Žofie Chotková

Žofie Chotková
Žofie Chotková kolem roku 1900
Žofie Chotková kolem roku 1900
Narození1. března 1868
Stuttgart, Württemberské království
Úmrtí28. června 1914 (ve věku 46 let)
Sarajevo, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbenízámek Artstetten
Povolánídvorní dáma a fotografka
Titulvévodkyně z Hohenbergu (1909–1914)
ChoťFrantišek Ferdinand d'Este (1868–1914)
Děti1. Žofie, provd. Nostitz-Rienecková (1901–1990)
2. Maxmilián (1902–1962)
3. Ernst (1904–1954)
RodičeBohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína (1829–1896) a Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886)
RodChotkové z Chotkova
Příbuzníbratr: Volfgang Chotek z Chotkova (1860–1926)
děd: Karel Chotek z Chotkova (1783–1868)
babička: Marie Berchtoldová z Uherčic (1794–1878)
PodpisŽofie Chotková – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Marie Josefína Albína roz. hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína, od roku 1900 kněžna a od roku 1909 vévodkyně z Hohenbergu (1. března 1868, Stuttgart28. června 1914, Sarajevo, Bosna), byla česká šlechtična pocházející ze starého šlechtického rodu Chotků. Dne 1. července 1900 uzavřela v Zákupech morganatický sňatek s rakouským arcivévodou a předpokládaným následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este. Zemřela při atentátu v Sarajevu.

Život

Mládí a život do sňatku

Žofie s manželem a dětmi, asi 1910
Erb, který Žofie Chotková získala po sňatku s Františkem Ferdinandem d´Este po povýšení na kněžnu z Hohenbergu (1900).

Žofie Marie Josefína Albína hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína byla dcera hraběte Bohuslava Chotka a jeho manželky Vilemíny hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova a byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely z Croy, manželky rakouského arcivévody a těšínského vévody Bedřicha Rakousko-Těšínského (známý markýz Gero ze Slezských písní Petra Bezruče). Asi roku 1896 se v Praze seznámila s rakouským arcivévodou Františkem Ferdinandem. Oba mladí lidé se do sebe zamilovali a začali si dopisovat. Návštěvy Františka Ferdinanda u strýce Bedřicha Rakousko-Těšínského byly také častější než dříve, a tudíž se jeho teta se strýcem mohli domnívat, že se jednou stanou blízkými příbuznými příštího rakouského císaře, neboť byli přesvědčeni, že důvodem návštěv je některá z jejich dcer.

Sňatek

Když roku 1898 arcivévodkyně Isabela zjistila, že se následník trůnu neuchází o její dceru, ale pouze o její dvorní dámu, poté co náhodou našla jeho zapomenutý medailon s Žofiinou podobenkou uvnitř, vyvolala skandál. Žofie i František Ferdinand věděli, že přesvědčit císaře, aby svolil k sňatku, nebude snadné. Císař František Josef I. v duchu svazujících zákonů habsburského panovnického domu, podle nichž členové dynastie mohli uzavírat sňatky pouze s příslušníky panovnických dynastií, tento manželský svazek striktně odmítal pro nevěstinu nerovnorodost. Chotkové mezi tyto rodiny nepatřili, i když v ženské linii mezi Žofiinými předky byli velkovévodové bádenští, Hohenzollernové-Hechingen a Lichtenštejnové. František Ferdinand se však odmítl oženit s kýmkoli jiným. Papež Lev XIII., ruský car Mikuláš II. i německý císař Vilém II. posílali císaři žádosti v jeho prospěch, argumentujíce tím, že nesoulad mezi císařem a následníkem by byl rušivým prvkem pro stabilitu monarchie. Císař František Josef I. však, v zájmu monarchie, dal svolení pouze k morganatickému sňatku a František Ferdinand musel podepsat dokument, v němž se za své budoucí potomky vzdával jakýchkoli nároků na trůn monarchie. Svatba se uskutečnila 1. července 1900 v Zákupech a nezúčastnil se jí nikdo z císařské rodiny, ani Františkovi sourozenci. Z ženichovy strany dorazily pouze nevlastní matka Marie Tereza a obě její dcery. Téhož dne byla Žofie povýšena na kněžnu z Hohenbergu s oslovením Její Jasnost (Ihre Durchlaucht).

