Žofín (zámek)

Žofín
Místo zaniklého zámečku Žofín
Základní informace
Výstavba	1852
Přestavba	1860
Zánik	1980
Stavebník	Jan Jiří Buquoy
Další majitelé	Buquoyové
Poloha
Adresa	Žofín, Pohorská Ves, Česko Česko
Souřadnice	48°40′33,24″ s. š., 14°41′34,44″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Žofín (zámek) Žofín (zámek), Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámeček Žofín stával v osadě Žofín, spadající Pohorskou Ves. Do současnosti se dochovaly pouze bývalé hospodářské budovy zámku, které dnes slouží k rekreaci a představují tak zbytek bývalé osady.

Historie

Lovecký zámeček byl vystavěn v roce 1852 Jiřím Janem Buquoyem a jméno dostal po jeho manželce Žofii Oettingen-Wallersteinové. V roce 1860 byl přistavěn jižní trakt. V 50. letech 20. století při vytvoření hraničního pásma bylo ze zámečku vytvořeno sídlo pohraniční stráže, která se po dobu své přítomnosti postarala o zničení většiny interiérů. Dochovaly se pouze stropy, části vnitřní výzdoby (včetně stropu ve velkém sálu) a tapety v kulečníkovém sále, které zakryla dřevotříska. Armáda objekt využívala do roku 1978, kdy se přesunula do nového objektu v Černém Údolí. Nevyužívaný zámeček pustl, navíc během posunu hraničního pásma do vnitrozemí došlo k jeho poškození, propadla se střecha. V roce 1980 byl zničený objekt na podnět Pohraniční stráže stržen^[1] a sutiny rozhrnuty do svahu, takže ze zámku se nic nedochovalo.

Popis

Zámeček stával na svahu nad údolím na půdorysu ve tvaru písmene H. Trakt, který spojoval jednotlivá zámecká křídla a v němž se nacházela vstupní brána s věžičkou, byl vystavěn na osu komunikace z Černého Údolí. Částečně odtěžený svah zde chránila opěrná zeď, k níž byly přistavěny stáje a dílny. Okolí zámečku bylo oplocenou plaňkovým plotem na kamenné podezdívce. Vjezd do objektu pak doplňovala dvojice soch jelenů.

Přízemí zámečku bylo vystavěno z kamenného zdiva, patro poté dřevěné v alpském stylu. Severozápadní nároží, kde se nacházela kuchyně, bylo podsklepeno. V přízemí objektu se kromě již zmíněné kuchyně a průjezdu se vstupem nacházela také garáž pro kočár a ve východním křídlem pak pokoje služebnictva. V patře se pak nacházely reprezentativní místnosti šlechty, ze kterých vynikal především sál uprostřed západního křídla, jehož strop zdobil rodokmen rodu Buquoy až k zakladateli zámku. V čele místnosti byl postaven krb. Z místnosti se dalo vcházet na terasu, ze které vedli schody na úroveň terénu. Další místností byl tzv. kulečníkový sál, vyzdobený ručně malovanými papírovými tapetami s výjevy z lovu. Ten se nacházel nad průjezdem a místnost vedle něj sloužila jako pracovna hraběte. Hlavní schodiště prosvěcovalo ateliérové okno ve střeše. Venkovní štíty křídel zdobily vyřezávané hlavy jelenů z parožím.

Jistých úprav doznala také okolní obora a nejbližší okolí zámku, které bylo parkově upraveno. Dnes zde můžeme najít nepatrné zbytky po altánu, místy se ještě nachází skupiny stromů vysázených při těchto úpravách.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofín na Wikimedia Commons
• Žofín na zanikleobce.cz