αβγ-teorie

αβγ-teorie[1] (anglicky alphabetical article, v překladu abecedový článek, či Alpher–Bethe–Gamow paper, αβγ-článek)[2] je vědecký článek z oblasti fyzikální kosmologie. Byl vydán v dubnu 1948 v Physical Review.[3] Samotný článek se jmenoval The Origin of Chemical Elements[3] (O původu chemických prvků), je však spíše znám podle jmen fyziků, kteří pod ním byli podepsáni: Ralph Alpher, Hans Bethe a George Gamow.[1] Tato teorie mj. předpověděla existenci reliktního záření.[1]

Podle článku vznikly v horkém vesmíru chvíli po velkém třesku všechny chemické prvky postupným procesem, během nějž se na základní vodík a již vzniklá vyšší jádra nabalovaly další a další neutrony.[3] αβγ-teorie se tak stala základem pro nukleosyntézu velkého třesku.[4] Podle dalších výzkumů ale v horkém vesmíru nemohly vzniknout izotopy o atomové hmotnosti 5 a 8.[3] Těžší prvky tak místo tohoto přibírání neutronů jednoho po druhém chvíli po velkém třesku vznikly až mnohem později termonukleární fúzí v jádrech hvězd,[5] pod velmi vysokým tlakem.[6] Lehké prvky tedy vznikly převážně nukleosyntézou velkého třesku popsanou v αβγ-článku, zatímco těžší až nukleosyntézou hvězdnou.[7]

Spory o autorství

αβγ-článek vznikl při Alpherově práci v Laboratoři aplikované fyziky při Johns Hopkins University a stal se základem jeho disertační práce; školitele mu dělal Gamow.[3] Na práci se podílel i Robert Herman, mezi autory článku ale uveden nebyl, což kolegům nikdy neodpustil.[1] Uveden byl naopak Gamowův přítel Hans Bethe, který na αβγ-článku ale žádnou práci neudělal, neboť namísto vzniku vesmíru se v té době zabýval jádry hvězd; o nukleosyntézu velkého třesku se zajímal až později.[1][4]

Gamow, známý šprýmař, jej ale mezi autory článku (který měl navíc vyjít přesně na apríla) přesto přidal, protože chtěl, aby jména autorů připomínala začátek řecké abecedy, tedy písmena alfa, beta a gama.[1][3] To se nelíbilo Alpherovi, který se obával, že přestože většinu práce na teorii a výpočtů provedl on, jeho zásluhy budou zastíněny dvěma zbývajícími autory, kteří oba patřili ve svém oboru k velikánům.[6] Jeho obavy se potvrdily: ač na pár týdnů po obhájení své dizertační práce se Alpher stal celebritou, brzy se na něj zapomnělo a průlomová teorie byla připisována Gamowovi s Bethem.[4]

Gamov ve své knize The Creation of the Universe z roku 1952 mj. uvedl, že „v době, kdy se začala αβγ-teorie rozpadat, uvažoval prý Bethe o tom, že by se přejmenoval na Zachariáše“ a „že Herman se tvrdohlavě brání přejmenování na Deltera“.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpher–Bethe–Gamow paper na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f KULHÁNEK, Petr. Na úsvitu času. Kapitola Průzkumy reliktního záření, s. 732. Vesmír [online]. 2009-11-05 [cit. 2015-05-23]. Roč. 2009, čís. 11, s. 732. Dostupné online. ISSN 0042-4544. 
  2. KREHL, Peter O. K. History of Shock Waves, Explosions and Impact. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2008-09-24. 1288 s. Kapitola Chronology, s. 568–569. (anglicky) 
  3. a b c d e f GRYGAR, Jiří. 2010-12-26 [cit. 2015-05-23]. (Žeň objevů). Kapitola Obecné poznatky o stavbě i vývoji vesmíru. Dostupné online. 
  4. a b c SING, Simon. Back to the Beginning with Singh's 'Big Bang' [online]. Příprava vydání Scott Simon. NPR, 2005-02-19 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KOSMOLOGIE [online]. Aldebaran Group for Astrophysics [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. 
  6. a b quantum. Easy as α β γ ?. Physics Buzz [online]. 2009-05-15 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ARNETT, David; WALLERSTEIN, George. αβγ, Hoyle, and the history of nucleosynthesis. S. 10. Physics Today [online]. 2009-05 [cit. 2015-05-24]. S. 10. Dostupné online. DOI 10.1063/1.3141922. (anglicky) 
  8. KHALATNIKOV, Isaak Markovich. From the Atomic Bomb to the Landau Institute: Autobiography. Top Non-Secret. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2012. 216 s. S. 65. (anglicky) 

Literatura