Žlutý trpaslík
Žlutý trpaslík je označení pro hvězdy hlavní posloupnosti spektrální třídy G. Jejich povrchová teplota dosahuje obvykle 5200 – 5900 K. Mezi žluté trpaslíky patří svou hmotností a velikostí i Slunce.
V hvězdách tohoto typu dochází během proton-protonového cyklu k spalování jader vodíku na helium. Po vyčerpání většiny vodíku v jádře se žlutý trpaslík stane červeným obrem. Nejznámějším žlutým trpaslíkem, kromě Slunce, je jedna z nejbližších hvězd Alfa Centauri A v Souhvězdí Kentaura, dále Tau Ceti ze Souhvězdí Velryby, 51 Pegasi a 18 Scorpii.
Název „trpaslík“ označuje velikostní třídu hvězd, „žlutý“ označuje teplotu světla hvězd spektrální třídy G. Toto např. sluneční světlo je však lidmi vnímáno jako bílé (denní světlo), vnímání Slunce jako žluté je dáno Rayleighovým rozptylem modré složky světla v atmosféře, který způsobuje modrost oblohy a oteplení slunečního světla. Tento efekt se zvyšuje s klesáním slunce k horizontu a extrémní oteplením světla vznikají červánky. L
Příklady žlutých trpaslíků
| Jméno | Hmotnost (M☉) | Poloměr (R☉) | Svítivost (L☉) |
|---|---|---|---|
| 55 Cancri A | 0,95 | 0,96 | 0,63 |
| Alfa Centauri A | 1,11 | 1,22 | 1,52 |
| Alfa Mensae | 0,87 | 0,85 | 0,82 |
| 51 Pegasi | 1,06 | 1,15 | 1,34 |
| 18 Scorpii | 1,01 | 1,03 | 1,08 |
| Slunce | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| Tau Ceti | 0,77 | 0,82 | 0,52 |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy G na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: ESO, European Southern Observatory, Licence: CC BY 4.0
Artist's impression of "the oldest star of our Galaxy": HE 1523-0901
- About 13.2 billion years old
- Approximately 7500 light years far from Earth
- Published as part of Hamburg/ESO Survey in the May 10 2007 issue of The Astrophysical Journal
The Sun with some sunspots visible. The two small spots in the middle have about the same diameter as our planet Earth.