1,1'-bi-2-naftol

1,1'-bi-2-naftol
Strukturní vzorec (R)-BINOLu
Strukturní vzorec (R)-BINOLu
Strukturní vzorec (S)-BINOLu
Strukturní vzorec (S)-BINOLu
Obecné
Systematický název[1,1'-binaftalen]-2,2'-diol
Ostatní názvy[1,1'-binaftyl]-2,2'-diol
1,1'-bi-2-naftol
1,1-binaftol
BINOL
Sumární vzorecC20H14O2
Identifikace
Registrační číslo CAS602-09-5
18531-94-7 (R)
18531-99-2 (S)
SMILESClC(=O)C(=O)Cl
InChI1S/C20H14O2/c21-17-11-9-13-5-1-3-7-15(13)19(17)20-16-8-4-2-6-14(16)10-12-18(20)22/h1-12,21-22H
Vlastnosti
Molární hmotnost286,32 g/mol
Teplota tání205 až 211 °C (488 až 494 K)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

1,1'-Bi-2-naftol (zkráceně BINOL) je organická sloučenina často používaná jako ligand při asymetrické syntéze katalyzované přechodnými kovy. Je chirální, jeho enantiomery se dají snadno oddělit a jsou odolné vůči racemizaci; jejich specifická rotace je ±35,5° (při jednotkové molární koncentraci v THF). BINOL je prekurzorem dalšího chirálního ligandu 2,2'-bis(difenylfosfino)-1,1'-binaftylu (BINAP).

Příprava

Syntéza BINOLu není tak náročná jako příprava jednotlivých enantiomerů.

(S) BINOL může být získán přímo asymetrickým oxidačním párováním 2-naftolu s chloridem měďnatým. Chirálním ligandem je v tomto případě (S)-(+)-amfetamin.[2]

Párování beta-naftolu za použití CuCl2

Racemický BINOL lze rovněž připravit při použití chloridu železitého jako oxidačního činidla. Mechanismus této reakce zahrnuje komplexaci Fe3+ do hydroxylu následovanou radikálovou reakcí naftolových jader se současnou redukcí Fe3+ na Fe2+.

Opticky aktivní BINOL je také možné připravit z racemické směsi optickým rozlišením. V jedné metodě vytváří alkaloid N-benzylcinchonidiniumchlorid krystalickou inkluzní sloučeninu. Inkluzní sloučenina S-enantiomeru je na rozdíl od inkluzní sloučeniny D-enantiomeru rozpustná v acetonitrilu.[3] V další metodě reaguje BINOL s pentanoylchloridem za vzniku diesteru. Následně se přidá enzym cholesterolesteráza, který zhydrolyzuje (S)-diester, ovšem ne (S)-diester.[3] V druhém kroku je (R)-dipentanoát hydrolyzován s methoxidem sodným.[4] Při třetím způsobu se využívá vysokoúčinná kapalinová chromatografie s chirálními stacionárními fázemi.[5]

Deriváty BINOLu

Existuje mnoho derivátů BINOLu, jedním z nich je BINAP.

Aluminium-lithium-BINOL komplex („aluminium-lithium-bis(naftoxid)“, ALB) se připravuje reakcí BINOLu s hydridem lithno-hlinitým.[6]

Syntéza AlLibis(binaftoxidu)

ALB se používá jako katalyzátor při asymetrické Michaelově reakci cyklohexenonu a dimethylmalonátu:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1'-Bi-2-naphthol na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b 1,1'-Bi-2-naphthol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BRUSSEE, J.; JANSEN, A. C. A. A highly stereoselective synthesis of s(−)-[1,1′-binaphthalene]-2,2′-diol. Tetrahedron Letters. 1983, roč. 24, čís. 31, s. 3261–3262. DOI 10.1016/S0040-4039(00)88151-4. (anglicky) 
  3. ↑ a b "RESOLUTION OF 1,1'-BI-2-NAPHTHOL" Archivováno 16. 7. 2012 na Wayback Machine., Dongwei Cai, David L. Hughes, Thomas R. Verhoeven, and Paul J. Reider, in Organic Syntheses Coll. Vol. 10, p.93; Vol. 76, p.1
  4. ↑ "(S)-(−)- AND (R)-(+)-1,1'-BI-2-NAPHTHOL" Archivováno 18. 4. 2005 na Wayback Machine., Romas J. Kazlauskas in Organic Syntheses, Coll. Vol. 9, p.77; Vol. 70, p.60
  5. ↑ LANDEK, G.; VINKOVIĆ, M.; KONTREC, D.; VINKOVIĆ, V. Influence of mobile phase and temperature on separation of 1,1 '-binaphthyl-2,2 '-diol enantiomers with brush type chiral stationary phases derived from L-leucine. Chromatographia. 2006, roč. 64, čís. 7–8, s. 469–473. DOI 10.1365/s10337-006-0041-5. (anglicky) 
  6. ↑ A practical large-scale synthesis of enantiomerically pure 3-[bis(methoxycarbonyl)methyl]cyclohexanone via catalytic asymmetric Michael reaction Tetrahedron, Volume 58, Issue 13, 25 March 2002, Pages 2585–2588 Youjun Xu, Ken Ohori, Takashi Ohshima, Masakatsu Shibasaki DOI:10.1016/S0040-4020(02)00141-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce