Žoldnéřská válka

Žoldnéřská válka
konflikt: Punské války
Šekel ražený vzbouřenými Libyjci během války, na minci je vyobrazen Héraklés a lev
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Šekel ražený vzbouřenými Libyjci během války, na minci je vyobrazen Héraklés a lev

Trvání241238/237 př. n. l.
MístoSeverní Afrika (dnešní Tunisko)
Příčinynevyplácení slíbeného žoldu
Výsledekvítězství Kartága v Africe, potlačení povstání na území Afriky
Změny územířímská anexe Sardinie a Korsiky
Strany
povstání:
  • žoldnéřské vojsko Kartága
  • vzbouřená africká města
KartágoKartágo Kartágo
spojenecká africká města
Velitelé
Spendius †
Matho †
Autaritus †
Narbal (zběhl)[p. 1]
Zarzas †
Kartágo Hanno II. Veliký
Kartágo Hamilkar Barkas
Kartágo Hannibal †
Kartágo Narbal (zběhl od povstalců)
Síla
90 000 povstalců
  • asi 20 000 žoldnéřů
  • asi 70 000 Libyjo-féničanů

2 000 numidských jezdců (přešli na stranu Kartágu)

celkový počet není znám,
desetitisíce mužů a stovky válečných slonů,
2 000 numidských jezdců (přešli od povstalců)
Ztráty
vysokéneznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žoldnéřská válka byl ozbrojený konflikt vyvolaný povstáním po první punské válce (264241 př. n. l.) na území ovládané Kartágem, tj. v Severní Africe (dnešním Tunisku), k dalšímu povstání došlo na Sardinii. Válka je nazývána žoldnéřskou, neboť byla vyvolána velkým povstáním žoldnéřů původně sloužících v první punské válce. Kartaginská armáda byla z velké části tvořena právě oddíly žoldnéřů z ciziny a ještě početnějšími pomocnými sbory afrických spojenců. Žoldnéřské armádě o síle dvaceti tisíc mužů se od vyčerpaného Kartága nedostávalo po prohrané válce žoldu a vzbouřila se. K povstání se také připojilo sedmdesát tisíc spojenců spřízněných severoafrických měst. Vzbouřenci se obrátili na pomoc k Římu, který byl nepřítelem Kartága v první válce, ale římský senát odmítl se na povstání proti svému rivalovi jakkoli podílet, snad kvůli

Pohyby vojsk, povstalci (červená), Hanno (fialová) a Hamilkar (černá)

Povstání žoldnéřů bylo vedeno Římanem Spendiem, který byl před povstáním otrokem, Libyjcem jménem Matho a Galem Autaritem, který býval velitelem galských žoldnéřů.

Ukřižovaný Spendius se svými veliteli v podání francouzského ilustrátora V. A. Poirsona

Kartágu se pod vedením Hannona II. Velikého a Hamilkara Barkase nakonec podařilo povstání na africké půdě potlačit a vůdce popravit. Na Sardinii se žoldnéři rovněž vzbouřili, pobili všechny své kartaginské velitele a zmocnili se ostrova. Řím využil situace a oba ostrovy dosud Kartágu náležející, Sardinii i Korsiku, anektoval. Kartágo sice začalo chystat válečnou výpravu k znovudobytí ostrovů, ale reakcí Říma na to bylo, že by to znamenalo vyvolání otevřeného konfliktu. Kartágo od plánu znovudobytí upustilo a přišlo tak o všechny tři velké středozemní ostrovy, které ovládalo před první punskou válkou a znamenaly pro něj strategicky cenné opěrné body ve Středozemí. Později tak obrátilo svou pozornost na Iberský poloostrov.

Poznámky

  1. Narbal (řecky Naravas) byl numidský náčelník, který později přešel od povstalců na stranu Kartága a po boku Hamilkara bojoval proti nim v bitvě na řece Bagradas (239 př. n. l.), kde jeho dva tisíce numidských jezdců zřejmě rozhodli o výsledku bitvy ve prospěch Kartága. Poté se usadil ve městě Utica.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Illustrations pour Salammbô Poirson Victor-Armand.jpeg
Illustration of Spendius's crucifixion in Chapter XIV of Salammbô, by V. A. Poison: "The shadows of great wings beat all around them."
Carthage standard.svg
Autor: RedTony, Licence: CC BY 3.0
SVG representation of a Carthaginian Standard, based on Richard Hook's illustrations for Terence Wise's "Armies of the Carthaginian Wars, 265 - 146 BC" 1982 Osprey Publishing, Oxford. Earlier drawings showed a circular figure instead of the disc and crescent, probably because of misinterpretation of the sources.
Libyan Revolt, shekel, 241-238 BC.jpg
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
CARTHAGE, Libyan Revolt. Circa 241-238 BC. BI Shekel (23mm, 7.32 g, 11h). Uncertain mint in northern Africa. Head of Herakles left, wearing lion skin / Lion standing right; Punic M above. Carradice & La Niece 1; CNP 433b; MAA 53; SNG Copenhagen 239. Good VF, overstruck on an uncertain issue (see below). Excellent metal for type, unusually well centered and complete on a broad flan.

Ex Bruun-Rasmussen 874 (7 November 2017), lot 211.

This type is normally found on clearly billon flans, but this coin appears to be struck on a much higher quality metal. There are traces of the undertype visible, but none are distinct enough to suggest a particular issue, save for what appears to be the tail of a dolphin or hippocamp near the edge on the obverse, at the forehead of Herakles. The undertype must be of a similar weight standard. The only issue that seems to fit is the Ibero-Punic shekel with a male head on the obverse and a reverse featuring a prow facing right, below which a dolphin swims right (ACIP 543). These are typically silver issues, and many pieces are of a good quality silver, similar to that found here. If this identification of the undertype is correct, this would necessitate a redating of the present type, or the Iberian shekels, since the latter are traditionally dated circa 237-209 BC, immediately following the Libyan revolt.
Mercenary War manoeuvres.svg
Autor: Harrias, Licence: CC BY-SA 3.0
Manoeuvres and battles during the Mercenary War between Carthage and rebels.