Žlutý kopec

Žlutý kopec
Zástavba Masarykovy čtvrti na Žlutém kopci
Vrchol	332 m n. m.
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Bobravská vrchovina
Souřadnice	49°12′5″ s. š., 16°34′29″ v. d.
Žlutý kopec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žlutý kopec (332 m n. m., německy Gelber Berg) je jedno z návrší v centrální kotlině města Brna, jihozápadně až jižně od sousední Kraví hory a západně od historického jádra a hradu Špilberk. Ze západu a jihu je obtékán řekou Svratkou, do jejíhož údolí klesá na západě velmi prudce. Zvedá se severně nad brněnským výstavištěm a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 332 m nad mořem.^[1] Leží v celku Bobravská vrchovina na okraji České vysočiny, téměř na hranici s Vněkarpatskými sníženinami.

Historie

V historických záznamech z 14. a 15. století je za Švábkou zmiňována vinice Somerberg či Summerberch (tedy Sommerberg), nejspíše na dnešním Žlutém kopci. Berní kniha roku 1355 zmiňuje vinici zvanou Santperch.^[2] V prvním vojenském mapování je kopec pojmenován podobně Sandberg (Písečný vrch)^[3] Kopec byl také nazýván etymologicky nevysvětleným názvem Urnberg, přičemž vinice s názvem Uhrnperg je doložena roku 1624,^[4][5] v roce 1343 je však zmiňována vinice Murrnperch nacházející se za Švábkou.^[2][5] Dále je název Urnberg doložen na mapě z roku 1835^[6] a i na první katastrální mapě.^[7] Tímto názvem byla nazvána ulice Pod kraví horou (Urnbergasse) a Tomešova,^[4][8] lze se však setkat i s případy, kdy je kopec označován jako Kraví hora.^[9] Na název Kraví hora lze též narazit ve vojenských topografických mapách z druhé poloviny 20. století^[10] a na státních mapách z téhož období.^[11] V současnosti (2023) je však vrchol kopce oficiálně nepojmenován.^[1]

Názvem Gelber Berg, tedy Žlutý kopec, je na mapách pojmenováno místo ležící od vrcholu kopce cca 1,1 km jihovýchodně (poblíž onkologického ústavu) a polní tratě pod tímto místem jako Sandbergen a Streitberg.^[12][13] Na vrcholu je viditelný skalní útvar zvaný Helgoland.^[14][15] Pojmenování Žlutý kopec je nejspíše staršího data,^[16] snad podle barvy, jelikož v tiscích z druhé poloviny 19. století je používáno spíše popisné označení „gelber Berg“.^[17][18]

Na Žlutém kopci se nacházel kamenolom označený jako Spielberger steinbruch (Špilberský kamenolom) a pole.^[19][20][21]

Vrchol kopce je složen z drobnozrnného až střednězrnného křemene a plagioklasu.^[22]

Během obléhání Brna Švédy roku 1645 se na Kraví hoře a Žlutém kopci nacházely šance. Od roku 1655 stálo na obou kopcích několik pracháren (skladišť střeliva),^[23][24][25] které byly zrušeny v roce 1896, na základě čehož mohl být zrušen i stavební zákaz v oblasti Žlutého kopce a Kraví hory.^[26] U skály Helgoland slavili od konce 19. století někteří Němci letní slunovrat, při čemž pálili tzv. slunovratové ohně (Sonnwendfeuer).^[27][28]

Mezi lety 1869 a 1920 byly na východním svahu Žlutého kopce, v blízkosti nynější Tvrdého ulice, vybudovány tři vodojemy, které sloužily do roku 1997.^[29]

• 

  Kamenolom na Žlutém kopci. Malba Josefa Altenkopfa z 2. poloviny 19. století.

• 

  Pohled z Červeného kopce na Žlutý kopec, fotil roku 1866 Josef Homolka.

• 

  Pohled z věže kostela sv. Jakuba, fotil Josef Homolka roku 1867. V pozadí je vidět Žlutý kopec a Kraví hora.

• 

  Stavba vodojemu, foceno před rokem 1900.

• 

  Prachárny na Žlutém kopci, foceno roku 1897.

Charakter

Naprostá většina Žlutého kopce je zastavěná, a to hodnotnou vilovou nebo (výjimečně) nízkou bytovou zástavbou zvanou Masarykova čtvrť. Lokalita je díky svému urbanismu, klidu a zároveň blízkosti centra města považována za jednu z nejlepších adres v Brně.^[30] Administrativně náleží do městské části Brno-střed, katastrální území Stránice, obklopené po úbočích k. ú. Staré Brno, Pisárky, Žabovřesky a Veveří.

V běžném pojetí se jako Žlutý kopec chápe především jihovýchodní hrana celého masivu, v okolí Vaňkova náměstí a Masarykova onkologického ústavu, lidově zvaného „Žluťák“. V tomto prostoru se nachází také významný krajinný prvek, rozsáhlý skalní výchoz zvaný Helgoland.^[31] Na nejvyšším bodě masivu na opačném, severozápadním konci, je umístěno Biskupské gymnázium Brno. Západně až severně od něj navazuje lesopark Wilsonův les.

Dostupnost

Žlutý kopec je dostupný po ulici Lipová z pisárecké strany nebo po ulici Tvrdého ze směru od centra. Zajíždějí sem trolejbusové linky 35, 38 a 39, noční autobusová linka N95 a po severním úbočí vede tramvajová linka 4 a noční autobusová linka N89. Turistické značené trasy tudy nevedou.

Odraz v kultuře

Básník Petr Bezruč, dlouhodobě působící v Brně, zmínil Žlutý vrch ve svých básních „Stužkonoska modrá“ a „Labutinka“.^[32]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žlutý kopec na Wikimedia Commons