Žores Ivanovič Alfjorov
| Žores Alfjorov | |
|---|---|
 (c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 | |
| Narození | 15. března 1930 Vitebsk, BSSR, Sovětský svaz |
| Úmrtí | 1. března 2019 (ve věku 88 let) Petrohrad |
| Národnost | běloruská |
| Alma mater | Leningradský elektrotechnický institut V. I. Uljanova |
| Pracoviště | Fyzikálně-technický institut A. F. Ioffeho |
| Obory | semiconductor physics, fyzika, polovodič a politika |
| Známý díky | Heterogenní tranzistory |
| Ocenění | Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie (2001) Nobelova cena za fyziku (2000) Děmidovova cena (1999) Státní cena SSSR (1984) Leninova cena (1972) |
| Manžel(ka) | Tamara Darskaya (od 1967) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žores Ivanovič Alfjorov (rusky Жоре́с Ива́нович Алфёров; 15. března 1930 – 1. března 2019,[1][2] Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur. Vynalezl heterogenní tranzistor a v roce 2000 získal Nobelovu cenu za fyziku. Byl taky ruským komunistickým politikem a od roku 1995 do své smrti poslancem Dumy, parlamentu Ruské federace; na sklonku života se stal jedním z nejvlivnějších členů Komunistické strany Ruské federace.
Biografie
Narodil se ve Vitebsku v Běloruské SSR (Sovětský svaz) do běloruské rodiny.[3] V roce 1952 vystudoval Leninův elektrotechnický institut v Leningradu. Od roku 1953 pracoval na Ioffeho fyzikálně-technickém institutu Akademie věd SSSR. Na institutu získal několik vědeckých titulů: kandidát matematicko-fyzikálních věd (1961) a doktor matematicko-fyzikálních věd (1970). Od roku 1987 byl ředitelem institutu. Od roku 1979 byl členem Ruské akademie věd. V roce 1989 se stal viceprezidentem Akademie a předsedou předsednictva jejího centra v Petrohradu. Od roku 1995 byl členem Dumy za Komunistickou stranu Ruské federace, komunistou byl od roku 1965. V roce 2000 získal spolu s Herbertem Kroemerem Nobelovu cenu za fyziku „za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice“.
Hermann Grimmeiss, člen Královské švédské akademie věd, která Nobelovy ceny uděluje, řekl: „Bez Alfjorova by nebylo možné přenášet všechna data ze satelitů na Zem nebo mít tolik telefonních linek mezi městy.“[4]
Oblasti výzkumu
Od roku 1962 se zabývá studiem heterogenních struktur polovodičů. Jeho objevy např. v oblasti laserů, fotovoltaických článků, technologie LED a epitaxe přispěly ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.
Ocenění
- 1972 – Leninova cena
- 1984 – Státní cena SSSR
- 1999 – Děmidovova cena
- 2000 – Nobelova cena za fyziku – s Herbertem Kroemerem a Jackem Kilbym
- 2001 – Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhores Alferov na anglické Wikipedii.
- ↑ Schores Iwanowitsch Alfjorow ist gestorben
- ↑ Умер нобелевский лауреат Жорес Алферов [online]. RIA Novosti [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (Russian)
- ↑ Алферов, Жорес. Lenta. 24. prosince 2007. Dostupné online [cit. 2008-06-26]. (Rusky)
- ↑ Staff writers. Russian and Americans share hi-tech Nobel. BBC News. 10. října 2000. Dostupné online [cit. 2008-06-26]. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žores Ivanovič Alfjorov na Wikimedia Commons 
Osoba Žores Ivanovič Alfjorov ve Wikicitátech- (rusky) Stránka Žorese Alfjorova na stránkách Komunistické strany Ruské federace
- (anglicky) Biografie na stránkách Ioffe Physico-Technical Institute
- (anglicky) Autobiografie Archivováno 30. 8. 2008 na Wayback Machine. na Nobelprize.org
- (anglicky) Otevřený dopis prezidentovi Ruské federace Vladimiru V. Putinovi
Média použitá na této stránce
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
THE KREMLIN, MOSCOW. With Vice President of the Russian Academy of Sciences Zhores Alfyorov.