Žofie Dorota Württemberská

Marie Fjodorovna
	Ruská carevna
	Marie Fjodorovna kolem roku 1800
Doba vlády	1796–1801
Úplné jméno	Sofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození	25. října 1759; Štětín, Prusko
Úmrtí	5. listopadu 1828 (69 let); Pavlovsk, Ruské impérium
Pohřbena	Katedrála svatých Petra a Pavla, Petrohrad
Manžel	Pavel I. Petrovič
Potomci	Alexandr I., Konstantin, Alexandra Pavlovna, Jelena Pavlovna, Marie Pavlovna, Kateřina Pavlovna, Anna Pavlovna, Mikuláš I., Michail Pavlovič
Dynastie	Württemberkové
Otec	Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha II. Evžena (1732–1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736–1798). Jejími sourozenci byli:

Fridrich Vilém (1754–1816), král württemberský
Ludvík Fridrich (1756–1817)
Evžen Fridrich (1758–1822)
Vilém Fridrich (1761–1830)
Bedřiška Alžběta (1765–1785)
Alžběta Vilemína (1767–1790)
Alexandr Fridrich (1771–1833)
Jindřich Karel (1772–1838).

Život

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci

Alexandr I. Pavlovič (23. prosince 1777 – 1. prosince 1825), následník trůnu, král polský, velkokníže finský a ruský car od roku 1801 až do své smrti, ⚭ 1793 Luisa Bádenská (24. ledna 1779 – 16. května 1826)
Konstantin Pavlovič (8. května 1779 – 27. června 1831), ruský velkokníže, cesarevič, v roce 1823 se pro nerovnorodý sňatek zřekl následnictví trůnu,
⚭ 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská (23. září 1781 – 15. srpna 1860), rozvedli se v roce 1820 (žili odděleně už od roku 1801)
⚭ 1820 Johana Grudzińská (17. května 1791 – 17. listopadu 1831)
Alexandra Pavlovna (9. srpna 1783 – 16. března 1801), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 – 13. ledna 1847), rakouský arcivévoda a uherský palatin
Jelena Pavlovna (24. prosince 1784 – 24. září 1803), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (13. června 1778 – 29. listopadu 1819), dědičný meklenbursko-zvěřínský velkovévoda
Marie Pavlovna (16. února 1786 – 23. června 1859), ruská velkokněžna, ⚭ 1804 Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (2. února 1783 – 8. července 1853), velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský
Kateřina Pavlovna (10. května 1788 – 9. ledna 1819), ruská velkokněžna,
⚭ 1809 Jiří Oldenburský (9. května 1784 – 27. prosince 1812)
⚭ 1816 Vilém I. Württemberský (27. září 1781 – 25. června 1864), král württemberský od roku 1816 až do své smrti
Olga Pavlovna (1792–1795)
Anna Pavlovna (18. ledna 1795 – 1. března 1865), ruská velkokněžna, ⚭ 1816 Vilém II. Nizozemský (6. prosince 1792 – 17. března 1849), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda a nizozemský král od roku 1840 až do své smrti
Mikuláš I. (6. července 1796 – 2. března 1855), velkokníže finský, poslední polský král a ruský car od roku 1825 až do své smrti, ⚭ 1817 Šarlota Pruská (13. července 1798 – 1. listopadu 1860)
Michail Pavlovič (8. února 1798 – 9. září 1849), ruský velkokníže, ⚭ 1824 Šarlota Württemberská (9. ledna 1807 – 2. února 1873), po svatbě a konverzi k pravoslaví přijala jméno Jelena Pavlovna

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: „Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější.“ A Pavlovi: „Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji.“

Vztah s manželem

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: „Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad.“ Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie a chtěla vládnout sama, měla částečnou podporu i v armádě, ale jeden z hlavních účastníků převratu a vraždy jejího manžela - generál Levin August von Bennigsen zabránil, aby se mohla ujmout vlády.^[1] Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.