Žralůčkovití

Jak číst taxoboxŽralůčkovití
Žralůček šedý
(Chiloscyllium griseum)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádmalotlamci (Orectolobiformes)
Čeleďžralůčkovití (Hemiscylliidae)
T. N. Gill, 1862[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žralůčkovití (Hemiscylliidae) je čeleď žraloků z řádu malotlamci, jejíž zástupci žijí v mělkých tropických vodách indopacifické oblasti.

Popis

Jedná se o malé útlé žraloky dorůstající délky do 1 metru. Disponují menšími ústy na spodní straně malé hlavy. Kolem nozder se táhnou kratší vousky. Spirakulum je nápadně velké. Řitní ploutev vyrůstá vzdálenostně až dalece za druhou hřbetní ploutví a těsně za ní vyrůstá ocasní ploutev, která postrádá spodní lalok. U konce horního laloku je přítomen ocasní zářez. Hřbetní ploutve jsou beztrnné. Mají pět žaberních štěrbin, přičemž čtvrtá a pátá štěrbina jsou těsně u sebe. Žralůčkovití jsou podobní slepounovitým (Brachaeluridae), od kterých je odlišují kratší vousky kolem nozder a delší ocas,[2] který je u žralůčkovitých dokonce delší než tělo.[3]

Výskyt

Domovinou žralůčkovitých jsou tropické až subtropické vody kontinentálních šelfů do 100m hloubek. Jsou rozšířeni v Indopacifiku od Madagaskaru po Japonsko a Austrálii.[4]

Biologie

Biologie žralůčkovitých je jen chabě prozkoumána. Některé, ne-li všechny druhy jsou vejcorodé; samice kladou vajíčka v oválných schránkách na oceánské dno. Do jídelníčku žralůčků patří při nejmenším ryby, hlavonožci, mlži a korýši. Hlavně zástupci rodu Chiloscyllium jsou nezřídka loveni na maso. Jedná se o časté druhy chované v akváriích, protože jsou poměrně malí s pestrým tělním vzorkováním, dožívají se i více než 10 let a jsou tolerantní akvarijnímu prostředí, kde se mohou i rozmnožovat.[3] U 4 druhů z rodu Hemiscyllium je známo, že při pohybu po dně využívají své ploutve ve stylu noh, což jim dalo přezdívku „chodící žraloci“.[5][6] Nedávno popsaný druh Hemiscyllium ocellatum přitom může vydržet na vzduchu až 2 hodiny a může ujít po souši i 30 m.[7]

Systematika

Žralůčkovití se dělí do dvou rodových linií, Chiloscyllium a Hemiscyllium. Celkový počet druhů se pohybuje kolem 17, přičemž hned 4 druhy byly popsány teprve ve 21. století. Vedle recentních druhů je známo i několik fosilních rodů. Následuje seznam rozeznávaných recentních druhů:[4][8]

  • rod Chiloscyllium
    • Chiloscyllium arabicum Gubanov, 1980 (žralůček perský)
    • Chiloscyllium burmensis Dingerkus & DeFino, 1983 (žralůček barmský)
    • Chiloscyllium griseum J. P. Müller & Henle, 1838 (žralůček šedý)
    • Chiloscyllium hasselti Bleeker, 1852 (žralůček Dolganův)
    • Chiloscyllium indicum (J. F. Gmelin, 1789) (žralůček indický)
    • Chiloscyllium plagiosum (Anonymous, referred to Bennett, 1830) (žralůček běloskvrnný)
    • Chiloscyllium punctatum J. P. Müller & Henle, 1838 (žralůček skvrnitý)
  • rod Hemiscyllium
    • Hemiscyllium freycineti (Quoy & Gaimard, 1824) (žralůček indonéský)
    • Hemiscyllium galei G. R. Allen & Erdmann, 2008[9]
    • Hemiscyllium hallstromi Whitley, 1967 (žralůček Hallstromův)
    • Hemiscyllium halmahera G. R. Allen, Erdmann & Dudgeon, 2013[10]
    • Hemiscyllium henryi G. R. Allen & Erdmann, 2008[9]
    • Hemiscyllium michaeli G. R. Allen & Dudgeon, 2010[11]
    • Hemiscyllium ocellatum (Bonnaterre, 1788) (žralůček okatý)
    • Hemiscyllium strahani Whitley, 1967 (žralůček novoguinejský)
    • Hemiscyllium trispeculare J. Richardson, 1843 (žralůček australský)

Odkazy

Reference

  1. ↑ GILL, Theodore. XXXII.-Analytical Synopsis of the Order of Squali; and Revision of the Nomenclature of the Genera.. S. 367–408. Annals of The Lyceum of Natural History of New York [online]. 2009-05-22. Roč. 7, čís. 1, s. 367–408. DOI 10.1111/j.1749-6632.1862.tb00166.x. (anglicky) 
  2. ↑ LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 134-137. (anglicky) 
  3. ↑ a b COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5. S. 164–165. 
  4. ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 61. (anglicky) 
  5. ↑ Researchers describe evolution of walking sharks. UQ News [online]. The University of Queensland, 2020-01-21 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DUDGEON, Christine L.; CORRIGAN, Shannon; YANG, Lei. Walking, swimming or hitching a ride? Phylogenetics and biogeography of the walking shark genus Hemiscyllium. Marine and Freshwater Research. 2020-01-21, roč. 71, čís. 9, s. 1107–1117. Dostupné online [cit. 2023-09-26]. ISSN 1448-6059. DOI 10.1071/MF19163. (anglicky) 
  7. ↑ BRAHAMBHATT, Rupendra. Mysterious sharks can walk on land without legs -thanks to evolution. interestingengineering.com [online]. 2022-08-22 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 280. (anglicky) 
  9. ↑ a b Allen, Gerald R. and Erdmann, Mark V. Two new species of bamboo sharks (Orectolobiformes: Hemiscylliidae) from Western New Guinea. Aqua (Miradolo Terme). 2008, s. 93–108. Dostupné online. 
  10. ↑ Allen, G.R., Erdmann, M.V. & Dudgeon, C.L. Hemiscyllium halmahera, a new species of Bamboo Shark (Hemiscylliidae) from Indonesia. Aqua, International Journal of Ichthyology. 2013, s. 123–136. Dostupné online. 
  11. ↑ Allen, Gerald R. and Dudgeon, Christine L. Hemiscyllium michaeli, a new species of Bamboo Shark (Hemiscyllidae) from Papua New Guinea. Aqua International Journal of Ichthyology. 2010, s. 19–30. Dostupné online. 

Literatura

  • COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5. 
  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 
  • LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. (anglicky) 
  • NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com