Žofie Amálie Brunšvická

Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská
královna dánská a norská
Královna Žofie Amálie kolem r. 1670 autor Abraham Wuchters
Doba vlády	1648 – 1670
Tituly	šlesvicko-holštýnská vévodkyně a hraběnka oldenburská
Narození	24. března 1628 Herzberg
Úmrtí	20. února 1685 (ve věku 56 let) Kodaň
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Manžel	Frederik III. Dánský
Potomci	Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Vilemína Ernestina Frederik Jiří Ulrika Eleonora Dorotea Juliana
Dynastie	Welfové
Otec	Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Amálie Brunšvická (dánsky Sophie Amalie) (24. března 1628, Herzberg – 20. února 1685, Kodaň) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a jako manželka dánského krále Frederika III. dánská a norská královna v letech 1648–1670.

Žofie Amálie se narodila jako čtvrté dítě a jediná dcera brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659).

Ve věku 12 let byla zasnoubena s následníkem dánského trůnu, princem Frederikem (pozdějším dánským králem Frederikem III.) a o tři roky později, 1. října roku 1643 se za něj v Glücksburgu provdala. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.

Z manželství Žofie Amálie a Frederika III. vzešlo osm dětí, z nichž dvě mladší zemřely v útlém věku:

• 1. Kristián V. (15. 4. 1646 Flensburg – 25. 8. 1699 Kodaň), král dánský a norský od roku 1670 až do své smrti, manž. 1667 Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská (27. 4. 1650 Kassel – 27. 3. 1714 Kodaň)^[1]
• 2. Anna Žofie (1. 9. 1647 Flensburg – 1. 7. 1717 Prettin), manž. 1666 Jan Jiří III. Saský (20. 6. 1647 Drážďany – 12. 9. 1691 Tübingen), saský kurfiřt^[2]
• 3. Frederika Amálie (11. 4. 1649 Kodaň– 30. 10. 1704 Kiel), manž. 1667 Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (13. 2. 1641 Schleswig – 6. 1. 1695 tamtéž), holštýnsko-gottorpský vévoda, biskup v Lübecku^[3]
• 4. Vilemína Ernestina (20. 6. 1650 Kodaň – 23. 4. 1706 Prettin), manž. 1671 Karel II. Falcký (31. 3. 1651 Heidelberg – 16. 5. 1685 tamtéž), falcký kurfiřt^[4][5]
• 5. Frederik (11. 10. 1651 Kodaň – 14. 3. 1652 tamtéž)^[6]
• 6. Jiří (21. 4. 1653 Kodaň – 8. 11. 1708 Londýn), princ-manžel Velké Británie, manž. 1683 Anna Stuartovna (6. 2. 1665 Londýn – 1. 8. 1714 tamtéž), královna Anglie, Skotska a Irska a později Království Velké Británie a Irska od roku 1702 až do své smrti^[7]
• 7. Ulrika Eleonora (11. 9. 1656 Kodaň – 26. 7. 1693 Solna), manž. 1680 Karel XI. (24. 11. 1655 Stockholm – 5. 4. 1697 tamtéž), švédský král od roku 1660 až do své smrti^[8]
• 8. Dorotea Juliana (16. 11. 1657 Kodaň – 15. 5. 1658 tamtéž)^[9]

Žofie Amálie společně s manželem nastoupila na dánský a norský trůn 28. února roku 1648 po smrti svého tchána Kristiána IV. Pár byl korunován v katedrále Panny Marie v Kodani; byla to poslední dánská korunovace v tomto svatostánku.

Královna měla spíše mužské záliby: ráda jezdila na koni a milovala lov. Byla přesvědčena o své výjimečné společenské nadřazenosti a podle toho i žila na vysoké noze, ve výjimečném přepychu, inspirujíc se francouzským králem Ludvíkem XIV., což se negativně podepisovalo na stavu královské pokladny. Pohoršení vyvolalo pózování královny v rouše Evině na portrétu, který ji představoval jako bohyni Héru. Žofie Amálie zahájila stavbu královské residence, který byl nazván jejím jménem – palác Amalienborg (oficiální rezidence dánských králů v Kodani). Měla velký vliv na politické dění (m.j. na vznik absolutní monarchie v Dánsku), podporovala svazky Dánska se Švédskem a Francií, čehož výsledkem bylo i manželství její dcery Ulriky Eleonory se švédským králem Karlem IX. Po smrti manžela většinu času trávila v paláci Amalienborg, aby neztratila kontrolu nad vládou svého syna Kristiána V.

Dánové ji pamatují především pro její chorobnou nesnášenlivost a nenávist k nevlastní sestře jejího manžela, syna krále Kristiána IV. z druhého morganatického manželství, Eleonoře Kristýně: manžel Eleonory Kristýny Corfitz Ulfeldt získal sňatkem významné úřady, vládu a především značný vliv na krále Kristiána IV. a po jeho smrti se snažil zabránit korunnímu princi Frederikovi v nástupu na trůn. Frederik ho přesto ponechal v jeho úřadech, Ulfeldt však byl velmi trnem v oku královně; v roce 1651 byl obviněn z plánování královraždy a prchl do Holandska, poté do Švédska, odkud se vrátil po uzavření míru v Roskilde, po zavedení absolutní monarchie však opět odešel a v roce 1664 se utopil v Rýnu u Basileje. Eleonora Kristýna byla v roce 1663 uvězněna (poté co ji anglický král Karel II. nechal poslat do Dánska) a do královniny smrti držena pod zámkem.

Žofie Amálie zemřela v 20. února 1685 ve své rezidenci Amalienborgu a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

• Henning Dehn-Nielsen: Kings and Queens of Denmark, Kopenhaga 2007, ISBN 978-87-89542-71-3
• Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
• Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Amálie Brunšvická na Wikimedia Commons
• Královské pohřby v katedrále v Roskilde s fotografiemi hrobů
• rosenborgslot.dk
• Žofie Amálie na stránkách Rosenborg Castle (anglicky)
• thepeerage.com

Dánská královna
Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská	1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická	Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská

Norská královna
Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská	1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická	Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská

Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Předchůdce: Marie Alžběta Saská	1648–1670 s Marií Alžbětou Saskou, do r. 1659 s dcerou Frederikou Amálií, od r. 1667 Žofie Amálie Brunšvická	Nástupce: Frederika Amálie Dánská Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská

Oldenburská hraběnka
Předchůdce: Žofie Kateřina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská	1667–1670 Žofie Amálie Brunšvická	Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská