Žofie Eriksdotter Dánská
Žofie Eriksdotter Dánská | |
---|---|
švédská královna | |
Doba vlády | 1261–1275 |
Narození | 1241 |
Úmrtí | 1286 Dánsko |
Předchůdce | Kateřina Sunesdotter |
Nástupce | Helvig Holštýnská |
Manžel | Valdemar I. Švédský |
Potomci | Ingeborg Švédská Erik Švédský Rixa Švédská Kateřina Marina Markéta |
Dynastie | Estridsenové |
Otec | Erik IV. Dánský |
Matka | Juta Saská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Eriksdotter Dánská (1241–1286, Dánsko) byla jako manželka švédského krále Valdemara Birgerssona švédská královna v letech 1261 až 1275.
Biografie
Původ a mládí
O životě Žofie není mnoho známo. Narodila se jako druhé dítě (nejstarší dcera) ze šesti potomků dánského krále Erika Plovpenninga a jeho manželky Juty Saské († 1250, dcery saského vévody Albrechta I. († 1261) a jeho druhé manželky Anežky Babenberské (1206–1226). Její otec byl zavražděn v roce 1250 svými politickými odpůrci, když Žofie a její sestry (Ingeborg, Juta a Agnes) byly ještě dětmi. Protože její otec neměl přeživšího syna, na dánský královský trůn nastoupili postupně jeho mladší bratři, Abel a posléze Kryštof.
V době otcovy vraždy bylo Žofii zhruba devět let. Její matka se i s dětmi přestěhovala zpět ke svým rodičům do Saska. Zde vyrůstala Žofie se svými třemi sestrami, občas však žily i na dvoře svého strýce, dalšího otcova bratra, dánského krále Kryštofa I. v péči jeho manželky, královny Markéty; občas ovšem také v klášteře. Čtyři sestry zdědily po svém otci určitá území; bylo lze předpokládat jak z norské, tak švédské strany zájem (motivovaný jak politicky, tak ekonomicky) o spojení s nimi.
Žofie je v pramenech popisována jako krásná, inteligentní a vtipná žena s hbitým jazykem; byla pověstná svou zálibou a uměním hrát šachy.
Manželství a potomci
V roce 1261 byla provdána za švédského krále Valdemara Birgerssona; sňatek byl v režii Valdemarova otce a regenta jarla Birgera, jenž jím sledoval zklidnění a mír ve Skandinávii. Současně se provdala i její sestra Ingeborg, a to za Magnuse, syna norského krále Haakona IV. Z manželství Žofie a Valdemara vzešlo šest potomků:
- Ingeborg (1263–1292), manželka Gerharda II. Holštýnsko-Segeburského
- Erik (1272–1330), do roku 1275, kdy byl jeho otec sesazen s trůnu, byl jeho následníkem. V roce 1290 byl po smrti otcova nástupce, svého strýce Magnuse III., uvězněn ve stockholmském hradě, neboť představoval možného rivala pro Magnusova následníka Birgera Magnussona; teprve v roce 1302, kdy Birger dosáhl plnoletosti a byl slavnostně korunován, mohl opustit vězení. Zbytek svého života strávil klidně. Byl součástí Královské rady, která spravovala vládu po dobu neplnoletosti krále Magnuse Erikssona (1319–1332)
- Rixa (1269–1292), manželka polského krále Přemysla II. Polského, matka Elišky Rejčky
- Kateřina († 1293)
- Marina, manželka Rudolfa von Diepholz
- Markéta, byla jeptiškou
Roku 1269 uskutečnila Žofie cestu do Dánska, aby navštívila otcův hrob a viděla své mladší sestry Jutu a Agnes, které obě pobývaly v klášteře v Roskilde; Juta zde byla abatyší. V roce 1272 navštívila Juta Švédsko a stala se milenkou Žofiina manžela krále Valdemara. Z jejich vztahu se roku 1273 narodilo dítě; někdy se uvádí dcera, jindy syn jménem Erik. O rok později se Juta vrátila do kláštera a Valdemar byl přinucen uskutečnit kajícnou pouť do Říma a žádat papeže (Řehoře X.) o rozhřešení. Podle legendy měla Žofie říci: „Nikdy se nevzpamatuji z tohoto zármutku. Proklet budiž den, kdy má sestra spatřila švédské království.“
V roce 1275 po bitvě u Hovy Valdemarovi bratři Magnus Ladulås a Erik Birgersson sesadili krále z trůnu. Prameny hovoří o tom, že zpráva zastihla královnu při hře v šachy. V roce 1277 Žofie odešla od manžela a vrátila se do Dánska. Její manžel žil otevřeně s milenkami (uvádějí se Kristina Dánská, Kateřina z Gützkow a Ludgarda) ve svém pohodlném vězení až do své smrti v roce 1302; s některou z nich zřejmě mohl po Žofiině smrti v roce 1286 uzavřít manželství.
Prameny vypovídají o tom, že Žofie vlastnila rybářské faktorie v místě dnešního Nörrköpingu, a že v roce 1283 věnovala příjmy z lovu lososa klášteru svatého Olafa ve Skänninge. V těchto darovacích listinách klášteru se připomíná jméno Nörrköping (Norkøponge) poprvé.
Žofie zemřela roku 1286, ve svých čtyřiceti pěti letech.
Vývod z předků
Knut Lavard | ||||||||||||
Valdemar I. Veliký | ||||||||||||
Ingeborg Kyjevská | ||||||||||||
Valdemar II. Vítězný | ||||||||||||
Volodar Glebovič, kníže z Minsku | ||||||||||||
Žofie Novgorodská | ||||||||||||
Richenza Polská | ||||||||||||
Erik IV. Dánský | ||||||||||||
Alfons I. Portugalský | ||||||||||||
Sancho I. Portugalský | ||||||||||||
Matilda Savojská | ||||||||||||
Berengarie Portugalská | ||||||||||||
Ramon Berenguer IV. Barcelonský | ||||||||||||
Dulce Aragonská | ||||||||||||
Petronila Aragonská | ||||||||||||
Žofie Eriksdotter Dánská | ||||||||||||
Albrecht I. Medvěd | ||||||||||||
Bernard III. Saský | ||||||||||||
Sophie von Winzenburg | ||||||||||||
Albrecht I. Saský | ||||||||||||
Knut V. Dánský | ||||||||||||
Brigita Dánská | ||||||||||||
Juta Saská | ||||||||||||
Leopold V. Babenberský | ||||||||||||
Leopold VI. Babenberský | ||||||||||||
Helena Uherská | ||||||||||||
Anežka Babenberská | ||||||||||||
Isaac Komnenos Vatatzes | ||||||||||||
Theodora Angelovna | ||||||||||||
Anna Komnena Angelina | ||||||||||||
Externí odkazy
- http://www.thepeerage.com/p10549.htm#i105485
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Eriksdotter Dánská na Wikimedia Commons
Švédská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kateřina Sunesdotter | 1261 – 1275 Žofie Eriksdotter Dánská | Nástupce: Helvig Holštýnská |
Média použitá na této stránce
Contemporary stone bust of King Waldemar of Sweden as identified by Prof. Jan Svanberg
Place: Skara Cathedral, Sweden
Queen Sofia (1260) of Sweden, as depicted on her royal seal (excerpt)