Žofie Braniborská (1568–1622)
Žofie Braniborská | |
---|---|
princezna braniborská a kurfiřtka saská | |
Narození | 6. června 1568 Rheinsberg |
Úmrtí | 7. prosince 1622 Colditz |
Sňatek | 25. dubna 1582 |
Manžel | Kristián I. Saský |
Potomci | Kristián Jan Jiří Žofie August Dorota |
Dynastie | Hohenzollernové |
Otec | Jan Jiří Braniborský |
Matka | Sabina Braniborsko-Ansbašská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Braniborská (6. června 1568, Rheinsberg – 7. prosince 1622, Colditz) byla členka dynastie Hohenzollernů, princezna braniborská a sňatkem s Kristiánem I. Saským saská kurfiřtka. Od roku 1591 byla regentkou za nedospělého syna Kristiána II., tedy i vladařka Saska.
Život
Žofie se narodila 6. června 1568 na zámku Zechlin ve městě Rheinsberg v Braniborsku. Jejím otcem byl braniborský kurfiřt Jan Jiří Braniborský (1525-1598) a její matkou byla jeho druhá manželka, Sabina Braniborsko-Ansbašská (1548-1575), dcera markraběte Jiřího Braniborsko-Ansbašského.
Dne 25. dubna 1582 si Žofie v Drážďanech vzala saského kurfiřta Kristiána I. Saského (1560-1591), syna Augusta Saského. V den svatby bylo Žofii teprve 14 let a již rok po svatbě se jí narodilo první dítě; syn Kristián.
Po smrti manžela Kristiána, který zemřel ve věku 31 let, se Žofie společně s hrabětem Fridrichem Vilémem I. Sasko-Výmarským stala regentkou za svého nejstaršího syna, který se měl stát nástupcem po svém otci.
Žofie byla ortodoxní luteránka a bojovala proti kryptokalvinismu v Sasku. Po smrti Kristiána I. v roce 1591 byl kancléřem kalvinista Nikolaus Krell, odpůrce luteránské ortodoxie. Toho nechala Žofie uvěznit v pevnost Königstein a následně roku 1601 jej nechala v Drážďanech popravit.
Erdmuthe Braniborská, sestra Žofie, nechala pro svoji mladší sestru sepsat modlitební knížku, která se stala jednou z nejstarších modlitebních knížek pro ženy.
Jako vdova žila Žofie střídavě v Drážďanech a na zámku v Colditz. Nechávala razit vlastní zlaté mince se svojí podobiznou (Žofiiny zlaťáky, též Sophiendukaten) a vlastnila též starý františkánský kostel v Drážďanech. Ten později pojmenovali právě po Žofii; Sophienkirche, tedy Žofiin kostel. Zemřela 7. prosince 1622 ve věku 55 let na zámku v Colditz.
Potomci
Ze sňatku s Kristiánem vzešlo sedm dětí, přičemž pět z nich, tři synové a dvě dcery, se dožily dospělosti.
- Kristián II. Saský (23. září 1583 – 23. června 1611), saský kurfiřt od roku 1591 až do své smrti, ⚭ 1602 Hedvika Dánská (5. srpna 1581 – 26. listopadu 1641)
- Jan Jiří I. Saský (5. března 1585 – 8. října 1656), saský kurfiřt od roku 1611 až do své smrti,
- ⚭ 1604 Sibyla Alžběta Württenberská (10. dubna 1584 – 20. ledna 1606)
- ⚭ 1607 Magdalena Sibylla Pruská (31. prosince 1586 – 12. února 1659)
- ⚭ 1604 Sibyla Alžběta Württenberská (10. dubna 1584 – 20. ledna 1606)
- Anna Sabina Saská (25. ledna 1586 – 24. března 1586)
- Žofie Saská (29. dubna 1587 – 9. prosince 1635), ⚭ 1610 vévoda František Pomořanský (24. března 1577 – 27. listopadu 1620)
- Alžběta Saská (21. července 1588 – 4. března 1589)
- August Saský (7. září 1589 – 26. prosince 1615), správce diecéze v Naumburgu, ⚭ 1612 Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (23. června 1593 – 25. března 1650)
- Dorotea Saská (7. ledna 1591 – 17. listopadu 1617), abatyše kláštera v Quedlinburgu
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie of Brandenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Braniborská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Portrét Žofie Braniborská (1568-1622), manželka of Kristián I. Saský (1560-1591)
"Kurfürstin Sophia von Sachsen, geborene Markgräfin von Brandenburg, ist hier etwa 21-23 jährig wiedergegeben. Das Gewand zeigt die Farben Rot und Lichtgrün und ist mit goldenen Borten verziert. Eine mit feiner Spitze umsäumte Halskrause verbirgt den Hals. Ein auffallender Kopfschmuck aus Draht, Perlen und Edelsteinen ziert die Frisur. Um den Hals trägt Sophia an einer Edelsteinkette ein außergewöhnlich großes Kleinod. Auf den aus Diamanten gebildeten Buchstaben IHS sitzen drei Pelikane als Symbol des Opfertodes Christi, zwei Putti halten eine Krone über dem Christusmonogramm, worüber die Buchstaben A&O ineinander verschränkt stehen. Drei große dreieckige Diamanten und zahlreiche kleinere Edelsteine sind zu erkennen. Das ovale Porträt wird von einem rot-goldenen Ornament gerahmt.
Das Bild stammt von Andreas Riehl d. J., der für den Brandenburgischen Hof arbeitete. Er schuf auch das Gegenstück zum Porträt der Fürstin, ein Bildnis des Kurfürsten Christian I. von Sachsen, Inv.-Nr. H 0024." [1]