Žofie Dorotea Hannoverská

Žofie Dorotea Hannoverská
královna pruská a kurfiřtka braniborská
královna Žofie Dorotea v roce 1737 autor portrétu Antoine Pesne
Doba vlády	1713–1740
Narození	16. března 1687 Hannover
Úmrtí	28. června 1757 Berlín
Pohřbena	Berlínský dóm
Předchůdce	Žofie Luisa Meklenburská
Nástupce	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská
Sňatek	28. listopadu 1706
Manžel	Fridrich Vilém I.
Potomci	Vilemína Fridrich Vilém Bedřiška Luisa Filipína Šarlota Žofie Dorota Luisa Ulrika August Vilém Anna Amálie Jindřich August Ferdinand
Dynastie	Hannoverská
Otec	Jiří I.
Matka	Žofie Dorotea z Celle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.

Biografie

Původ a mládí

Žofie Dorotea se narodila 16. března 1687 jako mladší ze dvou dětí z nešťastného manželství svých rodičů, budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Po jejich rozvodu v roce 1694 byli Žofie a její starší bratr Jiří August (budoucí britský král JIří II.) odtrženi od své matky, se kterou se již nikdy nesetkali. Děti vyrůstaly v péči jejich babičky z otcovy strany, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské. Když bylo Žofii Dorotee třináct let, přibyl na hannoverský dvůr i další vnuk Žofiin, pruský kurprinc Fridrich Vilém. Přes jeho divokou povahu spolu všichni dobře vycházeli, jakkoli Fridrich Vilém často byl ztlučen; své sestřenici projevoval náklonnost, i když on jí byl lhostejný.

Manželství a potomci

28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.

V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stala vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.

Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:

• Fridrich Ludvík (23. listopadu 1707 – 13. května 1708)
• Vilemína (3. července 1709 – 14. října 1758), ⚭ 1731 markrabě Fridrich III. Braniborsko-Bayreuthský (10. května 1711 – 26. února 1763)
• Fridrich Vilém (16. srpna 1710 – 21. července 1711)
• Fridrich Vilém (24. ledna 1712 – 17. srpna 1786), braniborský kurfiřt, neuchâtelský kníže a pruský král od roku 1740 až do své smrti, ⚭ 1733 Alžběta Kristina Brunšvicko-Bevernská (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797)
• Šarlota (5. května 1713 – 10. června 1714)
• Bedřiška Luisa (28. září 1714 – 4. února 1784), ⚭ 1729 markrabě Karel Vilém Fridrich Braniborsko-Ansbašský (12. května 1712 – 3. srpna 1757)
• Filipína Šarlota (13. března 1716 – 17. února 1801), ⚭ 1733 Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1. srpna 1713 – 26. března 1780), brunšvicko-wolfenbüttelský kníže
• Karel (2. května 1717 – 31. srpna 1719)
• Žofie Dorota (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765), ⚭ 1734 Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700 – 4. března 1771), pruský princ a markrabě Braniborský
• Luisa Ulrika (24. července 1720 – 2. července 1782), ⚭ 1744 Adolf I. Fridrich (14. května 1710 – 12. února 1771), král švédský od roku 1751 až do své smrti
• August Vilém (9. srpna 1722 – 12. června 1758), ⚭ 1742 Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780)
• Anna Amálie (9. listopadu 1723 – 30. března 1787), abatyše z Quedlinburgu
• Jindřich (18. ledna 1726 – 3. srpna 1802), ⚭ 1752 Vilemína Hesensko-Kasselská (25. února 1726 – 8. října 1808)
• August Ferdinand (23. května 1730 – 2. května 1813), ⚭ 1755 Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (22. dubna 1738 – 10. února 1820)

Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorota o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.

Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.

Smrt, odkaz

Žofie Dorotea zemřela 28. června 1757 na svém zámku Monbijou. Pochována byla v hohenzollernské hrobce berlínské katedrály.

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Dorotea Hannoverská na Wikimedia Commons
• Korespondence Fridricha Velkého s jeho matkou Žofií Doroteou (francouzský originální text)
• Tripota Archivováno 11. 8. 2020 na Wayback Machine.
• Rodokmen
• Žofie Dorotea na stránkách genealogy.euweb

Pruská královna
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Braniborská kurfiřtka
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Neuchâtelská kněžna
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská