Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho
| Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho | |
|---|---|
 Titulní list šesté části románu z roku 1762 | |
| Autor | Laurence Sterne |
| Původní název | The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman |
| Překladatel | Aloys Skoumal |
| Jazyk | angličtina |
| Žánr | preromantický román |
| Datum vydání | 1759-1767 |
| Česky vydáno | 1963 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho (1759-1767, The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman ) je román anglického preromantického spisovatele Laurence Sterneho. Jde o dílo nespoutaného i útočného humoru, namířeného proti morálce společnosti autorovy doby. Zároveň však román svědčí o autorově neobvyklé šíři znalostí ze všech oborů lidského vědění.[1]
Román vyšel postupně v devíti dílech. Autor na románu pracoval od roku 1759 a první dvě části vydal počátkem roku 1760. Další díly vyšly roku 1761 (třetí a čtvrtý), 1762 (pátý a šestý), 1765 (sedmý a osmý) a 1767 (poslední devátý). Román vyvolal nejprve velký rozruch i nadšení dobové kritiky, to ale po vydání dalších dílů postupně klesalo a bylo nahrazeno polemikou s estetikou a etickou koncepcí díla, U nejširší veřejnosti se však román těšil i nadále velké popularitě, což dokládají jeho další a další anglická vydání. O úspěchu románu svědčí také jeho četné překlady (například do němčiny již roku 1763 a pak 1774, do francouzštiny a nizozemštiny roku 1776 nebo do ruštiny roku 1804).[2]
Výstavba románu
Sterne si v románu hraje se stylistickými, typografickými i grafickými prvky a záměrně porušuje tradiční lineárně pojaté vyprávění, které je tak osvobozeno od nutnosti logické výstavby. Používá extrémně různé délky kapitol, porušuje jejich číslování nebo je různě přesouvá (například 18. a 19. kapitola devátého dílu jsou ponechány prázdné a jejich text se objevuje až za 25. kapitolou).[3] V textu se objevují nečekané závorky, různě dlouhé pomlčky, tečky, čárky, křížky a hvězdičky, prázdné, začerněné[4] nebo různými vzory zaplněné stránky.[5] Vlastní příběh je neustále přerušován vkládanými epizodami, nejrůznějšími odbočkami a vtipnými postřehy. Mnohé promluvy probíhají v monolozích jednotlivých postav a někdy i konverzace mezi postavami románu vykazují nedorozumění, plynoucí z mnohoznačnosti a nejasnosti jazyka. Takováto dějová stavba románu je vlastně parodií velké epické tvorby a hlavní hrdina se jako epická postava vytrácí. Jeho místo zaujímá autor se svým vnitřním světem. Touto tzv. metafikcí vtahuje autor čtenáře do fiktivního světa knihy a v této souvislosti se někdy o díle hovoří jako o antirománu.[2][6].
Díky těmto na svou dobu velmi moderním literárním postupům vytvořil autor krajně subjektivní a formálně experimentální prózu. Inspirován empirickou filosofií Johna Locka a asocianismem Davida Hartleyho se snažil (mnohdy ironicky) zachytit volnou asociaci myšlenek a subjektivní vnímání času v mysli svých hrdinů. Stal se tak průkopníkem tzv. proudu vědomí a předchůdcem modernistů.[1] Je proto stavěn po bok velkých tvůrců moderní prózy, jako je Marcel Proust a James Joyce.[6]
Obsah románu
Román je uveden mottem z Epiktéta: Lidé nejsou zneklidňováni věcmi, nýbrž svými vlastními názory o věcech. Podle svého názvu by měl obsahovat vyprávění životního příběhu pana Tristrama Shandyho, přičemž hned v první větě čtenář zjistí, že vypravěčem je sám Tristram.[7] Román však obsahuje jen málo z jeho života, Dozvíme se pouze, že není ženatý, že je vychrtlý, že se narodil roku 1718 rodičům Waltrovi Shandymu a Alžbětě rozené Molineuxové, přečteme si o čtyřech komických neštěstích, které formovaly průběh jeho života od útlého věku, a popis jeho cesty po Francii. Něco o jeho charakteru a postojích se dozvídáme pouze skrze jeho vypravěčská stanoviska.[6]
Tristram totiž neumí nic vysvětlit jednoduše a do všeho zaplétá široké souvislosti. Díky této hnidopišské důkladnosti se jeho autobiografie mění v chaotický sled odboček, asociací a komentářů, které vypravěčův příběh neustále odsouvají do pozadí a kterými karikuje způsoby a názory anglické společnosti své doby, i mnohé dobové problémy vědy a pseudovědy.[2]
Kromě Tristrama Shandyho jsou dalšími významnými postavami románu Tristramův otec, podivínský a nepraktický filosof, strýček Toby, vysloužilý voják, a jeho sluha kaprál Trim, Tristramova matka, sluha Obadiáš, vdova Wadmanová a její služebná Brigita, doktor Slop a pastor Yorick z blízké vesnice. Většina situací v knize je založena na absurdních a humorných rodinných nedorozuměních.[2]
