Žofie Šarlota Hannoverská

Žofie Šarlota Hannoverská
kurfiřtka braniborská vévodkyně a královna pruská
Žofie Šarlota Hannoverská
Narození	30. října 1668 zámek Iburg, Bad Iburg
Úmrtí	1. února 1705 Hannover
Pohřbena	Berlínský dóm
Předchůdce	Dorotea Žofie Glücksburská
Nástupce	Žofie Luisa Meklenburská
Sňatek	8. října 1684
Manžel	Fridrich I. Pruský
Potomci	Fridrich August Fridrich Vilém
Dynastie	Hannoverská
Otec	Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Žofie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.

Biografie

Původ, mládí

Žofie Šarlota byla jediná dcera Arnošta Augusta, hannoverského kurfiřta, a jeho manželky Žofie Hannoverské; měla tři starší a tři mladší bratry. Její nejstarší bratr Jiří Ludvík se stal v roce 1714 králem Velké Británie jako Jiří I. Prvních pět let života strávila spolu s rodiči na provinciálním zámku v Iburgu, v roce 1673 rodina přesídlila do nové rezidence – zámku v Osnabrücku a v roce 1679 po smrti Žofiina strýce Jana Bedřicha Brunšvicko-Lüneburského, z Osnabrücku do Hannoveru, kde se Žofiin otec ujal vlády kalenberského vévodství.

Protestantská rodina Žofie Šarloty z politických důvodů nevylučovala možnost svatby s katolíkem. Spolu s matkou, která se zabývala zahradním uměním, pobývala Žofie Šarlota ve Francii; hlavním cílem, který touto cestou Žofie Hannoverská sledovala, ovšem byla svatba s dauphinem, synem francouzského krále Ludvíka XIV. Tento plán však nevyšel, neboť byl v rozporu s dynastickými plány jejího otce.

Manželství a potomci

8. října roku 1684 se provdala za ovdovělého braniborského kurprince Fridricha I. Pruského. Čtyři roky nato zemřel jeho otec a Fridrich se stal kurfiřtem a roku 1701 králem, Žofie Šarlota tak získala titul pruské královny. Žofiino manželství, uzavřené z politických důvodů, nelze označit za šťastné. Královna dala manželovi dva syny, jediný však se dožil dospělého věku.

• 1. Fridrich August (6. 10. 1685 Ansbach – 31. 1. 1686 tamtéž),^[1] pohřben stejně jako matka v hohenzollernské hrobce v berlínské katedrále^[2]
• 2. Fridrich Vilém (14. 8. 1688 Berlín – 31. 5. 1740 Postupim)^[3], braniborský kurfiřt, neuchâtelský kníže, pruský král od roku 1713 až do své smrti

  ⚭ 1706 Žofie Dorotea Hannoverská (16. 3. 1687 Hannover – 28. 6. 1757 Berlín)^[4], rodem britská princezna

V roce 1696 dostala Žofie Šarlota jméno Lützow i s malým zámkem v těsné severozápadní blízkosti Berlína, který byl podle příkazu krále přebudován na letní zámek Lietzenburg. Tak kurfiřtka (později královna) žila relativně nezávisle; její manžel Fridrich jezdil na zámek pouze na její pozvání.

V roce 1700 byl zámek Lietzenburg přestavěn v reprezentativní trojkřídlé sídlo.

18. ledna roku 1701 byla korunována první pruskou královnou.

Žofie Šarlota je známa kromě jiného svou přízní a korespondencí s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem, jehož se stala žákyní. Leibniz byl přítelem a guvernérem její matky. Žofie Šarlota byla považována za intelektuálku. Hovořila plynně francouzsky, anglicky a italsky. Zvala ke svému malému dvoru v Lietzenburgu proslulé osobnosti své doby, vedle Leibnize její korespondence byla velmi čilá a bohatá i s dalšími volnomyšlenkáři (Pierre Bayle, John Toland). Její spektrum zájmů sahalo od přírody k filosofii a politická činnost jí sloužila především jako prostředek k podpoře umění a vědy. Za tím účelem založila velkou přírodovědnou akademii.

Královna byla velmi hudebně nadaná, zpívala a hrála výtečně na cembalo. V jejím dvorním divadle se hrály italské opery, kapelníky zde byli Attilio Ariosti a Giovanni Battista Bononcini.

Smrt, odkaz

Žofie Šarlota zemřela na zánět hrtanu. 1. února roku 1705 v Hannoveru, když byla na návštěvě u své matky. Místo posledního odpočinku našla v hohenzollernské hrobce v berlínské katedrále.

Po její smrti byl zámek Lietzenburg přejmenován na Charlottenburg. Tento krok a především přestavbu zámku v reprezentativní sídlo učinil Fridrich především z dynastických důvodů, neboť nemaje vynikajících předků a nemoha se honosit velkými činy, čelil úsměškům ze strany evropských vládců a snažil se všemi prostředky svému v roce 1701 nabytému královskému titul dodat lesku. Opíraje se o tradici hannoverského domu, napřel všechny síly k vyzdvižení památky své manželky.

V jejím rodném místě je po ní pojmenováno jezero (Charlottensee), dále část silnice č. 55 (Charlottenburger Ring). V berlínském odvodu Charlottenburg bylo po ní v roce 1957 pojmenováno gymnázium (die Sophie-Charlotte-Oberschule).

Tituly a oslovení

• 30. října 1668 – 8. října 1684: Její Jasnost vévodkyně Žofie Šarlota Brunšvicko-Lüneburská
• 8. října 1684 – 29. dubna 1688: Její Jasnost dědičná princezna pruská, princezna kurfiřtka braniborská
• 29. dubna 1688 – 18. ledna 1701: Její Jasnost vévodkyně pruská, kurfiřtka braniborská
• 18. ledna 1701 – 1. února 1705: Její Veličenstvo pruská královna, braniborská kurfiřtka

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Šarlota Hannoverská na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10142.htm
• http://www.fembio.org/biographie.php/frau/biographie/sophie-charlotte-knigin-in-preussen
• https://web.archive.org/web/20070927094034/http://www.philosophinnen.de/lexikon/s/sophie-char.htm

Braniborská kurfiřtka
Předchůdce: Dorotea Žofie Glücksburská	1688–1705 Žofie Šarlota Hannoverská	Nástupce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská

Pruská vévodkyně
Předchůdce: Dorotea Žofie Glücksburská	1688–1701 Žofie Šarlota Hannoverská	Nástupce: –

Pruská královna
Předchůdce: nový titul	1701–1705 Žofie Šarlota Hannoverská	Nástupce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská