Žluťucha

Žluťucha
Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod	žluťucha (Thalictrum) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žluťucha (Thalictrum) je rod vytrvalých rostlin z čeledě pryskyřníkovitých kde je zařazena do podčeledě Thalictroideae.

Výskyt

Vyskytuje se v severním mírném podnebném pásu, na Nové Guineji a v horách tropické Ameriky i jižní Afriky. Jsou to rostliny na půdu nenáročné, většinou jen žádají více vlhkosti avšak propustnou půdu. Jsou mrazuvzdorné.

V České republice roste prokazatelně 6 druhů, z toho žluťucha jednoduchá ve dvou poddruzích:

• Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) L.
• Žluťucha menší (Thalictrum minus) L.
• Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) L.
• Žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum) L.
• Žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) L.
• Žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex) L.
  • Žluťucha jednoduchá pravá (Thalictrum simplex L. subsp. simplex)
  • Žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex L. subsp. galioides) (DC.) Korsh.^[1]

Popis

Je to rod vytrvalých bylin s dřevnatým nebo trsnatými oddenky nebo s hlízovitými kořeny. Většinou vzpřímené, přímé lodyhy dorůstající výšky až 200 cm se málo větví, mají střídavě vyrůstající, většinou řapíkovité listy hodně variabilní, Bývají 2 až 4krát zpeřené, jejich segmenty jsou klínovité, vějířovité, vejčité nebo okrouhlé a bývají lalokovité nebo zubaté, směrem vzhůru se zmenšují, svrchní strana bývá obvykle tmavší. Někdy bývají lodyhy i bezlisté, pak vyrůstají z přízemní listové růžice.

Drobné květy, většinou na vztyčených stopkách, bývají seřazeny do hroznu nebo laty, vyrůstají na konci lodyhy nebo z úžlabí listu. Převážně voňavé květy mají někdy jen brzy opadávající nenápadný kalich tvořený 4 nebo 5 lístky, korunu mnohé nemají žádnou. Nejvýraznější části květu je 8 až mnoho dlouhých tyčinek s protáhlými a mnohdy barevnými nitkami a podélnými prašníky barvy žluté, hnědé, červené, lila nebo fialové. Pestíků s jednodílným semeníkem s jedním vajíčkem, bez čnělky a s přisedlou bliznou je v květu od 2 do 20. V květech se obvykle tvoří jen minimum nektaru. Na jedné rostlině mohou být květy jen oboupohlavné nebo oboupohlavné a samičí, nebo jedna rostlina má květy jen samčí a jiná jen samičí. Květy rostlin jednodomých jsou opylovány hmyzem, dvoudomých převážně větrem.

Plodem bývají nažky, jsou jednodílné, bočně stlačené, žebrovaté. Rostliny se rozšiřují po blízkém okolí pomoci svých plazivých oddenků a do větších vzdálenosti nažkami které nejen rozfoukává vítr, ale mohou být odnášeny i vodou.

Některé druhy rodu žluťucha obsahují alkaloidy, látky potenciálně ohrožující zdraví, např. berberin a isochinolin.^[2][3][4][5]

Taxonomie, ohrožení

Taxonomické roztřídění rodu žluťucha není ujednoceno, jednotliví autoři udávají různý počet druhů, od 190^[4] až po 300^[6].

Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" je žluťucha jednoduchá kriticky ohrožený druh, žluťuchy smrdutá a žlutá silně ohrožené druhy a žluťuchy lesklá a menší ohrožené druhy. Dále se žluťucha Bauhinova (Thalictrum bauhinii) řadí mezi nejasné případy, v současnosti se v ČR nevyskytuje a o dřívějším výskytu jsou pochyby.^[7]

Různost květů

• 

  Thalictrum occidentale

• 

  Thalictrum coreanum

• 

  Thalictrum thalictroides

• 

  Thalictrum aquilegifolium

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu žluťucha na Wikimedia Commons
• Galerie žluťucha na Wikimedia Commons