Vlastní příběh nezačíná jak je zvykem Tristramovým narozením, ale netradičně jeho zplozením. Tristramůn otec pravidelně každou první neděli v měsíci natahoval pendlovky a zároveň provozoval jiné „drobné rodinné zástoje“. Když při jednom z nich plodil Tristrama, narušila paní Sandyová tuto činnost naprosto nemístnou otázkou, zda nezapomněl pendlovky natáhnout. Tak byl celý následující Tristramův život poznamenán ještě před jeho narozením, ke kterému se vypravěč dostane až ve třetím dílu. Při něm se doktor Slop řízne, když se marně pokouší otevřít pevně zavázaný vak s nástroji, který mu přinesl sluha Obadiáš. Přivede Tristrama na svět neobratně a bez pořádného náčiní a rozmáčkne mu kleštěmi nos. Nedorozuměním skončí Tristramovo pokřtění ve čtvrtém dílu, kdy namísto důstojného jména Trismegistus, které mu mělo podle otcovy teorie přinést úspěšný život, dostane od pastora Yoricka obyčejné jméno Tristram. V pátém dílu je pak ještě popsána trapná příhoda, kdy malý Tristram utrpí úraz na přirození od spouštěcího okna ve chvíli, kdy z okna močil. Tím Tristramův příběh v románu prakticky končí a jeho zbytek se soustředí na námluvy strýčka Tobyho a vdovy Wadmanové. Ústředním motivem těchto námluv jsou obavy vdovy Wadmanové, kterou znepokojuje Tobyho válečné zranění do slabin. Opětuje sice jeho city, ale obává se, aby nebyla po svatbě zraněna v citech svých, a proto nabádá svou služebnou Brigitu, aby se pokusila zjistit pravdu u Trima. I tyto události jsou stále odsouvány do pozadí záplavou odboček včetně cestopisu z Francie[1]
Ilustrace k románu
Ilustrace k románu od Henryho Williama Bunburyho z roku 1773
Ilustrace k románu od George Cruikshanka z roku 1832
Adaptace
- Tristram Shandy, nedokončená opera anglického skladatele Michaela Nymana, na které začal pracovat roku 1981.
- The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman (1996, Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho), komiks Martina Rowsona.[8]
- A Cock and Bull Story (2005, Ptákovina a bejkárna), britský film, režie Michael Winterbottom.[9]
- Tristram Shandy, Gentleman (2014), divadelní adaptace uvedená v Tabard Theatre, autor Callum Hale.[10]
Česká vydání
Do češtiny román přeložil Aloys Skoumal. Jeho překlad vyšel roku 1963 v SNKLU, roku 1971 a 1985 v nakladatelství Odeon a roku 2014 v nakladatelství Academia.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Slovník spisovatelů - anglická literatura. Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 699-701.
- ↑ a b c d Slovník světových literárních děl. 2. díl. Praha: Odeon 1988, první vydání. S. 276-277.
- ↑ STERNE, Laurence. Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho. Praha: Odeon 1971. přeložil Aloys Skoumal. S. 495-507. [dále jen Shandy].
- ↑ Shandy, S. 35-36.
- ↑ Shandy, S. 185-186.
- ↑ a b c SKOUMAL, Aloys. Sternův Tristram Shandy, doslov k vydání Sternova románu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho. Praha: Odeon 1971. S. 517-526.
- ↑ Shandy, S. 5-11.
- ↑ Martin Rowson - British Cartoonist & Author
- ↑ Tristram Shandy - Cesko-Slovenská filmová databáze
- ↑ Tristram Shandyk Gentleman, Tabard Theatre – Review
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho na Wikimedia Commons 
Dílo Tristram Shandy ve Wikizdrojích (anglicky)- (anglicky) The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman – Project Gutenberg
- (anglicky) The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman - The Laurence Sterne Trust
- Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho v Databázi knih
- (česky) Český překlad Aloyse Skoumala na webu Městské knihovny v Praze
Média použitá na této stránce
From George Cruikshank's illustrations to Laurence Sterne's Tristram Shandy. Plate V: My Uncle Toby on his Hobby-horse.
Hobby-horse, in this case, refers to a particular obsession of a person. In this case, Toby and Trim get caught up with discussions of the military, to the point of acting it out. (Book IV, Chapter XVIII)
The damnation of Obadiah. One of a series of illustrations to Laurence Sterne's The life and opinions of Tristram Shandy, Gentleman showing Dr. Slop holding book containing the form of excommunication, and pointing at Obadiah who is disappearing, one leg and his back alone being visible. Behind Dr. Slop stands Mr. Shandy and Uncle Toby, with crutch under his left arm, pointing at map of Flanders and speaking to Corporal Trim. Creator: Henry William Bunbury, 1750-1811, engraver. Publish'd as the act directs 30th Jany. 1773 by J. Bretherton, London.
