1,2-dibromethan
1,2-dibromethan | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | 1,2-dibromethan |
Ostatní názvy | ethylendibromid |
Sumární vzorec | C2H4Br2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 106-93-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-444-5 |
PubChem | 7839 |
ChEBI | 28534 |
SMILES | C(CBr)Br |
InChI | 1S/C2H4Br2/c3-1-2-4/h1-2H2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 187,86 g/mol |
Teplota tání | 9,9 °C (283,0 K)[1] |
Teplota varu | 131 °C (404 K)[1] |
Hustota | 2,1683 g/cm3[1] |
Rozpustnost ve vodě | 0,391 g/100 ml (25 °C) 0,431 g/100 ml (30 °C)[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v acetonu a ethanolu[1] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu, benzinu, diethyletheru a tetrachlormethanu[1] |
Tlak páry | 1,49 kPa[1] |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H301 H311 H315 H319 H331 H335 H350☺ H411}[1] |
P-věty | P201 P202 P261 P264 P270 P271 P273 P280 P281 P301+310 P302+352 P304+340 P305+351+338 P308+313 P311 P312 P321 P322 P330 P332+313 P337+313 P361 P362 P363 P391 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
1,2-dibromethan (také nazývaný ethylendibromid (EDB)), je bromovaný derivát ethanu se vzorcem C2H4Br2. I když se ve stopových množstvích vyskytuje v oceánu, kde vzniká působením mořských řas, tak jde převážně o syntetickou látku. Jedná se o bezbarvou kapalinu s mírně nasládlým pachem, pocítitelným již při koncentracích okolo 0,001 %, používá se jako fumigant.[2] Jeho spalováním vzniká plynný bromovodík, jenž je značně žíravý.[3]
Výroba a použití
1,2-dibromethan se vyrábí reakcí plynného ethenu s bromem;[4] jde o příklad adice halogenu:
- CH2=CH2 + Br2 → BrCH2–CH2Br
1,2-dibromethan se používal jako aditivum do olovnatých benzínů. Reagoval se zbytky olova za vzniku těkavých bromidů, čímž zamezoval zanášení motoru usazeninami olova.[5]
Jako pesticid
1,2-dibromethan byl používán jako pesticid aplikovaný do půdy a na plodiny. Jeho používání se rozšířilo, když nahradil 1,2-dibrom-3-chlorpropan (DBCP).[2] Toto využívání bylo zastaveno, ovšem stále se používá jako fumigant na ošetření dřeva proti hmyzu a k omezení výskytu nočních motýlů ve včelích úlech.[6]
Jako reaktant
1,2-dibromethan se používá na přípravu dalších organických sloučenin, například vinylbromidu, prekurzoru některých zpomalovačů hoření[2], a molekul obsahujících pozměněné diazocinové kruhy.[7]
V organické syntéze se 1,2-dibromethan používá jako zdroj bromu při bromaci karboaniontů a k aktivaci hořčíku při přípravě některých Grignardových činidel. V druhém případě 1,2-dibromethan reaguje s hořčíkem, čímž vzniká ethen a bromid hořečnatý, a hořčík se naváže na substrát.[8]
Vliv na zdraví
1,2-dibromethan způsobuje změny v metabolismu a poškozuje tkáně.[3] Hodnota LD50 1,2-dibromethanu je 140 mg/kg (orálně, u krys) a 300,0 mg/kg (podkožně, u králíků).[3] 1,2-dibromethan také patří mezi karcinogeny.[9]
Účinky na lidský organismus při vdechnutí větších množství nejsou známy, ovšem při zkoumání zvířat krátkodobě vystavených vysokým dávkám 1,2-dibromethanu docházelo ke kolapsům, což naznačuje vliv na fungování mozku. Změny na mozku a v chování byly také pozorovány u mladých rys, jejichž rodiče vdechli 1,2-dibromethan, a byla také nalezena poškození u mláďat vystavených této látce v průběhu březosti.[10]
U lidí nebyly takovéto účinky 1,2-dibromethanu pozorovány. Při pozření může být smrtelná dávka okolo 40 ml.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,2-Dibromoethane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l 1,2-Dibromoethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a04_405. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.
- ↑ a b c Safety Data Sheet for CAS-No.:106-93-4 Ethylene dibromide [online]. Dostupné online.
- ↑ Preparation and purification of 1,2-dibromoethane. Synlett. 2017, s. 49–51. Dostupné online.
- ↑ D. Seyferth. The Rise and Fall of Tetraethyllead 2. Organometallics. 2003, s. 5154–5178. DOI 10.1021/om030621b.
- ↑ a b Toxicological Profile for 1,2-Dibromoethane [online]. [cit. 2009-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-22.
- ↑ Y. Hamada; S. Mukai. Synthesis of ethano-Tröger's base, configurationally stable substitute of Tröger's base. Tetrahedron: Asymmetry. 1996, s. 2671–2674. DOI 10.1016/0957-4166(96)00343-6.
- ↑ G. D. Maynard. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2004. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rd039. Kapitola 1,2-Dibromoethane.
- ↑ Ranking Possible Cancer Hazards from Rodent Carcinogens [online]. Dostupné online.
- ↑ Toxic Substances Portal – 1,2-Dibromoethane [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Chemical diagram for 1,2-dibromoethane
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances