách Amazonie, resp. v Jižní Americe. Rybu objevili Marcus Elieser Bloch, německý lékař a biolog (1723, Ansbach, Německo – 1799, Karlovy Vary) a Johann Gottlob Schneider, německý klasicista a přírodovědec (1750, Saské kurfiřtství – 1822, Vratislav, Polsko), druhým z nich byla vědecky popsána v roce 1801.

Popis

Základní zbarvení je olivově zelené, na přední části těla a břichu stříbřité. Hřbetní ploutev je žlutá s tmavou skvrnou, která je i na bocích. Tělo je zakulacené a celkově robustní. V dospělosti se u samců objevuje žlutá barva v břišní části. Samci dorůstají 3,8 cm a samice 7,8 cm. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[3][4]

Biotop

Původem je ryba z Jižní Ameriky. Vyskytuje se mezi Surinamem a Brazílií, jižně od Laguna dos Patos, Venezuele, na ostrovech Trinidad a Tobago v Karibiku.[pozn. 1][3][4]

Chov v akváriu

  • Chov ryby: Vhodný je chov v samostatné, jednodruhové nádrži nad 100 litrů, s převahou samic. Jde o nenáročnou, adaptabilní rybu. snášející i brakickou vodu. Akvárium by mělo být osázeno řídce. Ideální je nižší sloupec vody, do 30 cm.[pozn. 1][3]
  • Teplota vody: 23–27 °C[3]
  • Kyselost vody: 7,0–8,0 pH[3]
  • Tvrdost vody: 10–20 °dGH[3]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, preferuje živou potravu, přijímá také vločkové, nebo mražené krmivo. Pro dobré vybarvení a růst by strava měla být pestrá.[3]
  • Rozmnožování: Březost trvá přibližně 28 dní, na samici to není znatelné. Rodí přibližně 60 mláďat, max. 100, která jsou velká 6–7 mm a ihned přijímají běžnou potravu. Po porodu je vhodné samici odlovit, projevuje se u ní silný kanibalismus. Samci dospívají po 4 měsících, samice po 5–6 měsících.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Podle webu FishBase se vyskytuje více v brakické vodě, než ve sladké vodě.

Reference

  1. ↑ SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). 1. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online. 
  2. ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i Živorodka živorodá - Poecilia vivipara. rybicky.net [online]. [cit. 2020-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-11. 
  4. ↑ a b c Poecilia vivipara [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). [Praha]: Národní muzeum, 2009. 94 s.
  • Kenny, J.S., 1995. Views from the bridge: a memoir on the freshwater fishes of Trinidad. Julian S. Kenny, Maracas, St. Joseph, Trinidad and Tobago. 98 p.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poecilia vivipara.png
Poecilia vivipara.