The battle of the cataplasm. One of a series of illustrations to Laurence Sterne's The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman showing Dr. Slop and Susannah exchanging abuse. Dr. Slop stands, with his wig burning, about to throw cataplasm in Susannah's face. Susannah stands behind the cradle in which lies the infant Tristram, a plaster across his nose, as she holds her nose and a candle. Creator: Henry William Bujbury, 1750-1811, engraver. Publish'd as the act directs 3d February 1773 by J. Bretherton, London.
From George Cruikshank's illustrations to Laurence Sterne's Tristram Shandy. Plate I: The Effects of Trim's Eloquence
From George Cruikshank's illustrations to Laurence Sterne's Tristram Shandy. Plate VIII: The Smoking Batteries.
Uncle Toby is in the sentry box, the corporal on the right. Basically, the corporal has invented a way to make multiple cannons be fired at once, by using the principles of a hookah - when a puff is taken, the cannons fire. Unfortunately, the two find the puffing a little too enjoyable...This painting shows two of the characters in Sterne's 'Tristram Shandy', Uncle Toby and the Widow Wadman. Inscribed on the stretcher is the note: 'This was a sketch only but C. R. Leslie finished it for me in May 1848'. It is believed that the model for Uncle Toby was the actor Jack Bannister (1760–1836) a great friend of Leslie’s.
This was Leslie’s most famous composition which he painted several times. For the Victorians the image became an instantly recognisable symbol of flirtatiousness. The situation represented is that of Widow Wadman inviting Uncle Toby to help her remove an object from her eye. Uncle Toby is mesmerised by the proximity of the Widow’s beauty which causes the old soldier to fall head-over-heels in love with her. The image was used as a design for Pratt Potlids in advertising. There are larger versions of this painting in both the V&A and Tate but evidence on the stretcher suggests that this painting was made from the original drawing.
The siege of Namur by Captn. Shandy & Corporal Trim. One of a series of illustrations to Laurence Sterne's Tristram Shandy showing Uncle Toby marching, with crutch under his left arm, pointing with his right crutch towards the fortifications built on the bowling green, where the gate of St. Nicolas is flanked on each side by a jack-boot. In his left hand he holds the London Gazette. Trim, holding up a pickaxe, marches in front of his master. Shandy Hall appears behind the Gate of St. Nicolas. Creator: Henry William Bunbury, 1750-1811, engraver. Publish'd as the act directs 26 Jany. 1773 by J. Bretherton, London. Repository: British cartoon collection (Library of Congress). http://www.loc.org Public Domain.
Two pages of the 1769 edition
From George Cruikshank's illustrations to Laurence Sterne's Tristram Shandy. Plate III: The Jack-boots transformed into Mortars
From left to right, Trim, Uncle Toby, and Tristram's father. Trim has turned a pair of old jackboots into mortars (more exactly, "mortarboards" while doing repairs around the house. Unfortunately, though Trim was assured they were no longer in use by Obadiah, they were Tristram's great-great-grandfather's.Title page
Autor: Laurence Sterne , Licence: CC BY-SA 4.0
Marbled page from The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman First edition. Volume 3. Publisher Hogarth; Ravenet; Dodsley, R.; Wood, H.; Monkman, Kenneth; Apencer, Walter T.
This volume is fully bound in (fawn) leather with gilt edges to the text block.The front and rear end pages are made from sheets of marbled paper (French Curl on Nonpareil pattern). On the front paste-down there are 2 labels; top left is "From the Library of Kenneth Monkman at Shandy Hall" with underneath "Property of the Laurence Sterne Trust, 1986". On the reverse of the front free end-page is "KM 9" in pencil and on the reverse of the title page is a circular stamp with "Laurence sterne Trust Shandy Hall" with "The Kenneth Monkman Collection" inside. The spine has 5 raised bands, the title piece is in the second panel down in gilt capitols on an ox-blood background "Sterne's Tristram Shandy" and the volume number is in the third panel down in gilt on a brown background "III" both are surrounded by gilt borders and there is foliate decoration in the other panels formed by the spines raised bands. The board faces are decorated by a border of 2 impressed gilt lines with a small flower at each corner, the board edges are decorated with horizontal lines and the area of leather folded over into the paste-down has further gilt decoration which has off-set and stained the adjacent areas of marbled end-page.
One of a series of illustrations to Laurence Sterne's The life and opinions of Tristram Shandy, Gentleman showing Obadiah mounted on coach-horse at full gallop attempting to pull up his horse. On the ground is Dr. Slop's pony. Behind the pony is Dr. Slop lying on his back; a spotted dog prances over him. The doctor lies under a sign-post terminating in a hand pointing To Shandy Hall. Creator: Henry William Bunbury, 1750-1811, engraver. Publish'd as the act directs 3d February 1773 by J. Bretherton, London. Repository: British cartoon collection (Library of Congress).