Rodinný život

Manželé žili na zámku Konopiště, který František Ferdinand zakoupil v roce 1887 jako lovecký zámeček, a který nechal přestavět. Žofie porodila na zámku dvě ze tří dětí a vedla zde klidný a šťastný rodinný život. Svého manžela nesměla oficiálně doprovázet a jejím prvním vystoupením na veřejnosti byla cesta do Sarajeva. Celou rodinu několikrát navštívila arcivévodova nevlastní matka Marie Tereza a jejich hostem byl i německý císař a pruský král Vilém II., který hostitelce daroval drahocenný servis.

V říjnu 1909 byla Žofie povýšena do vévodského stavu ad personam - stala se vévodkyní z Hohenbergu s titulem Její Výsost (Ihre Hoheit). To patřičně pozvedlo její status, neboť dosud byla při ceremoniálních příležitostech v nižším postavení, nežli jiné byť i významné arcivévodkyně a docházelo tak často k poněkud prekérním situacím, kdy z tohoto důvodu nemohla být po boku svého manžela.

Osudná cesta do Sarajeva

Žofie se se svým manželem zúčastnila vojenských manévrů v Sarajevu. 28. června 1914 při návštěvě města byla zasažena kulkou z pistole atentátníka. Kulka přerušila břišní tepnu a Žofie na místě vykrvácela. Také její manžel František Ferdinand atentátu podlehl. Spěšný pohřeb se konal ve Vídni bez přítomnosti dětí. Žofiina rakev, na níž byly položeny vějíř a rukavice, jako symbol ženy (nikoli dvorní dámy), stála na stejné úrovni jako rakev zesnulého Františka Ferdinanda; často udávaná informace, že rakev byla o stupeň níže než manželova, čímž mělo být zdůrazněno Žofiino nižší postavení, se nezakládá na pravdě. Žofie byla pohřbena v rodinné hrobce na zámku Artstetten.

Potomci

Ze šťastného manželství, které bylo často označováno jako romantické, se Františku Ferdinandovi a Žofii narodili čtyři potomci:

Odkazy

Literatura

  • Jan Galandauer: František Ferdinand d'Este, Praha 1993 ISBN 80-7185-325-9
  • Jiří Pernes: Život plný nepřátel. Život a smrt Ferdinanda d'Este, Praha 1994 ISBN 80-85893-01-0
  • JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Slavní Češi a jejich blízcí. 1. vyd. Praha: Universum, 2020. 208 s. ISBN 978-80-242-6395-3. Kapitola "Nevhodně" progresivní lidumil Karel Hrabě Chotek a syn Bohuslav i vnučka Žofie, s. 9–37. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flagge Königreich Württemberg.svg
Flag of the Kingdom of Württemberg; Ratio (3:5)
Sophiechotek1868-2.jpg
Sophie, the Duchess of Hohenberg
The Austro Hungarian Empire Before the First World War Q81810.jpg
The Austro Hungarian Empire Before the First World War
Archduke Franz Ferdinand, heir to the Austro Hungarian Emperor, with his wife Sophie, Duchess of Hohenberg and their three children, Princess Sophie, Maximilian, Duke of Hohenburg and Prince Ernst von Hohenberg. The Archduke had married his wife, a former lady in waiting to Archduchess Isabella in July 1900. Because Sophie's background was not royal, the marriage was morganatic, and the children excluded from the succession to the Austro Hungarian throne. The assassination of the Archduke and his wife during a state visit to the Bosnian capital, Sarajevo, on 28 June 1914, precipitated the First World War.
Hohenberg, von 1900.tif
Autor: Skrnik, Licence: CC BY-SA 4.0
Erb, který nosila Žofie Chotková po povýšení na kněžnu z Hohenbergu (1900).
Žofie Chotková signature.jpg
Sophie Princess Hohenberg
Herzog Hohenberg 1917.png
coat of arms of the Austrian Dukes of Hohenberg, created in 1917
Chotek-de-Chotkova-Wappen.png
Stammwappen der Chotek de Chotkova ([Grafen] Chotek von Chotkova)