Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská

Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská
nasavsko-dietzská hraběnka
Narození	13. června 1592 Wolfenbüttel
Úmrtí	13. ledna 1642 (ve věku 49 let) Arnhem
Sňatek	8. června 1607
Manžel	Arnošt Kazimír I. Nasavsko-Dietzský
Potomci	Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
Rod	Welfové
Otec	Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Alžběta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská (13. června 1592, Wolfenbüttel – 13. ledna 1642, Arnhem) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou a sňatkem nasavsko-dietzskou hraběnkou; mezi lety 1632 a 1642 byla také regentkou hrabství během nepřítomnosti svých synů.

Život

Žofie se narodila jako nejstarší dcera z druhého manželství vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského s princeznou Alžbětou, nejstarší dcerou dánského krále Frederika II.

8. června 1607 se krátce před svými patnáctými narozeninami provdala za o devatenáct let staršího hraběte Arnošta Kazimíra Nasavsko-Dietzského.

Regentství

Když Žofie v roce 1632 ovdověla, usadila se na svém vdovském sídle na zámku v Diez. Nasavsko-dietzské hrabství zdědil její nejstarší dvacetiletý syn, který byl dostatečně starý na svou vlastní vládu. Byl však jmenován guvernérem Fríska, a tak jmenoval svou matku, aby vládla jako regentka za jeho nepřítomnosti.

Žofie dokázala minimalizovat škody způsobené třicetiletou válkou. Během třicetileté války zabránila rabování a rozkrádání ve městě a kraji zručným vyjednáváním s veliteli armády. Žofie si udělala jméno mimo hrabství, když se v roce 1633 obrátila na Axela Oxenstiernu a požadovala náhradu škody, kterou jeho jednotky způsobily na jejím území. Doma se starala o venkovské obyvatelstvo a zajišťovala dostatečný přísun jídla a vody. Když v roce 1635 vypukla v Diezu epidemie moru, byla připravena pomoci.

Žofie byla kalvinistka, ale to jí nebránilo spolupracovat se svým švagrem Janem Ludvíkem Nasavsko-Hadamarským, který se vrátil ke katolické víře.

Když v roce 1640 její syn zemřel a na jeho místo nastoupil jeho bratr, byla její pozice regentky potvrzena a ona pokračovala ve své vládě.

Žofie Hedvika zemřela 13. ledna 1642 ve věku 49 let.

Potomci

Z jejích potomků se dožili dospělosti pouze dva synové:

• 1. Jindřich Kazimír I. Nasavsko-Dietzský (21. 1. 1612 Arnhem – 13. 7. 1640 Hulst), hrabě nasavsko-dietzský od roku 1631 až do své smrti a místodržitel Fríska, Groningenu a Drenthu v letech 1632–1640, svobodný a bezdětný^[1]
• 2. Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský (7. 8. 1613 Arnhem – 31. 10. 1664 Leeuwarden), hrabě nasavsko-dietzský v letech 1640–1654, kníže nasavsko-dietzský od roku 1654 až do své smrti, místodržitel Fríska, Drentska a Groningenu v letech 1640–1664^[2]

  ⚭ 1652 Albertina Anežka Oranžská (9. 4. 1634 Haag – 26. 5. 1696 Leeuwarden)^[3]

Anglickým zástupcem na křtinách Jindřicha Kazimíra v březnu 1612 v Arnhemu byl sir Edward Cecil. Cecil přivezl dary v podobě pozlacené kredence, diamantového náhrdelníku s přívěskem, dvou koní a vyšívané spodničky pro Žofii Hedviku, která byla neteří anglické královny Anny Dánské. Spojené provincie nizozemské jí darovaly roční penzi.

Odkaz

V půlce 90. let 20. století po ní bylo pojmenováno gymnázium v Diezu: Sophie-Hedwig-Gymnasium.

Také po ní byla v Diezu pojmenována ulice.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Hedwig of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská na Wikimedia Commons